Vědci se rozhodli, že podobné výzkumy potřebují jasná pravidla.
Klonování lidí je ve obvykle tabu i ve vědecké komunitě, natož mezi členy lidskoprávních a církevních organizací.
Pokud bychom ale v laboratoři byli schopni „vytisknout“ nové srdce, ledvinu či jiné orgány, lékaři by dokázali ročně zachránit stovky nebo až tisíce lidí. Tento rozpor si podle magazínu Newsweek uvědomuje i skupina výzkumníků, která se proto rozhodla, že pro takové formy biologických pokusů by měly být dohodnuty jasné hranice.
Některé laboratoře totiž údajně zašly příliš daleko a takové uměle vytvořené organismy nutí trpět. Vývoj měl pokročit natolik, že část organismů nabyla vlastního vědomí.
Vědci ukazují prstem zejména na 3D mini-modely lidského mozku, laboratorně vytvořené z kmenových buněk. Právě tyto buňky jsou pro medicínský výzkum nejužitečnější, teoreticky jsou totiž přetvořitelné na různé typy tkání od vnitřností až po srdce a ledviny.
Co ale v případě, že výzkumy v takových organoidních buňkách odhalí náznaky skutečné mozkové aktivity?
Human mini-brains created in lab may become sentient studies have detected brain activity in these organoids— possible for them to achieve consciousness and, if it is, whether these experiments could cause suffering.and able to feel pain, https://t.co/RI6iYVswGZ
— GO GREEN (@ECOWARRIORSS) October 22, 2019
„Nechceme, aby lidé dělali výzkumy tam, kde je potenciál, aby 'něco' trpělo,“ řekl magazínu Elan Ohayon, ředitel laboratoře Green Neuroscience ze San Diega. Právě on měl toto téma otevřít na pondělní vědecké konferenci v Chicagu.
Mozkové organoidy (zmenšené verze reálných orgánů vypěstované ve zkumavkách) mají dnes velikost čočky a obsahují 2 až 3 miliony buněk. Reálný mozek jich má miliardy, ale několik studií naznačuje, že i tyto mnohem menší počty stačí ke generování měřitelné odezvy na vnější podněty. Ta měla být již po dvou měsících růstu údajně podobná jako u 25 až 39týdenních předčasně narozených miminek.
„Pokud existuje možnost, že organoid cítí, možná jsme překročili (přijatelnou) hranici,“ dodává Ohayon. Naznačuje také, že takový výzkum by mohl vyústit i do něčeho ještě více šokujícího, například implantace lidských organoidových mozků do pokusných zvířat.
