Vyzpovídali jsme nejznámějšího slovenského striptéra.
Množství lidí si striptéra představuje jako chlapíka, který tančí kolem tyče či židle, v pozadí mu hraje nějaká hudba, nakonec si stáhne kalhoty a ženy balí úplně nahý. A nakonec se s nimi ještě vyspí. Práce profesionálního striptéra je však úplně jiná.
Mark Topol je zřejmě nejznámější slovenský striptér, který se striptýzu věnuje teprve několik let, ale mezitím si stihl vybudovat silnou fanouškovskou základnu, neustále přidává fotky na Instagram a nám přišel popovídat o tom, jaké návrhy dostává od žen, proč striptýz není jen o svlékání, kolik vydělává, kam se chce v kariéře posunout a jak striptýz vlastně ženy vnímají.
„Striptýz není v dnešní době takový, že si stáhneš gatě, běháš tam s holým dickem a plácáš jim ho o obličej,“ směje se Mark, když popisuje nejčastější mýty o své práci.
- Díky jaké úplné náhodě se Mark stal striptérem;
- proč si lidé myslí, že striptéři musí pobíhat nazí;
- zda už obdržel návrh na sex od nevěsty na rozlučce se svobodou;
- jak to, že mu ženy nestrkají bankovky za spodní prádlo;
- kde se setkal s připravenými čárami drog místo chlebíčků;
- kdy na ženě tancoval lap dance se slzami v očích;
- kolik vydělává za jednu rozlučku se svobodou či narozeninovou party;
- jakou částku dokáže vydělat za jeden měsíc;
- proč neutrácí peníze za drahé oblečení ani tenisky.
Jak probíhal vývoj toho, že ses stal striptérem?
Na začátku jsem striptérem ani neplánoval být. Věnuji se fitness od nějakých 15 let, kdy jsem začal chodit do posilovny. Dříve jsem se věnoval něčemu zcela jinému. Byl jsem certifikovaný fitness trenér, později jsem byl statutárem v občanském sdružení neziskové organizace. Financoval jsem projekty pro léčbu obezity u dětí z evropských fondů, chodil jsem v oblecích, vyřizoval jsem granty, ale v tom jsem se nenašel. Šlo mi to fajn, ale když máš něco, co tě nenaplňuje, tak hledáš někde jinde.
Později jsem odjel do Švýcarska, kde žije můj otec, tam jsem trochu lenošil. Kamarád mě pozval do svého klubu, vlastnil takovou diskotéku a říká mi, že pořádá ladies night, ať přijdu a bude zábava. Proč se já budu dívat na striptéry, říkám si. Tam bude 500 nadržených žen, pobavíš se, řekl mi. Vyfintil jsem se, dívám se na ty striptéry a bylo to katastrofální.
Nemělo to šťávu, nemělo to choreografii, bylo to směšné a trapné. Ženy na to ječely, tak si říkám, že to vyzkouším. Zeptal jsem se ho, kolik jim platí, řekl mi zajímavou částku. Jagermeister mi trochu dopomohl, pustil mi tam nějakou Rihannu a začal jsem vystupovat.
Nebyl jsem striptér ani tanečník, byl jsem showman. Vybral jsem tu nejsilnější dívku, která tam byla. Není to o tom vybrat si tu nejkrásnější, upoutat pozornost na tu plastovou, ale právě trošku povzbudit tu, která to nečeká. Vytáhl jsem tu plnější, udělala se mnou strašnou show, hned se to chytlo. A nato přišel agent těch striptérů a dal mi vizitku, jestli nechci dělat striptéra – plat je takový a takový. Říkám si, jdu na to.
Po roce a půl jsem ze Švýcarska odjel, pak na Slovensku jsem se snažil založit vlastní skupinu, ale nedařilo se mi to. Vstoupil jsem do jedné začínající skupiny a byl jsem v ní až téměř dodnes. Různí se tam však názory, a tak mě to donutilo založit vlastní skupinu The Alpha Boys, po čase člověk získá kontakty a dostane se do povědomí. Začínáme od 1. června. S předchozí skupinou jsme ale dosud kamarádi, takže jsme se nerozešli ve zlém.
V kolika jsi začal dělat striptýz?
