Bojové sporty jsou tvrdé a nelítostné. Je proto třeba dbát na zdraví a prevenci úrazů. To platí zejména pro mozek, jehož poškození bývá nevratné. S prvotřídním cutmanem Bohumilem Vojkůvkou a traumatologem Pavlem Holekou jsme probrali, jak se chránit.
Bojové sporty neustále narůstají na popularitě. MMA, ale i box a další disciplíny získávají nové fanoušky, kteří ke svým oblíbeným bojovníkům vzhlíží a sní o tom, že jednoho dne budou jako oni. Rozhodnou se proto navštívit nejbližší gym a začnou trénovat. Ještě ale předtím, než si člověk navleče rukavice a pustí se do bojových sportů na vlastní kůži, by měl dbát na zdraví a myslet i na prevenci možných úrazů.
Do základní výbavy každého, kdo se věnuje nebo chce věnovat bojovým sportům, by proto měla patřit ochranná helma, kterou někteří, zejména začínající či mírně pokročilí cvičenci, leckdy podceňují. To ale může mít z dlouhodobého hlediska vážné následky. Při opakovaných otřesech totiž může postupem času dojít k nevratnému poškození mozku, jak už jsme se ostatně v historii mohli u řady profesionálních bojovníků (ale i jiných sportovců) přesvědčit.
Šéf UFC: K bojovým sportům to bohužel patří
Mezi nejznámější případy, o kterých se v souvislosti s poškozením mozku v bojových sportech mluví, patří příběh legendárního šampiona Muhammada Aliho. Tomu v roce 1984, když bylo boxerovi 42 let, lékaři diagnostikovali Parkinsonovu chorobu. Jedná se o neurodegenerativní onemocnění, které způsobuje, že pacient postupem času přestává být schopen ovládat svůj pohyb.
Parkinsonova choroba může postihnout kohokoliv a nemusí nutně souviset s otřesy hlavy, proto se v případě Aliho vedly horlivé diskuse, zda byl na vině právě box, či nikoliv. Lékaři se však veskrze shodují, že dlouhodobé údery do hlavy k jejímu vzniku mohou jednoznačně přispět.
O boji s Parkinsonovou chorobou již dlouhá léta otevřeně mluví i bývalý boxer a trenérská legenda Freddie Roach, který si zdrcující diagnózu vyslechl v roce 1990. Roach sám uznává, že léta boxu a údery do hlavy tomu mohly přispět.
Trenér, mezi jehož svěřence patřil například šampion Manny Pacquiao, ale také říká, že právě trénování profíků a nadějných talentů mu dnes při zvládání choroby pomáhá. Nemusí se totiž prý soustředit na svůj zdravotní stav a všechnu energii vkládá do pomoci druhým. V současné době není možné Parkinsonovu chorobu nijak vyléčit.
Nejedná se ale zdaleka o jediné příklady. Fanoušky otřásl také podstatně dramatičtější případ profesionálního amerického boxera Pricharda Colóna. Ten byl ve své kariéře neporažený a za sebou měl 13 výher. Pak ale přišel osudný zápas, který vše změnil. V roce 2015 se Colón utkal s Terrelem Williamsem, který jej několikrát zakázaným úderem trefil do zadní části hlavy. Mezi devátým a desátým kolem Colón oznámil, že se mu motá hlava.
Colón chtěl pokračovat a doktor jej chtěl nechat bojovat dál, ale protože mu jeho roh sundal rukavici v domnění, že je konec, boxer byl diskvalifikován a Terrel Williams, který se dopustil faulů, paradoxně vyhrál. Krátce po zápase začal Colón zvracet a lékaři v nemocnici odhalili krvácení do mozku. Boxer následně upadl na 221 dní do kómatu. Dnes má za sebou již několik operací a je zcela závislý na péči rodiny a ošetřovatelů.
Ze světa MMA je pak známý případ bývalého UFC bojovníka Spencera Fishera. Ten musel v roce 2013, ve svých 37 letech, ukončit kariéru poté, co mu byly při předzápasovém vyšetření objeveny léze na mozku. Jedná se o určitý druh poškození mozku, kvůli kterému se někdejší držitel několika ocenění za nejlepší zápas večera potýká s výpadky paměti či depresemi.
