Na premiéru hororu Raw v Torontu musela dorazit sanitka.
Možná jste už dříve, i díky nám, narazili na snímek Raw, který měl být jedním z nejnechutnějších počinů roku a na několika premiérách měla asistovat sanitka kvůli divákům trpícím akutní nevolností. Jenže k takovým zprávám je třeba přistupovat střízlivě, neboť si určitě všichni ještě pamatujeme premiéru nejen Paranormal Activity, ale i dalších hororů, z jejichž premiér měli utíkat vystrašení diváci a nakonec to vůbec tak děsivé nebylo. Jenže tady jsme dopředu viděli hromadu záběrů z trailerů, které vypadaly opravdu odporně a zdálo se, že na premiérovém promítání bude ideální sedět co nejblíže východu a mít po ruce papírový sáček. Dopadlo to tak, jak filmaři proklamovali, nebo se finální snímek mírou nechutnosti rovnal průměrným žánrovkám?
Raw je francouzský film režisérky Julie Ducournau, pro níž je to debut na stříbrných plátnech. Za sebou má jen televizní film z roku 2012, na němž se režijně podílela se zkušenou Virgile Bramly. Dá se tedy říci, že šlo o režijní debut, a jak to tak bývá, mladí a talentovaní tvůrci rádi experimentují a přichází s něčím šokujícím. Ducournau se o to pokusila převyprávěním příběhu mladé vegetariánky jménem Justine (Garance Marillier), která ve svých šestnácti letech nastupuje na veterinární školu, kde již studuje její starší sestra (Ella Rumpf). Jako každý nováček se musí zúčastnit přijímacího rituálu pořádaného studenty, který není ani trochu procházkou růžovou zahradou a aby ho každý úspěšně zakončil, musí sníst syrové králičí vnitřnosti. To je však moment, který v dívce probudí skryté monstrum a v následujícím ději si uvědomí svoji skutečnou podstatu.
Hlavní problém tkví právě ve faktu, že posilněni mediální masáží vcházíte do kina s představou, že tohle bude vážně síla a hned několikrát budete muset od plátna alespoň odvrátit hlavu. A protože na Raw většina diváků vyrazí právě z tohoto důvodů, nelze prostě a jednoduše přehlížet, že nechutných scén se všehovšudy dočkáme pět/šest a ani u jedné z nich zdaleka nehrozí kolaps poloviny kinosálu. Samozřejmě se dočkáme daleko většího výskytu odpudivých záběrů než v běžných komerčních filmech, ale prezentace snímku jako brutálně nechutného hororu je hodně přestřelená. Moc nepomáhají ani ploché herecké výkony a především pak absence logických konsekvencí v ději a pokulhávající motivace postav. Hlubší myšlenky bychom zde nalezli, ale jejich výpovědní hodnota selhává právě na nelogických rozhodnutích postav a nedostáváme tak ani dávku nechutnosti, ani příliš podnětný snímek.
Nečekaným pozitivem je komediální složka. Některé scény udělají vekou radost příznivcům černého humoru, ale i toho klasického. Ocenil bych i práci maskéru, kteří svoji práci odvedli na jedničku, a tak všechny pokousané a odřezané části těla vypadají opravdu realisticky. Celkově po řemeslné stránce toho nemám moc co vytknout a na snímek se dobře dívá po celou dobu stopáže. Navíc ústřední hudební složka skvěle zapadá a bezchybně plní svoji funkci.
Pokud si shrneme všechny argumenty, Raw je velkým zklamáním především kvůli kampani, která proklamovala, že půjde o opravdu nechutný horor. Nakonec se z toho vyklubalo prosté drama plné průměrných hereckých výkonů s přidanou hodnotou několika scén nechutnějšího rázu, které však nejsou tak šokující, jak nám bylo slibováno. Pokud chcete vidět film, který vás opravdu znechutí, vybírejte z našeho seznamu tady, případně tady. Raw sice nabízí i nějakou tu hlubší myšlenku, ta je však podána povrchně a za pomoci postav bez smysluplné motivace. Pokud jste se tedy těšili, že místo podnětného filmového zážitku budete v kině alespoň omdlívat a zvracet, musím vás též zklamat. Raw je zcela průměrné drama, vyčnívající zejména zdařilou kampaní, která nabízela hodně krve a odporností. Slibovaný potenciál film zdaleka nenaplnil. 5,5/10
