Vědci českého dinosaura pojmenovali Burianosaurus augustai.
Česká republika se nyní může pochlubit významným zářezem v oblasti paleontologie. Vědci pod vedením paleontologa Daniela Madzia totiž nyní přišli s přesvědčením, že dinosauří kost, která byla nalezena před 14 lety na Kutnohorsku, patří zcela novému druhu tohoto pradávného tvora. Ten měl žít pouze na našem území, a to přibližně 30 milionů let před slavným Tyranosaurem.
V roce 2003 nalezl amatérský sběratel Michal Moučka v lomu poblíž Mezholez na Kutnohorsku 40 centimetrů dlouhou stehenní kost. Trvalo celých 14 let, než byli odborníci schopni s určitostí říci, že se jedná o nový druh dinosaura. Odborníkům chyběly další důkazy o jeho existenci. Podařilo se najít jen několik málo dalších úlomků z kostry. Letos v září byl však tento dinosauří „drobek“ uznán za vhodného nosit své vlastní jméno. To zní Burianosaurus augustai.
Autor výzkumu Daniel Madzia, doktorand z Institutu paleobiologie Polské akademie věd, přiznal, že v době nálezu neměli odborníci k dispozici takové kvalitní výzkumné metody, které by jim pomohly kost identifikovat. Paleontologie se však od té doby vyvinula natolik, že nyní už mohou paleontologové určit nový druh dinosaura z pouhé jedné kosti. „Od doby vzniku první studie (rok 2005, pozn. redakce) byla zveřejněná celá řada nových pozůstatků dinosaurů, díky nimž bylo možné provést přesnější srovnávací studium a potvrdit, že se jedná o unikátní druh, který nebyl popsán nikde jinde na světě.“ tvrdí autor. Celá nová studie je nyní zveřejněna v odborném časopise Journal of Systematic Palaeontology.
„Ta kost má spoustu výběžků a podle nich či obecně znaků na té kosti jsme ji mohli porovnat s kostmi dalších známých dinosaurů. Poté bylo jasné, že ta kost je unikátní, respektive jsou tam znaky, které se v různých jiných kombinacích vyskytují u jiných dinosaurů, proto bylo možné toho našeho pojmenovat,“ vysvětluje její autor.
Ilustrační foto
Pravěký ještěr žil před téměř 100 miliony lety, tedy ve fázi tzv. rané křídy. Řadí se tak spíše do ranější evoluční větve ornitopodních ptakopánvých dinosaurů. Z biologického hlediska se tedy pravděpodobně jednalo o poměrně primitivní druh. A jak tento živočich žil a vypadal? Během jeho života existoval uprostřed Evropy veliký ostrov, nazývaný dnes „rýnsko-český“. Burianosaurus se vyskytoval právě na tomto území. Původní zmínky o jeho velikosti předpokládaly spíše menší rozměry. Jedinec, jehož stehenní kost u nás byla nalezena, měřil podle odborníků něco málo přes tři metry. Nejednalo se o mládě, ale o dospělého tvora. Je však možné, že v závislosti na lepších přírodních podmínkách, tedy na místě, které nebyly omezovány prostorem ostrova, mohl živočich klidně dosahovat i délky 10 metrů.
Dinosaurus zahynul pravděpodobně v důsledku nějaké přírodní katastrofy. Jeho pozůstatky byly nalezeny v sedimentech vzniklých za veliké bouřky s efekty podobnými tsunami. O tom, že bylo tělo unášeno mořem svědčí i fakt, že na kostech byly nalezeny známky po zubech žraloků.
Nový druh byl pojmenován po českém výtvarníku Zdeňku Burianovi a paleontogovi Josefu Augustovi. Důvod je podle Daniela Madzii zřejmý: „Vždy jsem byl fanouškem Zdeňka Buriana a vyrostl jsem na něm, takže pro mě to byla samozřejmá věc, pojmenovat nového dinosaura po něm. A Josef Augusta s ním spolupracoval, takže mi to přišlo smysluplné.“
