3. Deliver Us From Evil (2014)

Netflix letos ovládnul Eric Bana se svým novým seriálem Untamed aka Živel. Už je to ale více než 10 let od jeho hororového majstrštyku s režisérem Scottem Derricksonem (Sinister). V tomhle se coby jeden z dvojice detektivů pouští do vyšetřování velice znepokojivých a čím dál složitěji vysvětlitelných zločinů, které dost možná má na svědomí jeden člověk. Pokud to je tedy člověk.

Bana patří dlouhodobě mezi nejpřehlíženější herce své generace, přitom si pro sebe ukradl před dvaceti lety už celou Tróju, takže je jenom dobře, že si letos konečně připsal na triko taky obří hit v podobě Živlu. V Deliver Us From Evil pak podává velice podobný výkon v roli muže, kterého tíží jeho vlastní krize víry i osobní problémy, jakmile ale musí čelit něčemu tam venku, co ohrožuje nevinné, udělá cokoli proto, aby to zastavil. Film má senzační soundtrack, výbornou kameru a hlavně tak mrazivé momenty, že se na něj opravdu nebudeš chtít dívat sám*sama.

2. Creep (2014)

Jeden z nejlepších found footage hororů posledních let, ne-li milénia a zároveň málo známý předchůdce Barbariana, co se varování před inzeráty týče. Mladý kameraman se ocitne ve finanční nouzi, a tak odpoví na inzerát muže, který umírá a chce, aby někdo natočil jeho poslední dny života. Potkává tak Josefa, který žije na odlehlé chatě. Nejdřív je všechno v pořádku a Josef se na kameru svěřuje se svými nejniternějšími pocity. Když ale kameraman chce v noci odjet domů, začíná se situace zvrhávat.

Pro fanoušky a fanynky žánru je od začátku, který se tváří spíše jako komedií, jasné, že tohle nemůže dopadnout jinak než masakrem a nebudou se mýlit. Výborná, děsivá a zároveň podvratná filmová odysea, která pracuje s elementy braku, ale pokud přistoupíš na její hru, dostane tě. Tím, že je točené na ruční kameru, navíc dostává puncu reality, která celou tu hrůzu dělá o to strašidelnější. Tohle by se mohlo stát i tobě.

1. The Perfection (2018)

No a konečně přicházíme k nejrafinovanějšímu „hororu“ na našem seznamu. Jak už padlo výše, tradiční horory už tolik neletí, lidé se mnohem více baví u takových, které jsou ještě nějakým způsobem žánrově zamotané a smíchané s něčím jiným. Příkladem budiž letošní Sinners nebo čerstvě třeba Weapons. A přesně to je i příklad málo známé Dokonalosti režiséra Richarda Shepharda.

Film vyniká svým vizuálním pojetím – elegantní kamera, syrová intenzita a intenzivní atmosféra dohromady tvoří působivě disonantní zážitek, tím hlavním zdrojem hororové síly je tu ale tělesná hrůza. Některé scény opravdu patří k tomu nejnepříjemnějšímu, co se v žánru objevilo, dej si tak pozor, aby tě film nezaskočil. 

Příběh také využívá erotickou manipulaci, psychologické týrání a zvrácené motivy moci, což ve výsledku vytváří velmi diskomfortní a traumatický zážitek – taková kombinace násilí, sexuální kontroly a mentálního rozpadu je živou definicí psychologického hororu a je to právě tato až nečekaně silná kombinace různých elementů, které dohromady zkrátka fungují, kvůli čemuž jsme snímek umístili na první místo.