K případu bojovníka se vyjádřil i šéf UFC Dana White. „O poškození mozku se pořád dozvídáme nové poznatky. (…) Není rozhodně první ani poslední. Je to kontaktní sport a každého, kdo jej v mládí dělal, včetně mě, se může týkat poškození mozku. To už je součást sportu,“ řekl. Nutno podotknout, že v této oblasti probíhají stále nové výzkumy a i samotné UFC investovalo do specializované kliniky, aby se o poškození mozku dozvědělo více.
O poškození mozku v neposlední řadě promluvil i boxer a youtuber Jake Paul, který tvrdí, že za pár let trénování a zápasení na sobě začíná vnímat první projevy. „Občas se stane, že při řeči zadrhávám nebo mám problém vyslovit nějaké slovo, což se dříve nedělo,“ řekl. Dle vlastních slov měl už 20 až 30 otřesů mozku.
V bojových sportech na profesionální úrovni se helma, ať už jde o box či MMA, během zápasů nepoužívá. Profesionálové na nejvyšší úrovni však helmu pravidelně využívají u sparringů a své zdraví, a tím pádem i kariéru, si co nejvíce chrání. To stejné by však mělo platit pro každého, kdo chce s bojovými sporty začít – kup si helmu a chraň se před následky, které by mohly zásadně ovlivnit celý tvůj život.
Odborníci radí, jak se chránit
Redakce Refresheru k tématu oslovila odborníky na slovo vzaté. Důležitost prevence, jak se chránit nebo jak se mohou různé druhy poškození mozku projevovat, pro nás popsali profesionální cutman Bohumil Vojkůvka alias BoBesh, spoluzakladatel vyhlášeného Alpha Cutman Teamu a široce uznávaný lékař a traumatolog Pavel Holeka. Oba se jednoznačně shodují v tom, že naprosto nezbytným prostředkem pro snížení rizika poškození mozku je pravidelné užívání helmy.
„V rámci prevence poranění mozku je zcela zásadním faktorem helma. Eliminuje a rozprostírá intenzitu síly a dopadu úderu na hlavu zápasníka. Prevence se tak nějak sama tvoří během zápasníkovy přípravy, čímž je myšleno posilování svalu šíje a celého stabilizačního systému těla. Samozřejmě nejlepší prevencí je žádný úder neinkasovat,“ uvedl pro Refresher traumatolog Pavel Holeka.
Během tréninků a přípravy zápasník nejvíce úderů do hlavy obdrží zejména během sparringů, tedy při volném nácviku boje. Čím více příprava vrcholí a blíží se termín zápasu, tím více zpravidla sílí i intenzita a tvrdost sparringů (nemusí to platit pro každého bojovníka, každý má přípravu individuální a přizpůsobenou pro své potřeby). Zejména v této závěrečné části přípravy je nutnost helmy znásobena, jak ale traumatolog podotýká, používat by se měla během všech sparringů, tedy nikoliv jen při těch závěrečných.
To ale platí i pro rekreační cvičence – helmu by neměli používat jen profesionálové, ale i ti, kteří se bojovým sportům věnují v rámci volného času.
Cutman Bohumil Vojkůvka však upozorňuje, že žádný ochranný prostředek, který by bojovníka dokonale ochránil, neexistuje. Helma sice může dramaticky snížit riziko poškození mozku, její užívání ale není stoprocentní ochranou.
„Helma, stejně jako všechny jiné ochranné pomůcky, slouží primárně jako preventivní krok. To znamená, že stoprocentní ochrana před ničím neexistuje. To, že máte suspenzor, nejenže neznamená, že vás nikdo netrefí mezi nohy, ale viděli jsme i případy, kdy dostali kluci na suspenzor a stejně je to strašně bolelo. Suspenzor pouze ztlumí náraz, aby nedošlo k poškození orgánu. A stejně to je s helmou – má tlumit náraz, takže nemá dojít k poškození tkání a lebky. Před tímto helma chrání,“ říká cutman jedním dechem a znovu podotýká, že otřesům při úderu do hlavy nijak zabránit nejde.
„Když dostanete úder do hlavy, tak tam otřesy vždycky budou. I kdybyste na hlavě měli péřový polštář, tak stejně ten úder ucítíte. Helma je tedy spíš preventivní opatření a tlumí nárazy, takže otřesy jsou menší, ale nefunguje to jako stoprocentní ochrana,“ dodal.
