V květnu loňského roku navštívila Slovensko.
Ve středu zemřela ve věku 91 let přirozenou smrtí Jane Goodall, známá britská bioložka, která se zabývala výzkumem primátů, zejména šimpanzů, a byla proslulou bojovnicí za ochranu divoké přírody. Stalo se tak v Kalifornii během jejího přednáškového turné po Spojených státech, oznámil institut nesoucí její jméno. TASR o tom informuje na základě zpráv agentur AP a AFP.
Institut popsal Goodall na Instagramu jako „neúnavnou obhájkyni ochrany a obnovy našeho přírodního prostředí“. Až do konce svého života vyzývala k naléhavým opatřením na ochranu klimatu.
Plyšový šimpanz a příběh o Tarzanovi
Goodall se narodila 3. dubna 1934 v Londýně. O zvířata se začala zajímat už v raném věku, kdy jí otec daroval plyšového šimpanze, kterého si nechala po celý život. Zaujaly ji také knihy o Tarzanovi, chlapci vychovaném opicemi, který se zamiloval do ženy jménem Jane.
V roce 1957 odcestovala do Keni, kde začala pracovat pro známého paleontologa Louise Leakeye. Ten, ohromen jejími znalostmi a nadšením, ji v roce 1960 poslal studovat šimpanze do tanzanského národního parku Gombe.
Stala se první ze tří žen, které si vybral pro studium lidoopů ve volné přírodě – spolu s Američankou Dian Fossey, která byla v roce 1985 zavražděna ve Rwandě (studovala gorily), a Kanaďankou Birute Galdikas (orangutani).
První výzkumy
Během 45 let výzkumu například zjistila, že šimpanzi používají nástroje, umí projevovat emoce a jsou masožravci, ale také že se navzájem zabíjejí. Díky tomu získala po celém světě pověst odbornice na chování primátů.
„Na počátku 60. let 20. století se mnoho vědců domnívalo, že pouze lidé mají rozum, že pouze lidé jsou schopni racionálního myšlení,“ říká Jane v dokumentu, který obsahuje mnoho záběrů z počátků jejího výzkumu. „Naštěstí jsem nebyla na univerzitě a tyto věci jsem neznala,“ dodala.
Na základě těchto zjištění ji Leakey povzbudil k doktorskému studiu na Cambridgeské univerzitě, kde se stala teprve osmou osobou, která získala doktorát, aniž by předtím získala bakalářský titul.
Od výzkumnice k ochránkyni zvířat
Když si Goodall uvědomila, že populace šimpanzů všude po světě se zmenšují a stále více ztrácejí své životní prostředí, začala se věnovat ochraně zvířat a životního prostředí. Zasazovala se například o snížení spotřeby masa a i ve vysokém věku neúnavně cestovala po světě a přesvědčovala lidi prostřednictvím přednášek a setkání.
Napsala několik knih a v roce 1977 založila Institut Jane Goodall, jehož cílem je výzkum, vzdělávání a ochrana volně žijících zvířat. V roce 1991 zahájila ekologický program Roots & Shoots, který se zaměřuje na mládež a který od té doby funguje ve více než 60 zemích.
Motivovala miliony lidí
Na rozdíl od mnoha mladých ekologických a klimatických aktivistů zůstávala Goodall optimistická a empatická. Když se jí jeden mladý člověk zeptal, jak přesvědčit lidi, kteří popírají změnu klimatu, odpověděla mu ve svém podcastu: „Jedna věc, kterou bych doporučila, je nebýt agresivní. Jinak vás nebudou poslouchat.“
V roce 2021 obdržela prestižní Templetonovu cenu, která se uděluje za výzkum nebo objevy na pomezí vědy a náboženství. V lednu 2025 jí americký prezident Joe Biden udělil Prezidentskou medaili svobody, nejvyšší civilní vyznamenání v USA.