Jako 19letý jsem dělal trenéra, jako 22letý zase statutára. Striptýz jsem začal dělat, když jsem měl 24 či 25 let. Momentálně mám 28.
Jaké byly reakce tvých kamarádů a rodiny, když jsi začal?
Když začneme od rodiny, můj otec mě k tomu ještě tlačil. Shodou náhod na té party byl i on, je to takový rebel, neviděl na tom nic špatného. Striptýz není v dnešní době takový, že si stáhneš gatě, běháš tam s holým dickem a plácáš jim ho o obličej.
Je to spíše zábava, jsi showman, můžeš trochu rozvášnit ty ženy. Otec to viděl, řekl hodíš se na to, tak do toho jdi. Když jsem to řekl mámě, tak řekla, že ani nic jiného nečekala, že budu dělat. A kamarádi si mysleli, že už striptýz dělám. Já jsem vždycky chtěl být středem pozornosti.
Jaký je podle tebe zde rozdíl ve striptýzu oproti zahraničí?
V první řadě finanční. Ve Švýcarsku vyděláš troj či čtyřnásobek toho, co vyděláš zde. Tam lidé vyžadují od striptéra více, než vyžadují tu. U nás ženám stačí méně, ani není třeba, aby to bylo promakané a synchronizované. Ale ve Švýcarsku, pokud to není promakané, tak tě vypískají. Na Slovensku tleskají na všechno, i když já se snažím ze sebe vydávat maximum. Nejsem nejlepší tanečník, ale je to o motivaci. Chci ženy naučit, aby striptýz nevnímaly, že je to jen zábavná věc, ale i forma umění.
Rozdíl mezi evropským a americkým striptýzem je ten, že američtí striptéři svou show končí ve slipech. Zde často ty ženy vyžadují úplnou nahotu. Je to tak?
American strip je zcela běžný tím, že končíš ve spodním prádle či svlečený jen do půl pasu. My se svlékáme, ale je to decentní. Máme strhávací spodní prádlo, ale intimní část samozřejmě neukazuje nějak moc, někdy možná trochu vykoukne, hop, sorry, náhoda. Není to o tom, že přijdeš a ukazuješ se tak, jak tě Bůh stvořil. Není to pohoršující. Pokud máš vystoupit před obrovským publikem žen a budeš tam stát úplně nahý, pro ty ženy to nebude taková show.
Doma chodíš tančit i do klubů a děláš i soukromý striptýz.
Snažím se prosazovat v klubech, ale i na velkých akcích. Diskotéková show a pódiová show. Pódiová show je úplně super, je to jiná energie, ty máš svůj prostor, kde se na tebe lidé dívají a dáš ze sebe mnohem více. Diskotéky, to je spíše z důvodu, že člověk potřebuje finance, klub tě zaplatí.
A dělám i soukromé akce, narozeniny, oslavy a loučení se svobodou, kde je uzavřená společnost přibližně 10 žen. Ty ženy na těch soukromkách si to užijí ještě víc než na veřejných akcích. Jsou tam ty kamarádky, nejsou tam chlapi a jedou bomby. Jdou se roztrhat, ovace, křik, šílenství. Já na takové akci zůstávám tak půlhodinku a utíkám pryč, jinak tě z party nechtějí pustit domů.
Na těch soukromých akcích tě ženy mohou osahávat?
Já dělám contact strip. Striptéra se dotýkají, ale já si určuji hranice. Chytí mi ruce, chytí mi tělo, ale dotýkat se intimních partií, tam už jsou nějaká pravidla. Není to tak, že vznikne nějaký hand job zničehonic. Dostáváme i návrhy na sex, i na sex za finance, ale my od toho dáváme ruce pryč. My nejsme gigolové, to je úplně jiná kategorie lidí. Když je třeba, můžeš si zavolat gigola. Já vám dám show a zábavu a odcházím. Fyzický kontakt v posteli absolutně ne.
Ale říkáš, že se takové návrhy na sex stávají.
Stává se to poměrně dost často, až tak 50 na 50.
Dostal jsi už od nevěsty návrh na sex na rozlučce se svobodou?
