Skoro tři dekády nám Brian Hugh Warner, známý spíš pod svým pseudonymem Marilyn Manson, dokazuje, že jde mít 10 alb, a přesto znít jinak na každém. Jak to dělá?
"So what's a nice place like this/Doing 'round people like us?"
Během psaní hudebních článků nebo poezie pro lokální magazín 25th Parallel a studování žurnalismu založil mladý Brian Hugh Warner skupinu s názvem Marilyn Manson and the Spooky Kids, později jen Marilyn Manson.
Portrait of an American Family byl takovým tím nejistým debutem. S produkcí pomáhal Trent Reznor. Právě on podepsal skupinu Marilyn Manson pod svou nahrávací společnost Nothing Records, jelikož hlavně ve frontmanovi skupiny viděl veliký potenciál. Proto také skupina předskakovala před NiN v letech 1994–1996, vždy na části tour po Severní Americe.
Celkově ale album bylo docela propadák, byl problém s coverem, se samply, se jménem alba a vždy za tím stál label. Také skřípala dochvilnost členů skupiny a prokrastinace. Místo nahrávání brali všichni drogy, basáka Gidget Geina musel dokonce Manson vyhodit ze skupiny, jelikož se netajil tím, že je závislý na heroinu.
V roce 1996 vyšlo kontroverzní dílo Antichrist Superstar, které názvem odkazovalo na Jesus Christ Superstar. V Americe to způsobilo rozruch, hlavně ze strany církve, která to brala jako podpásovku.
Z knihy Dlouhá trnitá cesta z pekla, autobiografie samotného Briana Warnera, jsme se dozvěděli i různé pomluvy, které roznášeli lidé, co údajně navštívili koncert skupiny Marilyn Manson. Opravdu si totiž nenechal vyoperovat žebra, aby si mohl provádět orální sex a opravdu neházel do publika vnitřnosti a nezabíjel štěňata před začátkem koncertu.
V roce 1999 možná trochu Mansona překvapil gay magazín Honcho, který publikoval jeho 5 let staré nahé fotky spolu s citací jednoho z pravidel, která se objevují ve zmíněné knize Dlouhá trnitá cesta z pekla.
Na frontmanovi v této době bylo dost vidět, že si byl nejistý svou osobností a svou rolí v životě. Nevěděl, jestli svůj příběh píše sám, nebo jestli je jen postavou napsanou někým úplně jiným. Ani deprese a drogy ho ale nezastavily v napsání a nahrání asi nejzásadnějšího projektu jeho kariéry. Již tam totiž tvrdí, že se skupina Marilyn Manson stane největší rockovou skupinou na světě.
Jestli bylo album Portrait of an American Family nejistým začátkem a propadákem, tak Antichrist Superstar bylo začátkem vynikající trilogie, ve které se pokračovalo albem Mechanical Animals v roce 1998.
Docela kontroverzní a konečné stádium jeho evoluce a transformace. Omega, tedy konec a v určité interpretaci – hlavně ve videoklipech – i mimozemšťanem zkoumaný lidmi. Na přebalu každého alba je vždy Manson sám, nikdy tam není žádný jiný člen kapely. To jasně ukazuje, že Manson ví, že je hlavní tváří skupiny a že je jakýkoliv jiný člen nahraditelný. Konkrétně tento přebal byl natolik kontroverzní, že album do dnešního dne odmítá prodávat např. americký řetězec Walmart.
Dva roky po vydání Mechanical Animals ukončil trilogii, a to albem Holy Wood (In the Shadow of the Valley of Death). V roce 1999, když se album nahrávalo, se stal známý, tragický masakr na vysoké škole Columbine v USA. Hlavní aktéři tohoto útoku měli na sobě merch skupiny Marilyn Manson a začala další kontroverzní situace, která se připisovala textům této americké skupiny. Sám Manson se k tomuto vyjádřil a opětoval, jak může být on špatným příkladem, když Bill Clinton po dobu svého prezidentského působení bombardoval nespočet zemí.
Kontroverze okolo skupiny stoupala a již se netýkala jen náboženství a společnosti, ale i politiky. Samozřejmě to skupina brala jen jako další reklamu, přece jen se tour k albu jmenovala Guns, God and Government Tour. O Mansonovi bylo už delší dobu známo, že byl rebelem, který poslouchal skupiny KISS, AC/DC nebo třeba Ozzyho Osbourna a protestoval proti systému i na křesťanské škole, ze které ho dokonce již v útlém věku vyhodili.
Rok 2001 byl pro samotného Mansona přelomový v tom, že začal vztah s burleskní tanečnicí, herečkou a modelkou Ditou Von Teese, která dosti ovlivnila jeho budoucí tvorbu. Dále Manson začal spolupracovat s rapery, což se stalo jeho pravidelnou činností. Za dobu jeho kariéry stihl spolupracovat se jmény jako DMX, Eminem, Gucci Mane a o mnoho dalších se mluvilo.
