Dnes ještě vcelku nenápadný producent původem z jižních Čech, velmi brzy třeba beatmaker pro největší hvězdy v zámoří. Rudolphh míří vysoko a rappeři si jej všímají. První velkou metou byla třeba účast na albu Huga Toxxxe.
Na album Huga Toxxxe Mumie z minulého roku snad ještě nikdo nezapomněl. Byla by to škoda, vzhledem k tomu, že jsme jej v žebříčku nejlepších alb za minulý rok zařadili na 6. místo, a také proto, jak vizionářsky k němu vůdčí hlas labelu Hypno808 přistoupil. Tracky na nás zapůsobily různě. Pamatujeme si však, že se v první pětce nacházel zajímavý striktní diktát na temnějším instrumentálu, který jsme si nějaký ten pátek jeli.
Proč to zmiňujeme? Jedná se totiž o track Esc, kterým si Toxxx podmanil sólo a atmosféru mu k tomu vytvořil mladý producent, jenž se prakticky o rok později stává listopadovým reprezentantem seriálu FRESH BEATS. Bylo to poprvé a evidentně ne naposled, co jsme slyšeli o hiphopovém umělci s rapovým nicknamem Rudolphh.
Tento mladý beatmaker toho sice nemá za opaskem tolik, na druhou stranu nezřídka vykoukne i u velkých domácích jmen, což mu dává obrovský potenciál. Jeho opravdovou velikost ukáže až čas. Do té doby nám však nic nebrání pobavit se o tom, co všechno už má za sebou, jak s beatmakingem začal a také jak se mu povedlo upoutat pozornost velkého holuba.
Od klavíru mě museli tahat
Za pseudonymem Rudolphh stojí nadějný hudebník Rudolf Schwarz, jenž pochází z Českého Krumlova. Zde se nabízí položit otázku za všechny peníze, která zní, který nedávný host v rámci naší rapové fresh série z tohoto města taktéž pocházel. Správně uhodl každý, kdo tipoval Pingiho, hosta ze září, který s Rudolphhem aktivně spolupracuje.
Každý z nich má ale trochu jiný příběh i záliby, což je přirozené. Například Rudolf kromě hudby ještě rád holduje focení, které ho primárně živí, dále hraní League of Legends a pivu. Nenormálního není nic ani na jeho přezdívce. „Používal jsem tuhle přezdívku už v dětství, když jsem začínal hrát videohry, a nějak to drží až doteď,“ popsal klasickou cestu zisku pseudonymu pro ty, kterým nezkomolili jména jejich kamarádi.
Rap však není pouze o slovech, nýbrž i o melodiích. Proto ti také jednou za měsíc přinášíme story tuzemských producentů v rámci seriálu FRESH BEATS.
O tom, co se aktuálně děje ve vodách mladého českého hip hopu, vydáváme i dvoutýdenní updaty. Proto pokud ještě nesleduješ FRESH RELEASE, klikni sem.
Základy Rudolfovy lásky k hudbě byly položeny již v útlém dětství, jelikož jej ve školce posadili ke klavíru a on si jej oblíbil. „Museli mě tahat pryč, protože jsem nechtěl odejít,“ vzpomíná na své okouzlení hudebním nástrojem, který je dokonalou bránou k elektronické produkci.
„Mamka mě ještě před nástupem na základku přihlásila do ZUŠky. Tam to celý začalo a trvá to doteď. Jestli bych něco za nic nevyměnil, tak je to klavír,“ „viní“ svou matku z toho, jak nastartovala jeho hudební kariéru. „Za to všechno vlastně může ona, za což jí mega děkuju. Beatmaking a věci okolo asi moc nechápe, ale celou mou ‚hudební kariéru‘ od začátku podporovala,“ vysvětluje nám.