Stává se mi to i přímo od nevěsty. Právě tam to bereš tak, zda jsi profesionál, nebo ne. Když jsi, řekneš si, chlape, máš rozum, ta žena se vdává, má vypito a samozřejmě nesmíš něco takového dovolit. Jsou chlapci, kteří jdou dělat striptéra, aby využili té situace, ale to není profesionál, jen nějaký amatér a hraje si, že je striptér a jde si užívat. Každý profesionál takovou věc odmítne. A to nemluvím o narozeninách 18letých, protože bych řekl, že čím mladší, tím perverznější.
Zákaznice v jakém věku si tě volají nejčastěji?
Ve všech. Já jsem vystupoval už i pro 60leté tetičky. Jako striptér musíš odhadnout, jakou show jdeš prezentovat. Čím mladší dívky, tím divočejší je to. Čím je to starší, tím to musíš podat více pomocí choreografie. Každé zákaznici chci poskytnout pocit, že jsem tu pro tebe a jsi krásná. Proto si striptéra zaplatí a proto ho tam chtějí. Z 10 je pouze jedna pěkná a teď se budu věnovat pouze jí, právě přesný opak.
Když skončí show, ty ženy chtějí s tebou zůstat v kontaktu?
Stalo se to, ale já téměř nikdy neodepisuji. I když mám Instagram, ty dívky napíší, ale dokud nehledají striptéra, tak tomu pozornost nevěnuji.
Dělal jsi už někdy striptýz pro někoho známého?
Ano, pro někoho z české smetánky.
Kterým zážitkem bys charakterizoval svou kariéru před někým, kdo neví, že si striptér?
Když jsem tancoval v ladies klubu v Praze, přišlo mi na židli na lap dance takové popálené děvče, tam bylo samozřejmě vidět, že má problémy se sebevědomím a komunikací. Většinou lap dance trvá tak minut, ale jí jsem se věnoval i 10 minut. Měl jsem takový pocit, že jí dám vše, extrémní pocit toho, že je krásná taková, jaká je. A tehdy to bylo poprvé, kdy jsem dělal lap dance se slzami v očích. Nedělám to jen pro prachy a pro to, že se chci ukazovat, ale také pro to, abych někomu udělal radost.
Když se ohlédneš do minulosti, jaký nejvtipnější zážitek se ti přihodil?
Já jsem čistě hetero striptér, ale jsou i striptéři, kteří dělají gay akce. My jsme přišli na známou ulici v Curychu, kde funguje prostituce, a tančili jsme v jednom klubu. Tančíme, tančíme a všude byly krásné, ale takové umělé ženy a upravené, ale opravdu velmi pěkné. V polovině jsme zjistili, že je to shemale party, a sem tam se nám to i zdálo.
Show jsme dokončili, byl to zážitek a vydrbal s námi i agent, říkáme mu, že takové akce jsou obvykle placené úplně jinak, a on odpověděl, že více než polovina měla v občanském průkazu ženské pohlaví. A nejvíce „dirty“ ani nechci říkat, ale umíš si představit, že se mi už přihodily všelijaké věci.
Dávají ti zákaznice bankovky za spodní prádlo?
Ve Švýcarsku dávají, ale doma ještě ne. Lidé zde ještě nejsou tak zvyklí na striptýz. V té mé nové skupině Alpha Boys budou hostesky prodávat falešné dolary, aby si na to ty ženy zvykly a mohly nás tím odměnit. Je to o tom, že si přivolám striptéra, zamávám těmi dolary, trochu se jí pověnuje, udělá s ní show a uvolní to atmosféru.
Striptéři musí mít i nějakou striktní rutinu, aby udržovali své tělo v nejlepší kondici. Pokud mě čeká velká akce, tak se člověk snaží dát více do té formy, ona není stále stejná. Každý potřebuje cheat day, cheat week či cheat holiday, neboť jinak by tě zřejmě psychicky zničilo. Stále musíš mít tu formu, že si fit, protože tebe prodává to tělo. Nemůžeš tam přijít zarostlý, pupkatý nebo maximálně vyschlý. Připravuješ se na každou show, ale někdy je forma lepší a někdy horší. A všechno se změnilo od filmu Magic Mike, kde Channing Tatum ukázal, že striptér musí umět tančit, jinak to nejde. Od té doby to ženy nejvíce žerou.
