Napadlo tě někdy, jak je možné, že ať si dáš hranolky v Mekáči kdekoliv na světě, vždycky chutnají a vypadají stejně?
Představ si, že někdo vezme hranolku, rozlomí ji a posoudí, jestli má správný crunch, texturu a chuť. A tohle dělá každou půlhodinu, celý den. Kromě toho, že to zní jako dream job, je to jedna z desítek kontrol, kterými musí projít každá hranolka v McDonald's, než skončí na tvém tácu.
Vyrazily jsme do polského městečka Lębork, na Farm Frites Poland, která zásobuje hranolkami zhruba tisíc restaurací McDonald's v 10 evropských zemích, abychom rozluštily tajemství toho, že jsou pokaždé stejně dobře připravené.
Jsou obyčejné brambory, a pak třeba Ludmilla
Celé to logicky začíná na poli. Ale jestli si představuješ, že nějaký obrovský stroj jen brambory vytáhne ze země, a pak se prostě nahází do pytlů a rozkrájí, jsi na omylu. Na farmě produkují brambory pro více značek, McDonald's je ale největší, a možná i nejnáročnější. Na výrobu jejich hranolek se mohou používat pouze vybrané odrůdy. Jednou z nich je například Ludmilla, speciálně vyšlechtěná odrůda s oválným tvarem a specifickým rozložením škrobových zrn, díky kterým jsou hranolky uvnitř nadýchané a zvenku křupavé.
30 kontrol pro každou bramboru
Hned, jak brambory dorazí do skladu, čeká je přísná kontrola, která zahrnuje check třiceti parametrů. Na začátku procházejí optickým systémem, který kontroluje každou bramboru ještě předtím, než se dostane k řezání – hledá defekty, ověřuje velikost, odhaluje tmavé nebo zelené skvrny.
Dalším procesem kontroly procházejí nařezané hranolky. Pokud nejsou dostatečné dlouhé, mají prasklinu nebo vadu, musí se vyřadit. Nic se ale nevyhazuje, vyřazené kousky se použijí na bramborové placky a využívají se i slupky nebo škrob.
Jak to, že jsou hranolky pokaždé stejné?
Jedním z důležitých parametrů je délka. Hranolky musí splňovat určený počet centimetrů, takže už při krájení a následných kontrolách se hlídá, aby brambora nebyla příliš malá.
Co nás hodně překvapilo je, že se část hranolek v továrně rovnou usmaží. Mají totiž stejný typ fritovacího zařízení a udržovací stanice s ohřevnými lampami jako v restauracích, aby se výsledek co nejvíce přiblížil reálným podmínkám. Každou půlhodinu se z hotové, zabalené várky odebere vzorek. Na vlastní oči jsme viděly zaměstnankyni, která hranolku vzala, rozlomila a posuzovala, jestli má správný crunch, není příliš mastná a má odpovídající texturu. Kdybychom věděly, že existuje pracovní pozice specialisty*specialistky na hranolky, možná bychom dneska byly jinde.
Tajný trik není nakonec tak tajný
Samotná výroba v továrně trvá přibližně 60 minut. Za tu dobu brambora projde mytím, loupáním, krájením, několika koly kontrol, blanšírováním, sušením, předsmažením, mražením a balením. Poslední smažení ji čeká v restauraci – i to má samozřejmě svá pravidla. Hranolky se připravují ve fritovacím oleji, jehož kvalita se denně kontroluje pomocí sondy. Po usmažení se vloží do vyhřívané rozsypávací vany, kde se osolí. Hotové se mohou uchovávat maximálně sedm minut, aby neztratily křupavost. Proto se připravují po malých dávkách, restaurace tak zamezují plýtvání.
Takže žádný tajný trik nakonec neexistuje. Za tím, že si v každém McDonald’s dáš hranolky, které vypadají a chutnají stejně dobře, je hlavně hodně kontrol a důraz na kvalitu. A upřímně, po tom, co jsme celý proces viděly na vlastní oči, jsme se na tu červenou krabičku na tácu dívaly trochu jinak. Musela totiž urazit dlouhou cestu, aby se dostala na náš stůl.
