Dotkneš se jí a ukrutná bolest nepřestane ani po několika letech. Rostlině ze samotného pekla se raději vyhýbej

V Česku se naštěstí s výjimkou rulíku zlomocného a několika dalších rostlin nemusíme obávat žádných toxických bylin, když se vydáme do lesa či na louku. Nic takového však nemohou říct Australané, ze kterých se pravidelně utahuje na základě nástrah jejich kontinentu.

Obrovští ještěři, gigantičtí pavouci v domech, masivní hmyz či nebezpeční hadi dělají z Austrálie přesně ten důvod, proč se jí vyhnout, ale zvířata nejsou jedinými nebezpečnými výtvory matky přírody, které na nejmenším kontinentu světa můžeš potkat.

Seznam se s kopřivákem morušovitým (Dendrocnide moroides), který představuje v podstatě ztělesněnou smrt. Každičká část rostliny je totiž pokryta miniaturními chloupky. Těm se jednoduše nedá vyhnout a na mikroskopické úrovni efektivně natrhnou pokožku každého živého tvora.

Největším problémem je však neurotoxin vylučován těmito smrtícími výrůstky. Těsně po dotyku je kůže penetrovaná ostrými chloupky rostliny, což následně ústí do pronikavé bolesti. Obvyklá bolest způsobená rostlinami trvá maximálně několik dní či hodin, bolest způsobená smrtící rostlinou však dokáže vydržet roky.

Asi nejznámější výrok o rostlině přednesl nešťastný Ernie Rider, jehož v roce 1963 šlehla do obličeje a trupu: „Dva nebo tři dny byla bolest nesnesitelná. Nemohl jsem pracovat ani spát. Píchání trvalo dva roky a pak se vždy vrátilo v plné síle, když jsem si dal studenou sprchu. Nedá se vůči tomu nic dělat a je to desetkrát horší než cokoliv jiného.“

Samotné chloupky zapíchnuté v kůži se dokáží rozpustit v roztoku kyseliny chlorovodíkové, což je další bolestivý zážitek, ale vůči neurotoxinům neexistuje žádná zbraň. Studentka Marina Hurley zase prohlásila, že „být bodnut je nejhorší bolest, jakou si lze představit, je to, jako když jsi popálený kyselinou a zároveň popraven elektrickým proudem.“

I když může být rostlina pro člověka i smrtící, ptáci či klokani její listy paradoxně zařazují mezi svou potravu. Ovoce tohoto kopřiváku je jedlé a velmi chutné, pokud se zbaví ostrých ostnů.