Své oběti zasadil 31 ran nožem. Milan Lubas se stal prvním vrahem, který byl v Československu usvědčen metodou DNA

Pomalu se schylovalo ke konci školního roku, když bylo 27. června 1990 v časných ranních hodinách na dámských toaletách Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně nalezeno nehybné tělo 19leté studentky. Jelikož v bezprostřední blízkosti těla byla nalezena taška se všemi osobními věcmi, identifikace nebyla složitá. Šlo o vzornou žákyni a juniorskou reprezentantku biatlonu Janu K.

Celé okolí bylo navíc pošpiněno krví. Kromě krvavých šmouh byla na místě objevena i krev ve formě kapek, což naznačovalo, že vznikly, když si pachatel oklepával zakrvácenou ruku. Jelikož se kriminalisté domnívali, že se pachatel mohl během útoku poranit, a tak zanechat na místě i svou krev, krvavé stopy zajistili. Kvůli místu usmrcení vznikla důvodná obava, že v něm bude nalezeno velké množství stop od různých žen.

ilustrační foto

Na první pohled bylo zřejmé, že u vraha převládal sexuální motiv. Soudní lékaři na těle oběti objevili celkem 31 bodnořezných ran, které byly směrovány zejména do oblasti hrudníku, zad a hýždí. Bodnutí byla způsobena zaživa. Hrůzostrašný pohled se kriminalistům a patologům naskytl v oblasti genitálií a konečníku. Na inkriminovaném místě bylo zjištěno řezné zranění, kterým byla protnuta hráz mezi konečníkem a vstupem do pochvy. Spermie se však v této oblasti nenašly. Způsob útoku byl tedy velmi brutální a podle slov vyšetřovatelů i lékařů musela oběť těsně před smrtí trpět mučivými bolestmi.

Vypátrat podezřelého přitom nebylo vůbec náročné. Do oka policii padl 26letý Milan Lubas, který byl zadržen hned druhý den po vraždě. Pozornost kriminalistů si vysloužil proto, že bydlel v blízkosti místa činu a navíc jeden z vyšetřovatelů jeho kriminální činy řešil už v minulosti. V době zadržení měl navíc obvázanou dlaň.