The Golden Age of Grotesque bylo rozhodně ovlivněno vztahem Mansona s Ditou. I jeho styl oblékání a vystupování. Když už jsme u módy, Marilyna jsme mockrát v jiné barvě nežli v černé opravdu neviděli. Co se týče spoluprací, může se pyšnit kolekcí s návrhářkou Vivienne Westwood nebo značkou KILLSTAR.
Hrozivý Manson byl často v této éře zobrazován s cylindrem nebo ušima Mickey Mouse, které normálně působí roztomile až legračně, ne však na Mansonovi. Samozřejmě fanoušci dostali i trochu toho vizuálního zpestření na samotných koncertech, jelikož na tom Manson nikdy nešetřil a konkrétně na turné k tomuto albu si s sebou bral i tanečnice, přičemž jedné z nich narval mikrofón do umělého zadku. To nás dostává k otázce, jestli to Manson s tou kontroverzí občas nepřehání.
Eat Me, Drink Me je album, které vyvolává emoce a které bylo s emocemi i nahráno. Sám Manson řekl, že většinu songů nahrál v leže na zemi v pronajatém domácím studiu, které se nacházelo v Hollywoodu. Nahrávání probíhalo zrovna v době, kdy se od sebe Dita a Manson odloučili. Manson dokonce dostal rozvodové papíry 5. ledna 2007, na svoje narozeniny.
Gothic rock je žánr, který se pro toto album přesně hodil. Je zajímavost, že jeden song napsal Manson ráno o Vánocích. Sám sebe interpretuje jako upíra, což celkově ke konceptu alba sedí a rozhodně si tímto projektem opět získal nové fanoušky.
Albem The High End of Low se Manson zklidnil. Hodně dává vyznít své vokální nadání, a to hlavně na akustických písních. Lze zde cítit hodně různých žánrů, dokonce chvílemi i country, což bylo dost nečekané.
Písně jdou na albu po sobě v přesném pořadí, v jakém byly napsány. Mimo psaní a vystupování na koncertech je Manson i malířem, jeho obrazy se objevily i na několika výstavách, většinou se v nich inspiruje existujícími postavami z jeho života, někdy to je spíše recese.
V roce 2009 končí smlouva mezi skupinou Marilyn Manson a nahrávací společností Interscope. Reakcí na to bylo podepsání kontraktu s Cooking Vinyl a založení vlastního labelu Hell etc. Nadcházející heavy metalové album Born Villain vyšlo v roce 2012 již pod tímto labelem. Je to první album, na kterém se neobjevil bubeník Ginger Fish, který byl členem od roku 1995.
Krom vlastního labelu má Manson i svůj absinth Mansinthe. Sám tento alkohol miluje i nenávidí, jelikož je jeho démonem, který ho již nespočetněkrát zradil. Ať už nedokončil koncert, měl problém se zpěvem, udržením rovnováhy nebo jeho agresí, která jednou dokonce došla až tak daleko, že zapálil bubeníkovi jeho nástroj. Stejně jako jeho hudba, bohužel i problém s alkoholem se táhne již přes 3 dekády a až po smrti jeho otce se vyjádřil, že si uvědomuje riziko smrti a že hodlá přestat.
Pokud vám zatím přišel průběh života Marilyna Mansona jako film, mám pro vás dobrou zprávu. Krom toho, že se hudba skupiny Marilyn Manson objevila v několika filmech (Matrix, Záhada Blair Witch 2, Resident Evil), si sám Brian zahrál třeba v akčním krimi dramatu Let Me Make You a Martyr (2016). Recenze na tento film byly velice rozporuplné, abych byl konkrétní, 50 % je takový průměr. Mnohem dříve, konkrétně v roce 2003, si Brian střihl roli vedle Macaulaye Culkina. Film se jmenuje Party Monster a jako zajímavost z natáčení vypíchnu to, že samotný Macaulay dal Mansonovi při natáčení jeho první cigaretu v životě.
A abych nezapomněl na seriály, jako nejznámější musím určitě zmínit Zákon gangu (Sons of Anarchy), kde celkem v 6 epizodách ztvárnil postavu jménem Ron Tully. Nyní zpět k hudbě.
Na posledních dvou deskách, The Pale Emperor z roku 2015 a Heaven Upside Down z roku 2017, jde slyšet Mansonova opravdová vyzrálost. Americkou a evropskou tour dokončil i po zranění, kdy mu kulisa na newyorské show spadla na nohu. I s tímto handicapem dokázal vytvořit skvělou show a zavítal i do Česka, kde byla jeho show fantastická.
Někteří sice Mansona berou jako nekorektní osobu bez špetky respektu a úcty, co se potřebuje zviditelnit za každou cenu, přesto však dokázal otevřít oči spoustě lidem. Pokud patříte mezi fanoušky skupiny nebo samotného Briana H. Warnera, napište nám do komentáře proč.
