Animátoři z Laiki se vyznamenali. Kubo and the Two Strings je nádhernou pohádkou pro všechny věkové kategorie.
Laika jako filmové studio zaměřující se na animáky vzniklo před 11 lety a od té doby nám přineslo 4 snímky: Paranorman, Boxtrolls, Coraline a včera u nás měl premiéru i Kubo a kouzelný meč. Ředitelé studia se vyjádřili, že Hollywoodu chybí originalita a místo toho, aby natáčeli několik pokračování a spin-offoů se vždy soustředí na originální příběh, což se jim podařilo i tentokrát. Kubo je totiž nejen nádhernou pohádkou. Příběh oplývá pár klišé prvky, ale v celém rozsahu je nesmírně originální, neotřelý a emotivně vyprávěný. Děj mluví o dobrosrdečném Kubovi, který žije v malé vesničce, kde se oddaně stará o svou matku. Toto klidné soužití však přeruší blížící se hrozba v podobě invaze zlých duchů a dalších nebezpečných sil. Pokud chce Kubo zachránit svět, musí spojit síly s novými přáteli a vydat se na odvážnou, strastiplnou cestu, na které ho nečeká jen hledání magického brnění jeho padlého otce, bájného samuraje, ale i naplnění vlastního, hrdinského osudu.
O režii se postaral Travis Knight, který přesně věděl, co chce natočit. Úvod je úžasný a okamžitě vás pohltí do děje, bohužel, pak se to trochu protáhne. Hlavně kvůli vykreslení Kubova charakteru, ke kterému se dospělí dostanou dříve než ti menší. Styl vyprávění, jeho prostředky, dialogy a celková premisa se k mírné škodě nedokáží rozhodnout, zda je pro starší nebo mladší diváky, a tak místy mezi těmito dvěma póly přeskakuje, nemusíte se však bát, že by to působilo rušivě. Bohužel, jeden z hlavních dějových zvratů odhalí samotný dabing. Ne že by byl špatný, ba naopak, docela to ušlo. Je to tak asi ve všech verzích a pochopíte, na co narážím, až když si film zhlédnete, ale kvůli tomuto "zvratu" je jasné, že přijde i druhý, který je ještě průhlednější. Moc příběhových překvapeni tedy Kubo nenabízí. Nedozvěděli jsme se ani důvod, proč je na tom jeho matka tak, jak na tom je, což mě také dost zamrzelo.
Pokud si však odmyslíte daný klišé prvek, zbývá vám kouzelná atmosféra, úžasně namodelovaná stvoření, emotivní příběh, který vás zcela možná dožene k slzám a v neposlední řadě melodická hudba, kdy mě okouzlil soundtrack. Ten si celkem pravděpodobně někteří z vás budou doma pouštět při práci či odpočinku, ale skutečně úžasné byly noty, které vycházely díky Kubovým prstům. Vždy když začal hrát, nemohl jsem se toho nabažit. Kubo je animák pro děti, ale já jako dospělý jsem si při něm připadal jakoby o pár let mladší a nechal jsem se tak snadněji unášet vším, co na mě vytasil. Ať už šlo o vtipné postavy, barevné prostředí nebo celkové vyznění a poselství, které se vyhnulo klišé vybalením všeho na diváka. Tvůrci se totiž více zaměřili, abychom se sžili s Kubovým myšlením a prožívali to tak mnohem emotivněji a osobněji.
Kubo je stvořen technologií stop-motion, která vám v prvních minutách filmu přijde trochu zvláštní, hlavně pokud na ni nejste zvyklí. Po chvíli se však dokonale zakamufluje díky preciznosti zpracování samotné technologie animace a už si ani nebudete moci představit sledovat animák v klasickém zobrazení. Animaci, hudbu a celkový vizuál tak můžeme řadit k tomu nejpropracovanějšímu a zároveň nejemotivnějšímu, co žánr za poslední roky vyprodukoval. Mírně klišé kostra příběhu a očekávané zvraty strhávají nějaký ten bodík a také by bylo krásnějším zážitkem vidět to v originálním znění, kde údajně excelují herci, jako například: Matthew McConaughey, Rooney Mara, Charlize Theron, Ralph Fiennes či Art Parkinson. I tak vám však doporučuji zajít do kina, ať na sebe snímek alespoň vydělá. Laika má před sebou světlou budoucnost a pokud bude i nadále vytvářet kvalitou podobné animáky, velmi rádi je podpoříme. Pokud máte rádi nádhernou animaci, dojemný příběh a animáky pro celou rodinu, Kubo je pro vás jako stvořený. 8/10
