Anime, které tě překvapí svým brutálním koncem.
Netflix plní své sliby ohledně přidávání originálního (vlastního) obsahu. Máme tu stále více filmů, seriálů a také anime. Z nich vyčnívá hned několik kousků, přičemž dnes se zaměříme na Devilman Crybaby. Jde o anime z minulého roku, které ocenilo množství kritiků a rychle si našlo fanouškovskou základnu. Ta si okamžitě začala žádat druhou sérii, ale to nebude tak jednoduché. Ta první je totiž uzavřeným příběhem, na který se sice dá navázat, ale příběh to nepotřebuje.
V něm poznáváme dva chlapce. Jedním je blonďák Ryou a druhým dobrosrdečný Akira, vychovávaný rodinnými přáteli. Jednoho dne požádá Ryou svého nejlepšího přítele o pomoc v boji s démony. Zajdou do nočního Sabbath clubu, kde se rozpoutá peklo. Ve snaze zachránit svého přítele se Akira spojí s démonem Amonem a stane se z něj Devilman. Má tělo démona, ale srdce a duši člověka. Dokáže se tedy ovládat a společně se vydávají na cestu za zničením všech démonů. A to je asi tak všechno, co o ději potřebuješ vědět.
Párkrát se totiž strhne nečekaným směrem a nejednou tě i překvapí pořádným zvratem. Hlavně ke konci, jaký zřejmě během sledování nebudeš tak úplně očekávat. Devilman Crybaby je brutálním a seriózním anime, které má neskutečné tempo (nedivil bych se, jestli ho binge-watchneš), skvěle napsané postavy a prvotřídní animaci. Díky její kvalitě si užiješ obnažená ženská těla (erotiky je tu dost, ale není samoúčelná a slouží buď ději, nebo vykreslení postav), množství krve a skvělé souboje.
V první řadě ale budeš zírat na odvážně vyprávěný temný příběh, který má od pohádky skutečně daleko. Věci naberou rychlý spád a rázem to už není jen o pouličních bojích. Začínají se dít skutečně ošklivé věci a můžeš si být jistý, že se tě emočně dotknou. Můžeš si být jistý, že po deváté epizodě zůstaneš přikovaný k posteli/sedačce a budeš vstřebávat, co se právě událo.
Devilman Crybaby však není jen akčním příběhem o démonech, který dokáže rozproudit emoce. Lidskou nevraživost rozebírá do detailů a častokrát až nehezkým způsobem divákům připomíná, jak dokážeme být bezohlední, nenávistní a chladnokrevní. Mluví také o naší neschopnosti porozumět jiným a o tom, jak často neznámé označujeme za nebezpečné. Lidstvo dříve či později čeká destrukce jejich vlastními rukama. Tvůrci tohoto anime jsou si toho vědomi a vykreslují to nesmírně bolestivě.
Přítomno je až příliš mnoho depresivních faktorů a také konkrétních scén, o čem tě přesvědčí například malý Taro v nezapomenutelné scénce se svou matkou a otcem. Devilman Crybaby ti v 10 epizodách semkne žaludek, párkrát tě pobaví, no a mnohokrát tě zanechá v proudu vlastních myšlenek. A pak tu máme poslední dvě epizody a finále, které se ti vryje pod kůži a budeš nad ním přemýšlet ještě velmi dlouho. 9/10