V CBGB si zahrály kapely jako Ramones, AC/DC, The Police nebo třeba Beastie Boys.
Píše se rok 1931, období rozkvětu organizovaného zločinu, mafie a Lucky Luciana, když je 23. září na svět přivítán novorozený Hillel Kristal, kterému od mládí nikdo neřekne jinak než Hilly Kristal.
Ačkoliv byl již od mala předurčen k tomu, aby strávil život v New Yorku, přestěhoval se jako dítě s rodiči do malého městečka na okraji New Jersey. Již odmala tíhl k hudbě a věnoval se jí při svém studiu na univerzitě ve Filadelfii.
Stejně jako u každého muže té doby, i u Hillyho měla vliv na jeho formování armáda, kde strávil několik let. Po odchodu se stal členem hudebního sboru v Radio Music City Hall a tím zahájil svůj návrat zpět do rodného New Yorku. A tak odstartoval nový směr jeho života.
Několik let po jeho narození došlo k otevření dnes již legendy mezi jazzovými kluby v New Yorku, Village Vanguard. Hilly se stal v dospělosti manažerem a zasloužil se tak například o vystoupení Milese Davise.
Touha po vlastním
Po několika letech začal pociťovat jistou prázdnotu s touhou otevřít si něco vlastního, nad čím by měl stoprocentní moc a mohl si dělat vše, jak se mu zachce. V roce 1970 tak zavítal na populární ulici Bowery, která je i dnes oseta bary a hospodami, a otevřel si zde bar s názvem Hilly's on the Bowery. Ačkoliv byl ve vyhlášené čtvrti, byl po několika letech nucen zavřít.
V ten moment Hilly dlužil, kam se podíval, a kvůli tomu tak přišel o většinu přátel i nejbližších. Jeho jedinou šanci byla jeho matka, jež byla jeho častým prasátkem, které sypalo peníze.
Psal se rok 1973, Hilly byl po krk v problémech s dluhy, ale měl sen a za tím si šel. Jednoho dne vlezl do pošmourného baru ve stejné ulici, jako byl kdysi jeho, který byl těsně před rozpadem. Z nějakého neznámého důvodu se mu ten prostor zalíbil a při prvním pivu se rozhodl, že ho koupí. Barman a majitel v jednom s tím neměl žádný problém. Ten měl však Hilly – neměl finance ani na vlastní život, natož aby si mohl koupit další podnik.
Dalo se čekat, že mu opět pomůže jeho matka, které tak úplně nesdělil, na co hodlá finance opravdu použít, a došlo k otevření nového hudebního klubu s kapacitou 350 míst na Manhattanu ve stejné ulici, jako kdysi jeho Hilly's on the Bowery, jehož název byl zprvu CBGB, neboli Country, BlueGrass a Blues.
Cílem byla poklidná hudba
Jenže se mu tak nějak v klubu začalo objevovat mnohem více žánrů, než si původně představoval, a proto bylo přidáno ke stávajícímu názvu ještě OMFUG – Other Music for Uplifting Gormandizers. A tím dal možnost naprosto všem z celých Spojených států. Není tedy divu, že si zde postupem času zahráli třeba i Lil Wayne nebo Moby, kteří se znatelně vymykají hudebním žánrům, které v klubu pravidelně zněly.
Hudební lavinu odstartovala kapela Television, postupně se přidávaly další, pro něž byl CBGB startovní metou, poté se do klubu začalo hrnout obrovské množství kapel, které si chtěly v klubu zahrát jen tak bez honoráře a dostat tak šanci. CBGB se stal startovním bodem dnes již mnoha legendárních kapel a nebylo jich vůbec málo. Kromě Television zde o sobě dali vědět The Ramones, Blondie, Talking Heads, Beastie Boys nebo třeba The Dictators.
Od roku 1980 se CBGB stalo kolébkou neúprosného punku a domovským klubem pro skupiny jako Sick Of It All, Gorilla Biscuits či Cro-Mags, které byly součástí zdlouhavých večírků plných drog a alkoholu.
Na přelomu 90. let přichází i nová hudební éra a skupiny, které ti mohou být již o něco známější. CBGB tak stojí velkou měrou za popularitou Green Day, Korn nebo Guns N' Roses.
Během zlatých časů CBGB se klub rozšířil o další prostor s názvem CBGB Record Canteen, jednalo se o obchod s deskami a kavárnu. Na svém místě se příliš dlouho neohřál a nakonec byl nahrazen dalším hudebním prostorem pro vystoupení, také zde vznikla umělecká galerie s názvem CB's 313 Gallery.
V celých Spojených státech amerických vznikaly kapely jen proto, aby si v tomto klubu mohly zahrát. Často jim ani nešlo o to, aby se dostaly do hudebních žebříčků a vydělaly miliony, chtěly pouze svých několik minut slávy a být tak součástí propařených nocí.
Ačkoliv od otevření klubu měl Hilly po strop problému s dluhy, nekázní a kamarádíčkováním se stovkami lidí, kteří mohli uvnitř baru pít zadarmo, klub se držel tak dlouho, až si v něm zahrálo přes 50 tisíc kapel. Uvnitř klubu tak zazněly skladby dnes již legend jako AC/DC, Blink 182, Elvis Costello, Linkin Park, Lou Reed, Motorhead nebo třeba Red Hot Chili Peppers.
Nastalo ticho
Hudba v klubu utichla až 15. října roku 2006, kdy se odehrál poslední koncert Patti Smith a Hilly Kristal tak zavřel svůj klub kvůli dluhům a soudním sporům s majitelem objektu, ve kterém byl CBGB pouze v pronájmu. Bohužel se jim spor nepodařilo vyřešit klidnou cestou a Hilly byl nucen klub zavřít a prostor opustit.
CBGB po uzavření
O rok později punková legenda Hilly Kristal umírá na rakovinu plic, v den jeho smrti byl uzavřený klub CBGB v obležení svíček a lidí vzdávajících mu hold.
Dnes je bývalý prostor CBGB na ulici Bowery využíván módním návrhářem Johnem Varvatosem, který uvnitř prostoru však stále nechává známky původního dění. Nechce, aby duch klubu zemřel úplně.