Začátky na FLku
Beatmakingu ale nemohl zabránit nikdo. U Rudolfa to začalo nevinně, pokusem. „Stáhl jsem si FLko s tím, že chci zkusit udělat vlastní track. To ze začátku úplně nešlo,“ přiznává nám. Chtělo to čas. „O pár let později jsem se k tomu vrátil, začal to brát trochu víc seriózně a here we go,“ triumfálně tvrdí.
Jak už to bývá, chtělo to vydržet. Dnes už jsou to zhruba tři roky, co udělal svůj první beat. Ani za tu dobu si ale nenašel způsob, jak pracovat. Celý tvůrčí proces je strašně náhodný. „Nejde moc slovy popsat, co se mi honí v hlavě, když dělám hudbu,“ vnímá. Nejde však o chaos jako takový; umělec se totiž často nechává tzv. unášet múzou – je velmi zaměstnán tokem kreativních myšlenek, které potřebuje zpracovat tak, jak přijdou. Nejedná se tedy o neobvyklý jev.
Když je Rudolphh v ráži, je schopen vytvořit skoro cokoliv. „Podle mě jsem, se vší pokorou, jeden z nejvšestrannějších producentů. Nedělá mi problém udělat simple veselej kytarovej beat, supertrapovej beat, hned potom hyperpop a skončit u riddimu,“ neostýchá se. Vidí v tom obrovskou výhodu. „Můžu si pak aspoň vzít z každýho žánru něco, zkoušet to dávat dohromady a vytvářet něco víc unikátního,“ říká.
Aby mohlo vzniknout opravdu něco originálního, potřebuje člověk infuzi v podobě velké zásoby inspirace. Jihočeský producent se dívá kolem a saje inspiraci z práce ostatních producentů. „Stačí, že mi někdo např. od nás z bandoboyz pošle nějakou raketu, co mě vystřelí z postele, namotivuje mě to, zapínám maximální workmode a je to,“ barvitě líčí.
Zmínili jsme také fakt, že na instrumentálech pracuje sám. Věnuje se i mixu a masteringu, k čemuž ale používá odlišný software – buď Studio One, nebo Logic. „Všechno je to zatím amatérský, ale věnuju se tomu. Je to úplně jinej svět, furt se učím mega novejch věcí,“ je si vědom. Pokusného králíka, který mu posuzuje kvalitu jeho práce, dělá jeho výše zmíněný kolega.
„Pingi to podle mě dostává sežrat nejvíc. Většinou mu posílám 25 verzí mixu, musí z toho bejt hrozně vyřízenej,“ je mu líto svého parťáka. Toto byla skvělá příležitost zeptat se, jak se vlastně dostal mezi kluky z Higher Ground (o seskupení se dozvíš více zde). „Dostal mě tam sám Pingi. Bavíme se už strašně dlouho, oba děláme dlouho hudbu, sedli jsme si i osobnostně, takže to prostě nějak nahodil v konverzaci, já řekl jo. A bylo to,“ osvětlil.
Produkování jsme chtěli uzavřít klasickou radou pro všechny, kteří by chtěli s něčím takovým začít. Rudolf má hned několik rad. „Analyzujte beaty, nelezte artistům do p*dele, mějte co nabídnout,“ koučuje. „Jakmile se trochu chytíte a budete vědět, co a jak, zkuste se něčím odlišit a mít nějakej svůj siganture,“ odkazuje k originální tvorbě. „Southside je jenom jeden a druhej nebude,“ směje se.
Praha a možnosti
Tři roky jsou poměrně dostatečně dlouhá doba na to, aby umělec vydal vlastní projekt. Rudolphh se ale zatím k ničemu takovému nedostal, což nás zarazilo. „Mělo vyjít producentský EP, ale řešení toho všeho mi trvalo tak dlouho, že ta myšlenka prostě nějak vyšuměla,“ vysvětluje. „Spíš mám v záloze sólo tracky. V 2023 bych do toho chtěl ale trochu kopnout a něco zrealizovat,“ navnazuje.