Jak ale Vojkůvka zmínil, neplatí to jen pro helmu. I další ochranné pomůcky mají totiž sloužit především jako prevence, ne jako úplná ochrana. „I když dělám bojovníkům profesionální tejpy (na ochranu pěstí a kloubů, pozn. red.), které mají mít co největší ochrannou funkci, tak jim stejně říkám, že je to pouze prevence. Když má někdo ‚granát‘ a trefí kloubem čelo, tak si i přes tejpy může zlomit prst nebo kloub. Všechno jsou to pouze preventivní opatření a žádné z nich není nikdy stoprocentní,“ zdůraznil cutman.
To, kdy a jak se může začít poškození mozku projevovat, je různé. Obecně ale platí, že k trvalému poškození dochází zejména při dlouhodobém a opakovaném inkasování úderů do hlavy. „Poškození mozku se projevuje pozvolně. Záleží, jak často spárujete, jak často máte zápas. Od toho se to odvíjí. Kdyby člověk dokázal kvantifikovat počet úderů na hlavu za rok, tak je jasné, že někdo, kdo se tím sportem profesionálně živí a je v přípravě, těch úderů schytá více,“ říká cutman Vojkůvka.
„Pokud se bavíme o chronickém opotřebovávání a drobných úderech, které mozek zaznamenává, tak je to v letech. A samozřejmě, jak člověk stárne, amortizace se projevují čím dál více, takže kolem věku nad 40 a 50 let se to určitě projevuje. Přispívat to může například k roztroušené skleróze, Parkinsonově chorobě a podobně,“ doplnil.
Karfiolové uši: O co se jedná, jak k nim dochází a jak se proti nim dá chránit?
18. února 2021 14:30
Jaké jsou projevy poškození mozku?
Potenciální projevy poškození mozku blíže popsal i traumatolog Pavel Holeka, podle kterého se může jednat o poměrně široké spektrum problémů. Opět ale záleží na tom, jak dlouho se daný člověk bojovým sportům věnuje, kolik úderů obdržel a podobně.
„Hodně se mluví o takzvaném postkomočním syndromu zápasníků. To je soubor několika psychofyzických příznaků, které se mohou v různé intenzitě a s různým časovým odstupem projevit u zápasníků, kteří utrpěli otřes mozku. Patří mezi ně ztráty paměti, bolesti a motání hlavy, obtíže se sluchovým aparátem, depresivní stavy, obecně ‚psychický diskomfort‘ zápasníka a mnohé další,“ vysvětluje Holeka.
Nad rámec zmíněných projevů se poškození mozku může projevovat při pohybu také právě v řeči, doplňuje cutman Vojkůvka. „Mohou to být poruchy řeči, zakoktávání, výpadky jednotlivých slov nebo naopak neporozumění komunikátu, kdy na vás někdo mluví, vy ho slyšíte, ale nerozumíte tomu, co vám říká. Potom to můžou být vážnější věci, kdy vás neposlouchají končetiny nebo vám vypadávají věci z ruky, což už může být případ právě Parkinsonovy choroby nebo něčeho podobného,“ říká cutman.
Ani tím ale výčet široké škály možných projevů nekončí. „Mohou být i projevy, které se týkají spánku, jako například že trpíte nespavostí nebo častým buzením. To všechno mohou být věci, které souvisí s opakovanými údery na hlavu, to znamená s dlouhodobým aktivním působením v bojových sportech,“ dodává.
Poškození mozku je nevratné
Důležitost prevence poškození mozku tkví také v tom, že mozek nemá takovou schopnost obnovy a regenerace jako některé jiné orgány. Jeho poškození jsou tedy daleko vážnější. Tržná rána se zašije, zlomená kost sroste, ale poškozený mozek zpravidla zůstane poškozený.
„Těžká poškození jsou nevratná. Když vám neteče krev do mozkových komor, tak vám de facto mozek umírá. To stejné platí i pokud praskne cévka, jako například u mozkové mrtvice. Když se vám ucpe nebo praskne cévka v mozku, dochází k hypoxii, to znamená odkysličení mozkové tkáně a tkáň umírá. To jsou extrémy, kdy je poškození takřka naprosto nevratné,“ vysvětlil Bohumil Vojkůvka.
