I když většina z nás byla zklamána nevydáním dříve ohlášené Pouliční Ekonomické 4, nakonec k tomu nebyl důvod. Na nové desce Sergeie B. se setkáváme s umělečtějším a vyzrálejším interpretem, který ví, co od své hudby chce.
O vydání Pouliční Ekonomické 4, brandu, který dostal Sergeie Barracudu mezi nejlepší rappery republiky, se vědělo. Proto jsme byli samozřejmě nadšeni. V roce, kdy se zejména v rapovém mainstreamu spojuje a odráží minulost s budoucností (série Detektor od Ektora, Krtek Forever od Milion+), jsme tu měli další pokračování zásadní série, které mělo ukázat, zda Sergei zraje jako víno.
Jenže PE4 nevyšla. I když popisky videoklipů ze září mluvily o něčem jiném, vykrystalizoval z toho Růst & Prosperita. Rozdílnost začínala již u bookletu, jenž taktéž zachycoval interpreta v nezvykle umělecké poloze – jednoduchý portrét s make-upem, který je vidno spíše u modelů než u rapperů, natož rapperů jeho ražení. Tím si získal naši pozornost.
Po poslechu prvních singlů jsme zjistili, že Sergei neupustil od častého zpěvu, který měl s původním „pouličním psem“ pramálo společného. Z výrazu textu neměl posluchač v ústech pachuť betonu a těžkého boje o úspěch, ale spíše opojné vítězství a přepych. Načež přišel vzlyk.
Někteří fanoušci, dle reakcí na release ze 28. června, chtějí „starého Sergeie“. Přímo po něm lační. Co to ale znamená? Jakými fázemi si Barracuda prošel? Proč už to nejde dát zpátky a z jakého důvodu je Růst & Prosperita deskou v pravý čas na správném místě? Zkusíme to vysvětlit.
Barracudovy fáze jsou jako covery alb
Sergei B. alias Erik Peter je v českém rapu více než dekádu, sám jíž má po třicítce, a tudíž za sebou i nějakou historii. Velká (a obvykle ta zaujatá) část fanoušků ji dělila na Sergeie za dob série PE a Sergeie, který se nebojí zpívat a vzít hudbu za trochu umělečtější konec. Nová, více „classy gangsta póza“ jim neseděla a rádi se nořili do dob, kdy Barracuda vycházel třeba s Logicem alias Yzomandiasem a postával v ulicích.
A ano, zůstávat underground, pouštět si Fuerzu a respektovat minulost je v jistých situacích „v pořádku“, jen je třeba se v ní nezaaretovat. Milníky jsou jinde. Jako by někteří zapomněli, co se v posledních třech letech stalo.
Zmíněná pětiletka je velice transparentní. Změna přišla s rokem 2020, kdy Barracuda dobrovolně opustil label Azurit Kingdom, oddělil se od svého parťáka a nechal Pastora Pastorem. Je to smutné, že to říkáme, vzhledem k hitům, které tehdy vznikly, ale pro svůj rozvoj nemohl udělat nic lepšího. Všimni si, jak rozkvetl – do té doby jsme se setkali jen s šedivým světem, tvrdou realitou bez barev, které kopírovaly i covery jeho alb. PE I, II, 2,5. 713, PE3 i Medusa jsou laděny do černa, šediva, jen s jistou příměsí červené či bílé.
Pak přišla Medusa II. – fialová jako pěst na oko se stejně silnými hity. Produkt vyšel celý v bílém, na dalších coverech Sergei pózuje s upravenými zuby a úsměvem na tváři. Finesa byla taktéž barevná a Růst & Prosperita? Konečně umělecká. Klipy se jeví více variabilní, Sergei je k fanouškům otevřenější, přístupnější. Chtělo to čas, ale kdo vytrvá ve snažení, stane se tím, kým chce. Vypadá to, jako by se mu rozvázaly ruce.
