Tento příběh se odehrál v Mexiku před 55 lety.
Psal se rok 1963 a ve městě Monterrey na severu Mexika zrovna vstávala do práce Magdalena Solís. Doprovázel ji její bratr Eleazar Solís a zastavili se na kraji ulice.
Na duchu slabší Magdalena bez základního vzdělání pracovala jako prostitutka. Její bratr ji doprovázel, jelikož byl zároveň jejím pasákem.
Pocházeli z extrémní chudoby a prostituce byl jediný způsob obživy, který kdy poznali. Život pro ně byl bezvýznamnou množinou, kterou denně vyplňovali sexuálními službami.
Magdalena se prodávala už od momentu, kdy to pro ni bylo možné. Její bratr ji nabízel nejdříve svým přátelům a později i náhodným lidem z ulice.
Na začátku roku 1963 dorazili do vykřičeného domu, kde oba pracovali, dva cizinci. Představili se jako Santos a Cayetano Hernandezovi a přišli s nabídkou, na kterou by zřejmě nepřistoupil nikdo jiný než Magdalena. Po mladé ženě chtěli, aby s nimi odjela do vesničky Yerba Buena, a předstírala, že je inckou bohyní.
Žena trpící náboženskými deziluzemi na jejich návrh kývla a přidal se i její bratr, který ze situace vycítil možnost zisku. Ze dne na den se tedy sebrali a s dvojicí cizinců vyrazili mimo civilizaci, aby se Magdalena mohla naplno projevit ve své skryté krutosti a prohlásit se za krvavou kněžnu.
Abychom pochopili, jak se z obyčejné prostitutky stala bohyně, přesuňme se do začátku roku 1960. Bratrská dvojice podvodníků Santos a Cayetano Hernandez měla už tehdy za sebou celou řadu drobných zločinů. K obživě jim to však stačilo jen stěží.
Aby se jednou provždy zbavili otěží chudoby, rozhodli se obrat celou vesnici o poslední drobné. Za svůj cíl si zvolili Yerba Buena, zemědělskou obec, kterou obývali negramotní sedláci s minimálním kontaktem s vnějším světem.
Bratři se důkladně připravili a do vsi obývané ani ne 50 lidmi dorazili s tvrzením, že jsou poslové inckých bohů. Díky jejich charisma, drahému oblečení a sebevědomému vystupování místní slovům podlehli.
Santos a Cayetano Hernandez jim přislíbili, že výměnou za jejich majetky a bezmeznou oddanost jim přivolají incké bohy, kteří je dovedou k nesmírnému pokladu ukrytému v okolních jeskyních.
Život mimo škatulky: Muxe není ani muž, ani žena. Je to člověk dvou duchů
19. května 2023 v 13:00
Sami zřejmě ani nečekali, jak dokonale jejich plán zafunguje. Chudí vesničané v nich spatřili svoji jedinou naději ke spáse a začali je honosit, obdarovávat a věrně jim sloužit.
Bratři Hernandezovi ucítili, jakou moc svírají ve svých rukách, a začali ji zneužívat. Jako boží poslové začali vesničany využívat k uspokojování sexuálních služeb.
Po měsících nadvlády, sexuálního zneužívání a obírání místních o jejich jídlo a peníze začali cítit, že důvěra k jejich božské podstatě je nalomena. Objevily se pochybovačné hlasy a sourozenci přemýšleli, jak ze situace vybruslit.
Nakonec dostali nápad využít náhodně vybranou prostitutku a přesvědčit ji, aby se vydávala za bohyni, kterou budou místní uctívat a jejich oddanost se navrátí. Jejich náhodným cílem se stala Magdalena Solís, která souhlasila. Ke skupině se přidal i její bratr a pasák v jedné osobě.
Když dorazili k Yerba Buena, sourozenci Solísovi se schovali a čekali na pokyn. Bratři Hernandezové mezitím pro vesničany připravili rituál, během nějž podle plánu Solíso hodil kouřový granát. Když se kouř rozprostřel, vyrazila zpoza jeho clony Magdalena. Vesničany laciné divadlo šokovalo a ženu přijali za bohyni.
