Jestli patříš do tábora fanoušků či fanynek, kteří touží po těch pokud možno co nejvěrnějších převodech knížek, komiksů či her na filmová plátna, pak ti nový Mortal Kombat II udělá velkou radost.
Tento týden do kin zavítá dlouho očekávané (a taky o půl roku odložené) pokračování akčního Mortal Kombatu od australského režiséra Simona McQuoida. Studio Warner Bros. jej mělo původně poslat do kin už loni, když se ale podzim 2025 začal plnit dalšími filmy, řekli si studioví hlavouni, že místo toho raději zariskují a pošlou snímek ven až v květnu 2026 coby letní blockbuster.
Do karet jim nyní hraje i fakt, že nová posila a zdaleka nejslavnější tvář snímku, herec Karl Urban (Johnny Cage), aktuálně bojuje ve finálové řadě populárního seriálu The Boys proti Homelanderovi a spol., což může celkovému hypeu druhého Mortal Kombatu jen pomoct. Tebe už ale jistě zajímá, jak se film povedl.
Po všech stránkách lepší sequel
Hned na úvod můžu říct, že dvojka je v každém směru lepším filmem než pět let stará jednička. To proto, že na ni režisér dostal o něco víc peněz, hlavně ale taky víc času. Triky jsou tak promakanější, vizuálně je to pestřejší (ať už co se vzhledu jednotlivých arén týče, nebo i v samotné akci), především to ale konečně vyzařuje jednoznačnou estetiku herního MK.
Některé momenty tak doslova působí, jako bychom sledovali dva hráče ovládat postavy na plátně a pomocí efektních kombíček se postupně dobrat až k vítězství jednoho či druhého z nich, zatímco se obraz plní krví nebo useknutými končetinami. Brutální je film až na půdu, a to prakticky od úvodních minut až po závěr, kde se hezky do detailu podíváš, jak vypadá lidský mozek zevnitř.
Vedle toho krásně fungují hlášky, zejména od ukecaného žoldáka Kanoa, který si fandy a fanynky získal už v prvním díle. Při stopáži 116 minut pak děj rychle uteče, s akcí tvůrci nešetří a než se naděješ, jseš na dně svého popcornu a odcházíš z kina s úsměvem od ucha k uchu, takže si ani nestihneš všimnout, jak hloupoučké to celé bylo. I to ale stojí za kratší rozebrání.
Turnaj na vedlejší koleji
Tradičně se zápletka každého MK točí okolo legendárního turnaje, kdy proti sobě postupně bojují šampioni ze dvou světů. Země devětkrát prohrála a pokud si připíše ještě jednu porážku, Shao Kahn a jeho nemrtví válečníci ji ovládnou. V případě filmové dvojky se tak na nic nečeká a turnaj začíná prakticky ihned, co šampioni Země do svého týmu přivedou Johnnyho Cage, bývalou filmovou hvězdu a mistra bojových umění. Ten je sice vzápětí pošle do míst, kam slunce nesvítí, ale když si vás starší bohové jednou vyberou, už s tím moc nezmůžete, takže se Johnny eventuálně ocitá ve svém prvním souboji a neochotně se přidává k obraně Země. Pakliže se ptáš, co se stalo s hlavní postavou minulého filmu, tak Cole Young s tváří Lewise Tana je sice zpět, ale jeho linka byla komplet odsunuta na vedlejší kolej. Nejspíš pro dobro věci, nutno dodat.
To vše je až na pár dialogů, při kterých to maličko šustí papírem, relativně v pohodě. Jenže je to málo, a tak v druhém plánu sledujeme ještě snahy Shao Kahna ukrást moc bohů a stát se nesmrtelným, v čemž mu napomáhají jeho temní přisluhovači v čele s mnoha oblíbenými charaktery ze hry. A to i těmi, kteří naposledy umřeli. Smrt totiž v univerzu MK v podstatě nic neznamená, každý*každá může být zase přiveden zpátky k životu, i když třeba za cenu toho, že má sešitou hlavu, robotické ruce, nebo z něj je rovnou démon se schopností se rozdvojit. Zkrátka fantazii se meze nekladou, a pokud něco vypadalo cool ve hře, nebo na storyboardu, tvůrci se to nebáli dát i do filmu. Problém s tím je v tom, že pak nelze brát žádný ze zápasů příliš vážně, protože i když náhodou tvoje oblíbená postava prohraje a skončí na zemi s vyteklými vnitřnostmi, existuje velice dobrá šance, že ji zanedlouho spatříš znovu. O osudovosti, na kterou si film snaží hrát, tak reálně nemůže být ani řeč.
A jasně, odráží to jednoduchost předlohy, která je v podstatě jen a jen akční bojovkou, kde veškerý příběh hraje druhé housle, protože primárně záleží pouze na tom, jak rychle drtíš tlačítka a páčky na ovladači, jak stylově a brutálně pak vykosíš protivníka nebo jak nahlas do toho duní techno. Naštěstí pro mě jsem to tak i bral, takže mi nic z výše popsaných věcí ve snímku nevadilo, pokud ale někdo od druhého Mortal Kombatu čeká letní velkofilm, kde by kupříkladu fungovaly emoce na stejné úrovni jako ona akce, bude nevyhnutelně zklamán.
Johnny Cage for the win
Na závěr je třeba vyzdvihnout, jak moc kvalitám filmu přidalo obsazení Urbana do role Johnnyho Cage. O příchodu fanouškovského favorita se spekulovalo už dlouho, po obsazení Urbana do role Johnnyho se však internet vzácně a velmi rychle shodnul, že lepšího herce do role tvůrci vybrat nemohli. A ten to potvrdil už v první scéně, kdy sledujeme montáž z jeho starého fiktivního fláku přesně po vzoru osmdesátkových a devadesátkových akčních výplachů, na kterých vyrůstali naši tátové.
Cringe se tu potkává s nádechem oldschoolové přímočarosti a upřímnosti, Johnny pak až do konce filmu slouží jako takové pojítko mezi realitou, kdy i díky jeho účasti víme, že sledujeme naprosté béčko, a fikcí, kdy on sám se cítí jako Alenka v říši divů a jeho zábavné komenty to zohledňují. Jsou to právě scény s Johnnym, které potvrzují, že tvůrci moc dobře ví, jaký typ filmu točí, a že to celé berou s náležitým nadhledem. A tak bys to měl* brát i ty.
O tom, že samotný Urban je pak v roli vyvanuté akční hvězdy naprosto geniální, samosebou nemůže být pochyb (v kontrastu s některými jinými je to pomalu na Oscara...). Kterak nejsem kdovíjak nadšený ze směřování Butchera v seriálových Boys, tady jsem si Urbanovu postavu a herectví užil až až a hvězda Pána prstenů nebo Star Treku si tak úspěšně zvládla připsat na konto další parádní franšízový zářez.
Kolem a kolem zkrátka povedený fanservis, který v hlavě nejspíš příliš dlouho nezůstane, ale na velkém plátně na ty dvě hodiny zabaví jako máloco, a když pak dostaneš chuť na nějaké ty vlastní fatalitky, jedině dobře, protože poslední díly patří k těm nejlepším v rámci série a určitě se u nich nudit nebudeš. Na trojku si za pár let rozhodně vyrazím.
Hodnocení: 7,5/10
