Další kvalitní dávka strachu?
Horory nám zde v nedávné době rostou jako houby po dešti. Asi největší popularitě se momentálně těší duchařské historky, takže i Don't Knock Twice se nás bude snažit děsit kletbou a nadpřirozenými silami. Máme tu tajemnou legendu, čarodějnici i démony. Podle receptu všechny potřebné ingredience na slušný napínák. Caradog W. James už má za sebou poměrně neznámou komedii Little White Lies a průměrné sci-fi The Machine. Jak se mu podařil vstup na křehký hororový led?
Existuje podivný dům, ve kterém bydlela podivná stařena jménem Mary. Údajně čarodějnice. Po její smrti vznikla legenda: když dvakrát zaklepete na její dveře, probudíte ducha a způsobíte si pěknou řadu problémů.
Jess (Katee Sackhoff) by po devíti letech chtěla získat do opatrování svou dceru Chloe (Lucy Boynton). Ta však matce nedokáže odpustit, že ji odložila do dětského domova a z představy společného života není příliš nadšená. Pak však Chloe neuvážlivě zaklepe na dveře výše zmíněného domu (protože sranda musí být). Brzy však zjistí, že kletba je reálnější, než si myslela. Záchranu následně hledá právě u Jess, ale temné síly si ji najdou i tam.
Rozpaky. Asi tak bych mohl shrnout své dojmy z Jamesova díla. Jak sami vidíte, příběh není příliš originální, ale tato skutečnost mi překvapivě až tak nevadila. Nemůžu ani říct, že by se mi film vysloveně nelíbil. Ale celý mi přišel takový nemastný, neslaný. Rozměníme si to na drobné. Ke kladům můžeme započítat celkovou technickou stránku. Don't Knock Twice je velmi dobře natočený (ačkoli rozpočet očividně nebyl nejvyšší), má působivou kameru a práci se světlem. Možná si pomyslíte, že podobné věci by měly být v současnosti samozřejmostí. Vždy však potěší, když se v záplavě těch levných a rychle spíchnutých béček objeví trochu propracovanější horor. Palec nahoru i za příjemně pochmurnou atmosféru. Ústřední ježibaba navíc nevypadá vůbec špatně. Fajn, kde je tedy problém?
Už od začátku jsem měl pocit, že Don't Knock Twice nějak nedrží pohromadě. Jednotlivým scénám „papírově“ nic nechybí a vše je zdánlivě na správném místě. Jenže, nefunguje to tak, jak si tvůrci představovali. A hned ze dvou důvodů. Za prvé, chybí nějaký tmel, který by scény spojoval. Něco, čím by film nabyl na plynulosti. Takže se jedná stylem: probuzení čarodějnice, střih, čarodějnice udělá bordel, střih, dcera se stěhuje k matce. A působí to přesně tak mechanicky, jak jsem napsal. Za druhé: postavy. Nic proti hercům, předvedli standardní výkony, problém je spíše ve scénáři. Fakt příšerně mi vadilo, že hrdinky na paranormální bordel kolem reagovaly až příliš lehkovážně. Pokud vám z kohoutku začne namísto vody téct krev, asi jen sotva ležérně pozvednete obočí. Natvrdo řečeno: neměl jsem pocit, že postavy mají strach. Trochu mi také vadilo, že se místy chovaly hrubě nelogicky. Vezměme si například hned úvodní probuzení čarodějnice. Ze zpětného pohledu mi vůbec nedává smysl, proč Chloe na ty dveře zaklepala.
V příběhu se dočkáme i několika zvratů. Nejsou špatné a dokážu si představit, že na někoho, kdo se dokáže do děje více ponořit, budou fungovat velmi dobře. Caradog W. James pracuje s těmi nejznámějšími hororovými rekvizitami, ale jeho strašení chybí život, švih, nějaký originálnější nápad. Automaticky mě napadá analogie s Jamesem Wanem, který i s tisíckrát použitými propriety dokáže mistrovsky napnout nervy. Caradog. W. James jako by se snažil podobný husarský kousek zopakovat, ale mám pocit, že jeho schopnosti jsou přece jen více limitované. Takže Don't Knock Twice působí jako kompilát. Trochu Mama, trochu Lights Out či Insidious.
Mám pocit, že jsem na Don't Knock Twice až příliš tvrdý, což mě mrzí. Opravdu bych chtěl chválit více, protože režisér rozhodně není bez talentu, ale v rukou měl námět na mnohem napínavější zážitek. Nechci ale, abyste si mysleli, že je Don't Knock Twice špatný film. Rozhodně stojí za zhlédnutí, a pokud jste hororoví fanoušci, určitě nebudete nějak závratně zklamáni. Ale přehnaně nadšení asi také ne. 6/10