Neudivil je ani fakt, že se prohlásila za bohyni Coatlicue, která pochází z aztécké kultury, zatímco bratři Hernandezové tvrdili, že jsou poslové inckých bohů. Magdalena své roli uvěřila ještě více než samotní vesničané.
Byla posedlá aztéckou mytologií a přijala za své kruté tresty, během nichž bylo provinilcům vytrženo srdce z těla. Zároveň byla přesvědčena, že pitím krve dosáhne věčného mládí.
Bratři Hernandezovi si začali uvědomovat, že jejich tah byl možná mylný. Magdalena Solís poprvé v životě pociťovala moc a využívala ji ke svým zvráceným touhám.
Vyžívala se v sadomasochismu, mučení, sexuálních orgiích a vyžadovala naprostou poslušnost. Nakonec to došlo tak daleko, že se dva obyvatelé Yerba Buena vzepřeli a požadovali důkaz její božské síly.
Magdalenu to rozzuřilo a odsoudila je k smrti. Vraždu vykonal rozlícený dav vesničanů, který ji uctíval. Dvojici svých spoluobčanů zlynčoval. Magdaleně se to líbilo, začala prahnout po další vraždě a tentokrát chtěla mít vše pod kontrolou.
Když se poté kdokoli z vesničanů rozhodl vznést námitku, nechala jej spoutat a provedla krvavý rituál. Vesničany nechala, aby spoutaného muže byli, pálili a následně podřezali.
Jeho krev nechala vytéci do nádoby, do níž posléze přidala slepičí krev a z výsledného mixu se napila, poté se napili bratři Hernandezovi a posléze i vesničané. Během obřadu se kouřila marihuana a popíjel halucinační mix z peyotlu.
Krvavé obřady fungovaly po čtyři týdny, každý týden proběhl jeden a při posledním bylo po vzoru aztécké mytologie vyříznuto z nešťastníkova těla srdce.
Konec přišel na konci března 1963, kdy se 14letý Sebastian Guerrero z nedalekého města díky toulkám dostal až k vesničce Yerba Buena.
Byl už podvečer a mladíka přilákaly zvuky a světla, které vycházely z jedné z místních jeskyní. Ve skrytu tmy se přiblížil co nejblíže a se zatajeným dechem a zděšeným výrazem v očích přihlížel, jak zdrogovaní vesničané z vymytými mozky vraždí jednoho ze svých druhů.
Vyděšený a zmatený se rozběhl do 25 kilometrů vzdáleného města Villa Gran, kde stála nejbližší policejní stanice. Překvapeným ochráncům zákona popsal to, co viděl. Historkám o zdrogovaném kultu podřezávajícím člověka se ale policii nechtělo věřit.
Chlapce nechali na stanici přespat a druhý den s ním vyrazili domů. Strážník Luis Martinez se s ním následně vydal do míst, kde údajně mělo dojít ke krvavému rituálu. To bylo naposledy, kdy tyto dva někdo viděl naživu. Když se neukázali ani do druhého dne, policie z Villa Gran začala chlapcova slova brát vážně.
Ke 31. březnu 1963 rozběhli ve spolupráci s armádou operaci. Do Yerba Buena vtrhli v početné síle a na místní farmě zadrželi Eleazara a Magdalenu Solísovi, kteří u sebe měli několik kilogramů marihuany.
Santos Hernandez byl zastřelen na útěků a jeho bratr Cayetano byl zavražděn vesničanem Jesusem Rubiem, který chtěl přebrat jeho pozici.
Po chvíli hledání nalezli na kraji vesnice pohozená těla Sebastiana Guerrera a Luise Martineze. Měla vyrvaná srdce. V okolních jeskyních bylo poté nalezeno dalších šest zmrzačených mrtvol. Dalšími oběťmi se stali fanatičtí vesničané, kteří bránili jeskyně, a řada z nich se nechala postřílet.
Přeživší byli odsouzeni ke 30 letům vězení za podíl na lynčování a hromadné vraždě. Magdalena a Eleazar Solísovi byli za své zločiny odsouzeni k 50 letům za mřížemi. Byla jim dokázána jen vražda policisty a mladého chlapce. A to díky fanatismu vesničanů, kteří stále věřili, že Magdalena je bohyně a odmítali svědčit.