Jak vypadá tvůj běžný den, kdy pracuješ?
Já jsem takový víkendový zaměstnanec. Pracuji jen v pátek, sobotu a občas v neděli. Od pondělí do pátku lenoším, v zimě odpočívám a v létě zase miluji cestování. Užívám si ty vydělané peníze, utrácím je, neboť vím, že přijdou další. Já si koupím i auto, pojedu i do Dubaje a chci jet naplno. Svůj týden se snažím využít právě takto. Od pondělí do čtvrtka je můj víkend. Mnoho lidí bere práci jako životní game over, ale pro mě je to spíš životní výhra, ve které jsem se našel a neměnil bych to.
Když máš v pátek večer nějakou akci, co děláš do jejího začátku?
Občas vystupuješ i v šesti shows, takže někdy potřebuješ šest kostýmů. Musíš si oholit tělo, upravit tělo, ať působíš čerstvě a to ti zabere takové tři hodinky. Musíš se sám se sebou vyhrát, já osobně to beru jako relaxaci. A pak cestování. Strašně hodně cestuji z Bratislavy do Košic, do Prahy, Prešova, Curychu, stále jsme někde jinde. Já se snažím co nejvíce řešit to zahraničí, protože je to tam mnohem lepší finančně. Už fitko v ten den neřešíš, mně nechutná ani jíst. Dojedeš, odpočineš si a začíná vystoupení
Kolik trvá tvé průměrné vystoupení?
Na soukromých akcích je to 7 až 10minutová show. Každá show má vlastní hudbu, choreografii, ať už je to voják, bad boy, džentlmen. Více než 10minutovou show ani nemám. Na velkých akcích se vystupuje od 3 až do 8 čísel.
Na takové soukromé akci 10 minut odtancuješ, skončí to a co se děje potom?
Moje podmínka je taková, že tam strávím půlhodinu. Hudba už je předem poslána, musí tam být připravená nějaká židle. Přicházím, udělám svoji show a trochu se pověnuju těm dívkám, ať se trošku vyzpovídají. Každý chce zpovídat striptéra, na závěr jim řeknu, ať si pustí libovolnou hudbu, kterou mají rády a je sexy. Věnuju všem těm dívkám takovým krátkým lap dance a s tím i odcházím. Mnoho striptérů si však po 10 minutách sbalí kufry a utíká pryč. Mou show si mohou klidně natáčet, je to součást vzpomínky.
V amerických filmech striptéři přicházejí s velkými rádii na rameni.
Přišel jsem na jednu show, předtím jsem dívkám poslal hudbu, ať si připraví nějaké audio. Dívky nepřipravily židli, audio a vystupoval jsem s telefonem. Vybraly si show bad boy, kde potřebuješ ty basy, ale z toho telefonu nebylo nic slyšet, chrčí ti to a tváříš se, že tě baví ta nejlepší audio soustava.
Ony si tě zaplatily, ony ti dají prachy, vytvořily pro tebe podmínky, takže já byl spokojen. Měl jsem show, kterou jsem měl předem zaplacenou, narozeninovou show od jedné kamarádky pro druhou. Některé ženy na striptýz nejsou, nebo se extrémně stydí. Narozeninová oslava nevyšla, oslavenkyně onemocněla, ale pak si mě zavolala i tak.
A bylo to takové, že dívky nebyly opilé, pouze si odběhly z práce, aby se podívaly na striptéra. Já tam vystupuji a absolutní ticho. Jako kdybych byl na nějaké zkoušce a komise se na mě dívá. Ani jeden křik, strhneš gatě, tváříš se sexy a ticho. V hlavě si říkáš, ať to skončí, ať už je konec. Leješ na sebe vodu, nic, ticho. A oslavenkyně se na tebe ani nedívá.
Skončilo to, nakonec jsme se i fotili a prý si to užily. Občas se dívky začaly svlékat se mnou, ty to nevšímáš, neřešíš tam ten sexuální kontakt. Kdybych přišel a souložil s těmi dívkami na narozeninové oslavě, ony to pošlou dál a vznikne iluze, že ten Mark Topol je i gigolo a on vás i vytrtká. Nechceš být v této situaci, neboť ztratíš klientelu a já takové věci ani nepotřebuji dělat.
