LGBTQ+ komunita v Africe čelí velkému nepochopení, které často přerůstá v násilí. Problémem je, že stejný názor mají jak staří, tak mladí Afričané.
Afričané se na spoustě věcí neshodnou. Pokud ale existuje jedna věc, kterou nebudou většinově podporovat, bude se jednat o práva LGBTQ+ komunity. Podle webu The Economist drtivá většina Afričanů, tedy i mladí lidé, nepodporuje sexuální menšiny. Často se stává, že kvůli jejich sexuální orientaci jsou nejen ostrakizováni, ale také fyzicky napadáni. Podobné útoky nezřídka znamenají smrt.
Důkazem mohl být například protest v Nigérii, který se konal kvůli policejní brutalitě, jenž v zemi vládne. Akce se zúčastnili i členové LGBTQ+ komunity s vlajkami a plakáty. Dlouho ale protestovat nemohli, jelikož lidé, kteří byli taktéž účastníci protestů, se obrátili proti nim, trhali jim duhové prapory a ničili jejich věci. Jak popsal člen komunity, jednadvacetiletý Nigerijec Matthew Blaise, vypadalo to, jako by všichni kolem chtěli, aby zemřeli.
Podobné chování není v Africe žádnou zvláštností. Homosexualita je nelegální ve 32 státech na kontinentu. A situace, zdá se, se nelepší, jelikož podobný náhled na práva homosexuálů mají i mladí Afričané. Dekriminalizace homosexuality v Botswaně v roce 2019 je pouhou výjimkou.
79 % mladých Afričanů nechce homosexuála za souseda
Podle loňské ankety výzkumné sitě Afrobarometer by pouze 21 % mladých Afričanů ve věku 18-25 let nevadilo bydlet vedle homosexuála. Osob starších 66 let se našlo ještě o 4 % méně. Rozdíl je ale minimální oproti státům, jakými jsou například Japonsko. Zde si 56 % osob starších 50 let myslí, že by se mělo podporovat začlenění homosexuálů do společnosti, zatímco u mladých je to celých 91 %. Zdviženým prstem je také skutečnost, že polovina Afričanů je mladší 20 let.
Nenávistná slova přitom nejsou slyšet pouze od zarytých extrémistů, nýbrž i od osob, které jsou zaměstnány v sektoru, jenž by měl pomáhat všem. Jak informuje The Economist, nigerijský aktivista za lidská práva Savn Daniel napsal na Twitter, že lidé, kteří otevřeně podporují práva homosexuálů, by měli být zatčeni a stíháni. Jeho výklad uplatnění lidských práv je „kontextuální“, což znamená, že by se neměla vztahovat na přesvědčení, která nekorespondují s konzervativními morálními hodnotami.
Homofobie v náboženství i politice
Čím je homofobie v Africe je podmíněna? Často koření v náboženství, jímž se inspiruje. Subsaharská Afrika má podle webu The Economist největší podíl věřících lidí na světě. Podle Pew Research Centre se jedná o jediný region, kde jsou mladí lidé stejně silně věřící jako jejich rodiče. Obvykle vyznávají konzervativní islám nebo křesťanství, jež zrovna s LGBTQ+ aktivismem nesouzní.
Olej do ohně přilévají také oportunističtí političtí lídři, kteří podobný aktivismus dehonestují jako něco nechtěného, co bylo na kontinent přitaženo ze Západu. Například v nedávném prezidentském souboji v Ugandě se během debaty opřel nynější prezident Yoweri Museveni do protikandidáta Bobi Wine vyjádřením, v němž uvedl, že jej „hodně podporují cizinci a homosexuálové“.
I přesto se ale aktivisté na kontinentu snaží být více vidět. Přestože jim často hrozí násilí i smrt. Jejich hlasy jsou více slyšet, ohrazují se proti takovému jednání a dokonce se jim podařilo uspořádat několik akcí na podporu svých práv. „Takhle bychom před dvaceti lety protestovat nemohli,“ řekl nigerijský novinář Vincent Desmond, který je homosexuál.