Rudolfovo naznačování kariérního posunu se nezdá jako plané. Nedávno se totiž rozhodl, že se přestěhuje do hlavního města. Zeptali jsme se, jestli se jedná o klasický krok kohokoliv, kdo se chce uchytit nejen například v hudbě, ale v jakémkoliv jiném kreativním prostředí. Tedy přiblížení se ke zdroji kontaktů, inspirace a dalších nutných věcí, jimiž stověžatá stoprocentně disponuje.
Yzomandias, Nik Tendo či TK27. Který český rapper má nejlepší módní vkus?
26. února 2024 16:00
„Přesně tak. V Krumlově je sice klid, ale to je všechno, co tam mimo turistický spoty je. Jakmile někdo psal na session, musel jsem stejně jet 3 hodiny do Prahy,“ popisuje nepraktičnost dojíždění. K rychlému etablování by mu mohly pomoci i již dosažené spolupráce, které mu přece jenom pootevřely dveře do scény. On však říká, že žádné spojení, ani s Hypno808, zatím s největší pravděpodobností neexistuje.
„Jsem jen big fan, kterýmu se splnil sen,“ zasněně odpovídá a popisuje, jak vlastně ke spolupráci došlo. „Živím se primárně focením a jednou jsem fotil koncert, na kterým vystupoval i Hugo. Seznámil jsem se s ním osobně. Řekl mi, že beat, co jsem mu pár dní předtím poslal, nejspíš skončí na albu,“ mluví o setkání. Nyní se však na ničem nepracuje. Zatím.
„Byla to jedna věc, ale doufám, že nebyla poslední a že s Hugem dáme někdy v budoucnu další strašně tvrdej sh*t,“ je motivovaný. Není vyloučeno, že by byl další track kolaborací na mikrofonu, jelikož se Rudolf nebojí ani jeho. „Jak jsem zmínil, v roce 2023 bych chtěl udělat čistě svý EP. Zatím se v rapu ale furt hledám, zkouším, jakej styl mi sedí nejvíc. Tak uvidíme, co z toho nakonec vznikne,“ dodává.
Než umřu, chci mít na svým beatu Lil Babyho
V případě, že bychom chtěli Rudolfa poznat, měli bychom si pustit Smrt na šesti hodinách od DEMO24, Nemo.wave a Cédrica. Svůj vlastní track by nevybral. „Abych mohl dát shoutout svým ostravským boys a říct, jakej to je banger,“ vyzdvihuje. Sám si občas poslechne mimo rap a hiphop „bangery z devadesátek a 00's a tvrdej dub“.
„Občas mi přepne a jsem schopnej dát šestihodinovou listening session hardstylu a frenchcoru,“ dává na odiv svůj hudební přehled. Budoucnost si maluje věru barvitou a my bychom mu ji přáli. Mezipatrem je výše zmíněné etablování v české sféře, v níž nejvíc cení Norberta Ronina. „On není nejlepším českým producentem jen po producentský stránce, top tier producentů tady máme spoustu. Ale je to charakter, se spoustou věcí mi pomohl,“ dává shoutout.
Jen nebe je ale limitem, na nějž by si rád sáhl. Dostat se mimo domovinu, někam do zahraničí, by pro něj bylo super. Absolutním vrcholem by pak byl hlas jednoho atlantského velikána na jeho produkci. „Chci Lil Babyho na svým beatu. Předtím, než umřu, to musím zvládnout no matter what,“ má jasno. „Taky bych chtěl svý studio, kde se budeme s ostatníma scházet. Ale to je ještě longrun,“ sní.
Pro čtenáře má pouze jediný vzkaz, jenž odkazuje na odvěký problém českého i slovenského posluchačstva. Přestože se trendy v poslední době mění, na našem malém trhu se až příliš často věnujeme velkým jménům a nerozšiřujeme si obzory. Pak nám mohou utíkat pod rukama mladé talenty, jež se mohou nedopatřením zadupat.
Rudolf proto v závěru klade všem na srdce, ať se tak neděje. „Podporujte mladý talenty. Zaslouží si to,“ loučí se.