Vnímáš zde na scéně konkurenční boj?
Na Slovensku jsou dvě skupiny, tedy už budou tři. Mně osobně se to nelíbí, já si myslím, že když někoho pomlouváš, pak se ti to vrátí. Mezi striptéry vzniká rivalita, i mezi těmi skupinami. Nevzniká tam nenávist, ale víš, že tam je pomluva. Já jako striptér vycházím s každou skupinou naprosto v pořádku. Když mě pozvou, tak jdu. Důležitější jsou ta přátelství než konkurence.
Jak by se měl striptér chovat k opilým ženám?
Ty přicházíš na party v největším proudu, vystupuji kolem půlnoci. Každý je zcela na bomby, tak dojde striptér a trochu zvýší level té party. Na opilé ženy reaguješ tak, jako kdyby byly střízlivé.
Piješ při show?
Já jsem téměř abstinent, občas nějaké to pivečko a opiju se možná jednou za rok. Když jsem byl ve Švýcarsku, tam tvrdé drogy fungovaly i v podniku, namísto chlebíčků ti dali čáry. Už je jen na tobě, zda si to vezmeš, nebo ne. Já jsem od toho dával ruce pryč a viděl jsem, jak to bylo na těch chlapcích vidět. Ten striptýz je pak agresivnější, napjatý. Když si dá člověk jeden drink, na tom nic není.
O komicích se říká, že doma jsou cholerici, ale také se tak necítím. Nevěnuješ takovou pozornost tomu, když o tebe žena projeví zájem, neboť to zažíváš každý víkend. Pokud o tebe krásná žena projeví zájem, tak to moc neprožíváš, protože to zažíváš pravidelně v práci. Až 90 % striptérů, co znám, mají lásku a jsou zamilovaní. Nešíří to, nemluví o tom, neprezentují to na svých akcích, ale každý potřebuje lásku a někoho, koho si večer přitiskne a obejme. A je to mnohem více, než kdybys vedle v ložnici měl 10 dívek najednou.
Kdyby se striptér prezentoval na veřejnosti se svou přítelkyní, tak to kazí byznys. Pro velké procento ano. Začínají ty vyptávačky, jak to ona bere, vždyť tebe se ženy dotýkají. Nepopíráš to, ale odbočíš od tématu.
Měl jsi už někdy pocit, že s tím chceš skončit?
Ne, vidím v tom mou budoucnost. Chci si otevřít ladies club v jedné teplé zemi. Za 20 let se vidím jako šéfa vlastního klubu, protože v Evropě znám skoro všech striptéry. My se hledáme, sledujeme, zde mě sleduje chlapík z Barcelony, tam z Curychu. Už mám ty kontakty, co chci využít v tom ladies clubu.
Proč ho nechceš zakládat na doma?
Už jsme zde měli ladies club, ale nejsme nejbohatší země. Denní provoz něco stojí, každého striptéra musíš vyplatit, musí to mít úroveň. Nechci nějakou malou komoru, kde budeme vystupovat uprostřed kolem tyče. Necítím, že na Slovensku by to šlo. Moje kamarádka šéfuje klubu v Praze, snaží se, ale i tak to není tak, jak by chtěla. V těch teplých zemích, kam lidé jezdí na dovolenou, tak se ti návštěvníci stále mění a chodí utrácet peníze.
Máš nějaký striptérský Olymp?
Vybudovat si jméno, to je pro striptéra nejvíce. Když si vezmeš Chippendales, tak každý ví, že to je špička striptýzu. Není tomu nutně tak, ale největší Olymp je tehdy, když máš své jméno v povědomí.
Jaký je tvůj ceník na soukromou párty a akci v klubu?
Moje cena za malou rozloučenou se svobodou je 200 €. Pro větší skupinu dívek je 300 €. Co se týče klubů, dosud jsem vystupoval ve skupině, kde jsem nebyl ohodnocen tak, jak jsem se cítil. I proto si zakládám svou skupinu, kde se svou šikovností vím, že mohu za večer na osobu vydělat 400 i 500 €.