Rozhodujícím faktorem je také čas, kdy se bojovník dostane do péče lékařů. To zejména u těch nejzávažnějších případů, kdy například bojovníkovi během zápasu nebo tréninku praskne cévka v hlavě. V tu chvíli musí okamžitě zamířit na CT vyšetření a na operační sál. Takové případy jsou však ty nejvážnější. Neznamená to, že k vážnému poškození mozku dojde už při několika drobných otřesech.
K poškození mozku dochází i v jiných sportech
Bojové sporty se v souvislosti s poškozením mozku skloňují nejčastěji, protože zde dochází k častým úderům přímo do hlavy. Ke stejnému nebo podobnému poškození může ale docházet v celé řadě dalších sportů.
„Když jezdí piloti Formule 1, tak taky může docházet k různým poškozením mozku. I u hokejistů, kde jsou taky opakované srážky nebo naražení na mantinel. Tam také dochází k určitým mikrokontuzím a po delším čase se to může projevit, ale neznamená to, že člověk po dvou otřesech mozku už nemůže hrát hokej,“ vysvětluje cutman.
Otřesy mozku nejsou také ničím neobvyklým například u amerického fotbalu. Jedna studie například zjistila chronickou traumatickou encefalopatii (vážný druh poškození mozku) u 110 ze 111 zemřelých hráčů NFL.
Co se ale bojových sportů týče, riziko poškození mozku je různé podle velikosti používaných rukavic. V případě MMA, kde jsou rukavice menší, je vyšší riziko knockoutu, následné ztráty vědomí či nitrolebního krvácení. Nemluvě o potenciálních kopech do hlavy, které jsou ještě nebezpečnější. V případě boxu, kde jsou větší rukavice, je riziko naopak spojené spíše s dlouhodobými a o něco menšími otřesy.
Ať už se ale věnuješ nebo hodláš věnovat jakémukoliv bojovému sportu, helmu ve své výbavě potřebuješ. Pro zápasníky je nezbytná i proto, že pokud by ke konci přípravy dostali na tréninku knockout, hrozilo by jim, že do zápasu, na který se několik měsíců chystali, nebudou moct vůbec nastoupit, vysvětlil dále cutman Bohumil Vojkůvka.
„Když zápasník dostane knockout v zápase, tak by měl projít CT vyšetřením a 6 týdnů by měl být bez zápasu. Ale v podstatě to stejné platí i pokud dostanete knockout během tréninku. Když je někdo tvrďák, chce jít bez helmy, zrovna ho někdo trefí na bradu a týden před zápasem dostane KO, tak by do toho zápasu neměl nastoupit v rámci ochrany svého vlastního zdraví,“ říká.
To, že by některý vrcholový bojovník v tréninku zanedbával používání helmy, se už dle cutmana v dnešní době v podstatě neděje. Jsou ale výjimky. A v takovém případě je pak nebezpečí vážného poškození mozku několikanásobně vyšší.
„Většina bojovníků už je dnes soudných a používá helmy, protože zápas chce, jsou to profíci a ví, co mají dělat, ale občas někdo dostane KO na tréninku a stejně na ten zápas jde a riziko poškození mozku v takovém zápase je pak mnohem vyšší. Mozek potřebuje nějaký čas na to, aby se vzpamatoval, a když dostanete knockout a jdete za pár dní do ostrého zápasu, tak to riziko, že dostanete znovu KO nebo že dojde k nějakému většímu poškození, je větší,“ dodal.
Jak vybrat správnou helmu?
To, jak důležité je při tréninku používat helmu, je tedy díky vysvětlení odborníků patrné. Každý obchod s výbavou pro bojové sporty však nabízí hned několik druhů ochranných helem od různých výrobců s různou úrovní ochrany a kvality.
Některé helmy poskytují ochranu jen lebeční kosti, jiné i lícních kostí a nosu. Záleží také na konkrétním sportu, kterému se věnuješ. Traumatologa Pavla Holeky jsme se proto zeptali, jak by si měl člověk vybrat pro sebe tu správnou helmu.
„V obecně rovině by samozřejmě měla helma dobře sedět na hlavě a zápasník by se v ní měl cítit komfortně. Poté bych se asi individuálně poradil s prodejcem, který by v těchto věcech měl být erudován a na daný sport by měl umět helmu doporučit. Trochu v nadsázce bráno selským rozumem – více molitanu rovná se větší ochrana,“ uzavírá lékař.
