Některé příběhy zmizí jen když se na ně nezeptáš.
Každá generace má svůj vlastní svět. Svět prvních lásek, důležitých rozhodnutí, každodenních starostí i malých radostí. V jednom takovém žili i naši rodiče a prarodiče. Ve světě, kde se věci dělaly jinak, informace se nedaly najít kliknutím na obrazovku a zkušenosti se předávaly hlavně vyprávěním. Kolik z těch příběhů znáš? A kolik jich možná ještě čeká na to, až se na ně zeptáš?
Společně se Samsungem jsme připravili kvíz, ve kterém ti přiblížíme dobu, v níž vyrůstal tvůj děda a tvoje babička, možná i tvoji rodiče. Vzpomínky, zkušenosti a rodinná historie jsou totiž to nejcennější, co si můžeme předat.
Dnes už je to díky technologiím jednoduché – společné chvíle si stačí vyfotit nebo natočit na mobil. Mysli na to, až příště navštívíš prarodiče a popros je, aby ti řekli něco o svém životě. Jejich vyprávění si můžeš nahrát na památku a sdílet s dalšími členy a členkami rodiny. Technologie nám totiž nepomáhají jen zachytit to důležité, hledat informace a usnadňovat každodenní činnosti – umožňují nám být v kontaktu s těmi, na kterých nám záleží.
Kvíz
KVÍZ: Kolik toho víš o životě svých rodičů a prarodičů?
Zdroj:
Unsplash / Dieter Van hammée
1
10
Tvoji prarodiče si jako malí hráli s čamrdou. Co to bylo?
Sada barevně označených špejlí, kdy cílem bylo vytáhnout jednu z nich, aniž by se ostatní pohnuly.
Dlouhá guma, kterou si dvě děti natáhly na nohy a třetí člověk přes ni skákal předem určené sestavy.
Hračka, která se točila na špičatém hrotu.
Vysvětlení
Možná jsi někdy slyšel*a babičku nebo dědu říkat, že lítáš jako čamrda. V přeneseném významu se tak označoval hodně energický člověk. Ve skutečnosti je to ale staročeské označení pro káču
Zdroj:
Unsplash / CDC
2
10
Když babička vařila erteple, co bylo k obědu?
Brambory
Knedlíky
Kroupy
Vysvětlení
Slovo pochází z německého Erdapfel (v překladu zemské jablko).
Zdroj:
Pexels / SHOX ART
3
10
Co byl Tuzex?
Síť obchodů určená pouze pro zaměstnanectvo továren.
Obchod, kde se nakupovalo za speciální poukázky zvané bony.
Obchod s levnějšími československými výrobky.
Vysvětlení
V Tuzexu se prodávalo západní zboží, které bylo pro většinu lidí běžně nedostupné – od džín přes elektroniku až po kosmetiku. Platit se tam dalo hlavně takzvanými bony, které se oficiálně získávaly za cizí měnu.
Zdroj:
Pexels / Vladimír Stránský
4
10
Co znamenalo, když bylo zboží v obchodě pod pultem?
Bylo určené jen na výstavu, ne k prodeji.
Bylo určené jen pro vybrané zákaznictvo nebo známé, protože ho byl nedostatek.
Bylo schované ve skladu kvůli nedostatku místa.
Vysvětlení
Některé výrobky byly tak vzácné, že se ani nevystavovaly. Prodavači a prodavačky si je nechávali stranou pro známé nebo stálé zákaznictvo. Bez dobrých kontaktů bylo často těžké se ke zboží dostat.
Zdroj:
Wikipedia Commons / F.B. – Family archive
5
10
Co byla Spartakiáda?
Celostátní sportovní a tělovýchovná akce s hromadnými vystoupeními
Soutěž mezi továrnami o nejvyšší výrobu
Letní pionýrský tábor pro mládež
Vysvětlení
Spartakiáda byla sportovní a tělovýchovná slavnost, které se účastnily tisíce cvičenců a cvičenek všech věkových kategorií. Choreografie nacvičovali měsíce dopředu.
Zdroj:
Pexels / Yeşim Çolak
6
10
Jak se jmenoval seznam, ve kterém lidé hledali telefonní čísla domácností, firem nebo služeb? Napovíme ti, že to byla žlutá, celkem tučná knížka.
Modré stránky
Zlaté stránky
Veřejný telefonní katalog domácností a služeb
Vysvětlení
Zlaté stránky byly v době před internetem jedním z hlavních způsobů, jak najít kontakt na někoho, koho člověk neznal. Lidé v nich hledali třeba řemeslnictvo, restaurace, obchody nebo lékaře a lékařky. Dnes už sice v tištěné podobě nevycházejí, ale pořád existují online.
Zdroj:
Unsplash / Arisa Chattasa
7
10
Co lidem umožňoval tzv. devizový příslib?
Získat od státu přidělenou cizí měnu pro cestu do zahraničí.
Možnost přestěhovat se z vesnice do centra města.
Nakupovat v Tuzexu bez omezení.
Vysvětlení
V socialistickém Československu nestačilo mít peníze a pas. Pokud chtěl člověk cestovat do některých zahraničních zemí, musel získat také devizový příslib, tedy souhlas státu s přidělením cizí měny. Teprve díky němu si mohl legálně směnit omezenou částku korun za zahraniční měnu. Samotný devizový příslib ale nezaručoval, že bude moci vycestovat, k tomu byly potřeba i další dokumenty.
Zdroj:
Unsplash / Etienne Girardet
8
10
Jak se dalo na kazetě do rádia přeskočit na oblíbenou písničku? (Doufáme, že tušíš, co je kazeta).
Bylo potřeba přetočit pásku dopředu nebo dozadu. Často k tomu posloužila tužka.
Pásky na sobě měly vyznačené zvukové stopy, písničky se tak daly přeskočit pomocí tlačítka na rádiu.
Neexistoval způsob, jak by se to dalo udělat.
Vysvětlení
Kazety byly od 70. let jedním z nejrozšířenějších způsobů, jak si lidé mohli přehrávat hudbu. Na rozdíl od dnešních přehrávačů ale neumožňovaly jednoduše kliknout na konkrétní písničku – bylo nutné pásku ručně přetočit a správné místo odhadnout.
Zdroj:
Unsplash / PJ Gal-Szabo
9
10
Jak se jmenovala služba dostupná přes televizi, kde lidé před internetem hledali zprávy, počasí, sportovní výsledky nebo televizní program?
Telemarket
Teletext
Telenet
Vysvětlení
Teletext je informační služba (ano, existuje dodnes), která fungovala přes televizní vysílání. Pomocí dálkového ovladače si lidé mohli zobrazit stránky se zprávami, počasím, sportovními výsledky nebo televizním programem. Pro mnoho domácností byl v době před internetem jedním z nejrychlejších zdrojů aktuálních informací. Budou ho znát hlavně rodiče, protože se do Československa dostal až v roce 1988.
Zdroj:
Unsplash / Aleks Dorohovich
10
10
Od jakého roku mohli občané a občanky Československa pravidelně sledovat barevné vysílání Československé televize?
1950
1973
1989
Vysvětlení
První barevný televizní přenos v Československu proběhl 14. února 1970 – šlo o přenos z mistrovství světa v klasickém lyžování ve Vysokých Tatrách. V roce 1972 už českoslovenští diváci mohli vidět některé významné barevné přenosy, jako například hokejové mistrovství světa. Pravidelné barevné vysílání Československé televize pak odstartovalo v roce 1973.