Ceny na Slovensku jsou dost nízké. Pokud jde vystupovat do klubu 5členná skupina, ten klub nemá prachy na to, aby každému zaplatil po 500 €. Je tam nějaký budget a ten se dělí mezi striptéry. Ve Švýcarsku máš za soukromku 400 i 500 €, někdy stihneš dvě a za večer máš litr, tak jsi spokojen. Nyní přichází léto, tehdy se snažíš nejvíce propagovat, za večer dokážeš stihnout i tři soukromky a pokud máš z každé 200 €, tak se to dá.
Kolik dokážeš vydělat za měsíc?
Striptér to nikdy neví. Někdy je měsíc takový, že vyděláš 500 € a přemýšlíš, jak zaplatíš nájem. Je měsíc, kdy vyděláš 5 000 €. Jsou to zcela odlišné měsíce, úplně jinak pak přemýšlíš. Nepřichází ti výplata 20. v měsíci. Máš seznam a akce dopředu, v tomto období si mohu více dovolit, ale v tomto období zase musím ulevit.
V rámci skupiny dostává tanečník za večer nějakých 150 až 200 €, to máš několik čísel. Když je skupina lepší, tak vyděláš těch 250 €. Soukromky od 200 do 300 €, levný striptér ti vystoupí i za 80 či 100 €. Záleží už jen na tobě, kolik máš akcí a jak jsi žádaný striptér. Já jsem dost žádaný striptér a dokážu si vydělat tak, že jsem spokojený.
Na Instagramu máš napsáno, že jsi nejznámější slovenský striptér.
Ano, proč bych to tak neřekl, když to tak je. Já jsem si v životě nekoupil žádného followera, neboť to hned vidíš na těch lajcích. Lidé mě znají a snažím se, aby mě znali ještě více. Dělal jsem jako první striptér vlog, udělal jsem tři díly a chtěl jsem to nějak propagovat, ale nedá se to propagovat. Zaplatil jsem si Instagram a YouTube, zamítli mi to. Proč? Neboť je to sex byznys, je to striptýz. I když tam nejsi nahý, tento byznys je těžké propagovat. Chci si zpropagovat fotku na Instagramu, že dělám soukromé akce? Nelze.
Kolik procent akcí máš díky Instagramu?
Právě díky Instagramu mám ty zakázky. Píší mi lidé, že kamarádka potřebuje striptéra, píší mi kluby. Dá se říci, že 80 až 90 % byznysu je díky Instagramu, a tak ho tlačím. A proto mě absolutně nezajímají falešní followeři.
Uměl bys porovnat mužský a ženský striptýz?
Je to zcela odlišné. Měsíc dozadu jsem vystupoval se striptérkou, já tyto duety většinou nedělám. Ptám se té striptérky, jakou má hudbu, a ona, že nemá žádnou hudbu ani choreografii, jakou hudbu mi pustí, na takovou tančím. Nechci dehonestovat všechny striptérky, ale je to tak, že se pustí hudba, svléknu se a končím.
Jelikož jsem striptér, mám rád i striptýzové bary. Navštěvuji Goldfingers v Evropě, ten je v Praze, a vypadá jako divadelní sál v podzemí. A tam už ty dívky mají choreografii. Striptérek je mnohem více než striptérů a je rozdíl, zda je to taková barová striptérka u tyče, nebo striptérka, která tančí na choreografii.
Za co nejraději utrácíš peníze?
Neutrácím peníze za hodinky, drahé tenisky. Miluji Zaru, v ní si dokážu perfektně nakoupit. Nebudu si nyní hrát, že jsem bohatý a jdu si koupit tenisky za 1 000 €. Raději si vyskládat outfit z New Yorkeru či Zary. Za oblečení tedy peníze neutrácím. Za auta rád utrácím. Momentálně mám Cadillac, plánuji si koupit Corvettu. Měl jsem Hummera a Mustanga, nyní svůj Cadillac miluji, ale priorita je nyní ten ladies club. Kromě toho utrácím za cestování a dovolené. Chci procestovat Čínu, Koreu, kam se tak často nejezdí. A samozřejmě si kupuji zdravou stravu, ty potraviny stojí několikanásobně více než běžné.
