Manžele zabil a jejich těla uložil do ledničky. Případ The Icebox Murders je stále zahalen tajemstvím

Když policisté zastavili před domem a chystali se udělat běžnou sociální kontrolu, ihned se jich jal pocit, že něco není v pořádku. Zadní dveře domu nešly otevřít, a když hlídka nakoukla dovnitř oknem, uviděla jen několik květináčů naskládaných na sebe tak, aby do obydlí nebylo vidět. Strážníci se přesto nakonec do domu dostali, Bart zamířil nahoru a Bullock se vydal prozkoumat kuchyň. Zdálo se, že manželé nejsou doma, ale na první pohled nic nenasvědčovalo tomu, že by mohli být zavražděni.

Lednice plná vepřového? Ve skutečnosti se jednalo o rozřezaná těla obětí

Bullock prozkoumávající kuchyni následně otevřel ledničku a nestačil se divit. Byla plná něčeho, co považoval za naporcované vepřové maso, ale nesedělo mu, proč by manželé odjeli a nechali maso na pospas plísni a červům. „Nevím, proč jsem se podíval do lednice. Z nějakého důvodu jsem ji prostě otevřel,“ vypověděl později Bullock, kterého jako by k otevření lednice dovedl šestý smysl.

Ve chvíli, kdy se Bullock chystal lednici zavřít, nakoukl ještě do zásuvky se zeleninou a uviděl ženskou hlavu. V šoku spotřebič zavřel, nevěřil vlastním očím, a když jej znovu otevřel, hlava tam skutečně stále byla. V druhé přihrádce pak detektivové našli také mužskou hlavu, a okamžitě proto zavolali posily. „Nevěděl jsem, že je to tělo, dokud jsem na dně zásuvky se zeleninou neviděl lidskou hlavu,“ komentoval nález detektiv Bullock.
 
Jakmile na místo činu dorazili další policisté, jejich podezření se potvrdilo. V lednici nebylo vyskládáno vepřové maso, nýbrž rozřezaná těla Freda a Edwiny Rogersových. „Na všech policích a v mrazicím boxu ležela rozřezaná těla. Omytá a rozřezaná na kousky menší než jednotlivé klouby,“ psalo se v popisu ponurého nálezu. „Ten, kdo to udělal, si dal zřejmě na čas a moc dobře věděl, co dělá,“ popsal soudní lékař s tím, že těla byla rozřezána opravdu pečlivě.

Pitva odhalila, že manželé byli zabiti 20. června 1965, přesně na Den otců. Edwinu usmrtila střela do hlavy připomínající popravu, zatímco Fred byl ubit k smrti kladivem. Muži pak pachatel vydloubl oči a odřízl genitálie. Během porcování vrah svým obětem navíc vyjmul vnitřnosti a spláchl je do záchodu. Pak dům důkladně uklidil a zmizel. „Rozčtvrcení zřejmě provedla osoba, která měla nějaké znalosti anatomie,“ řekl tehdy vyšetřovatel Henry Ismonde.
 
Na některé důkazy však pachatel zapomněl. V koupelně se nacházela kaluž krve a zaschlá krev byla také na klíčové dírce od dveří Charlesovy ložnice. V jeho pokoji pak policisté našli ruční pilku a vzhledem k jeho chladnému vztahu k rodičům měli vyšetřovatelé prvního podezřelého.

Jediným podezřelým ze spáchání masakru byl syn Rogersových

Ačkoliv Charles žil v domě, kde byli brutálně zavražděni jeho rodiče, na místě činu po něm nebylo ani stopy. Po 42letém muži jako by se slehla zem. Úřady po něm proto vyhlásily celostátní rozsáhlé pátrání, a protože za druhé světové války sloužil jako pilot, policisté prověřili také záznamy z letišť v okolí, zda neodletěl ze země. Nikdo z cestujících ale jeho popisu neodpovídal.
 
„Prostě zmizel. Někteří říkali, že se vytratil do Kanady, jiní trvali na tom, že žil na útěku ve Velkém houští, východotexaské divočině, kterou často navštěvoval na celé týdny sám,“ stálo v Houston Press.
 
O 10 let později, tedy v roce 1975, byl pak Charles Rogers prohlášen za mrtvého.
 
Když si však vyšetřovatelé poskládali život rodiny Rogersových dohromady, měli pocit, že Charles by mohl mít motiv Freda a Edwinu zabít. Rodiče prý se synem manipulovali, zneužívali jej, na jeho jméno si brali půjčky, okradli ho o jeho úspory a dělali mu ze života peklo. Charlesovi tak mohla dojít trpělivost a své rodině se mohl pomstít. Pravdu se však již nikdy nedozvíme.
 
„Nikdy jsem nedokázal pochopit, jak někdo může spáchat takový čin a pak zmizet z povrchu zemského,“ uvedl houstonský vyšetřovatel Hugh Gardenier.

Teorií existuje mnoho, ale vrah nikdy dopaden nebyl. Brutální vražda tak navždy zůstane záhadou

Scénářů, proč k vraždě Freda a Edwiny Rogersových došlo, existuje mnoho. Během uplynulých desetiletích se masakr v domě na Driscoll Street 1815 pokoušelo rozlousknout hned několik lidí, a jedna z nejbizarnějších teorií byla dokonce otištěna v knize Muž na travnatém pahorku od Johna R. Craiga a Philipa A. Rogerse z roku 1992. Autoři knihy tvrdí, že Charles byl tajným agentem CIA a v roce 1963 se měl spolu s Charlesem Harrelsonem podílet na atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho. O svém zapojení si měl psát do deníku, který údajně jeho rodiče našli, a Charlesovi nezbývalo, než je zabít.
 
„Existuje celá řada teorií... od posedlosti satanem až po zlé vládní agentury,“ komentoval možné motivy hlavní vyšetřovatel, seržant Jim Binford.
 
Jiná teorie byla zase předložena v knize The Ice Box Murders, kterou v roce 2003 vydali manželé Hugh a Martha Gardenierovi z Houstonu. Ti se vraždou začali zabývat v roce 1997 a tvrdí, že Charles své rodiče zabil po celoživotním citovém i fyzickém týrání. Týrání se měl údajně dopouštět především Fred, což vysvětluje, proč byla jeho smrt daleko násilnější než ta Edwinina. Teorii koneckonců potvrzuje i fakt, že pachatel Fredovi odřízl genitálie.
 
„Byly za tím roky a roky frustrace a zneužívání. Rodiče ho podvedli, připravili o obrovské množství peněz,“ popsal Hugh Gardenier. „Každý, koho znám a kdo znal manžele Rogersovy, říkal, že to byli prohnaní podvodníci,“ potvrdil tuto domněnku místní občan Van Fossen. „Charles byl velmi vzteklý muž, ale nad svými rodiči nikdy nezlomil hůl. Zřejmě až do onoho osudného dne,“ přidal se seržant Jim Binford.
 
Poté, co Charles své rodiče zabil, měl využít svých konexí v ropném průmyslu a měl se usídlit v Mexiku. Tam ho prý Gardenierovi také vystopovali a vrah měl být zaměstnán v hornictví. Sám byl údajně nakonec zavražděn horníky v Hondurasu, a to krumpáčem.
 
Ačkoliv Charles nikdy nebyl uznán vinným z vraždy svých rodičů, málokdo pochybuje o tom, že by je zabil. To, co se stalo v červnu roku 1965 v domě na Driscoll Street 1815, však navždy zůstane hádankou. „Ať už své rodiče zabil, nebo nezabil, rádi bychom to věděli: ‚Kde jsi byl a co jsi dělal?‘ “ uzavřel seržant Binford.