Yungblud: Moje první deska byla plná hněvu, nevěděl jsem, kam patřím a bylo to takové volání o pomoc (Rozhovor)

Zpíváš také o mentálních problémech. Řešíš nějaké i ty sám?

Pořád. Moje první deska byla plná hněvu, nevěděl jsem, kam patřím a bylo to takové volání o pomoc, jestli se někdo cítí stejně jako já. Pomocí 21st Century Liability jsem zjistil, že se takhle cítí hodně lidí, že s tímhle pocitem bojuje spoustu mladých a už jen tohle zjištění mi strašně pomohlo, konečně jsem mohl dýchat. Takže skrze první desku jsem si našel komunitu lidí, před kterými se nemusím skrývat, nemusím si na nic hrát, nemusím se s nimi cítit nejistě, protože oni mi kryjí záda a já zase kryju záda jim. A právě o nich je i další album Weird!. Tu komunitu miluju, vím, že se na ně můžu spolehnout.

Když sis myslel, že jsi na své problémy sám a nebyl sis jistý sám sebou, bylo pro tebe hodně obtížné postavit se na pódium před desítky tisíc lidí?

To zase ne, na tohle jsem čekal celý svůj život a naopak, tím, že tento rok nemůžu vystupovat, tak mi to strašně chybí. Nemůžu se dočkat, až budu zpátky!

Podporuje tě tvoje rodina v tom, co děláš?

Jasně, můj taťka má obchod s kytarami a celá rodina mě podporuje. To učitelé a politici jsou ti, kterým se nelíbí moje hudba. Což mě zase přivádí ke svobodě, kterou nám chtějí omezovat potenciální autority. Tím, že si budeme dělat, co chceme, je ohrožujeme, protože autorita je to jediné, co mají. 

Přesně tak, kdo kurva zavedl pravidla, kterými se máme řídit? Kdo to vymyslel? Kdo určil, co smíme a co nesmíme nosit?

Hodně mluvíš o svobodě lidí. To je ten důvod, proč často nosíš sukně, šaty a make-up?

Přesně tak, kdo kurva zavedl pravidla, kterými se máme řídit? Kdo to vymyslel? Kdo určil, co smíme a co nesmíme nosit? Ale abych byl upřímný, šaty taky nosím proto, že se v nich cítím sexy (smích). Chtěl bych, aby se každý cítil sexy, a když k tomu někdo potřebuje poloprůhledné šaty, tak co by ne. 

Máš nějakého oblíbeného módního návrháře, jehož brand nejčastěji oblíkáš?

Mám, Vivienne Westwood a Rafa Simonse.

To, že jde na ulici holka v krátké sukni, v průhledných šatech nebo i kdyby šla nahá, tak to žádnému muži nedává právo na to pokřikovat na ni nebo nedej bože ji jinak napadat.

Měli bychom všichni nosit, co chceme, a zároveň se stává, že ženy bývají za krátké a poloprůhledné šaty často kritizovány a sexuálně napadány.

Tohle mě pěkně sere, podle mě by ženy měly nosit, co se jim zachce. To, že jde na ulici holka v krátké sukni, v průhledných šatech nebo i kdyby šla nahá, tak to žádnému muži nedává právo na to pokřikovat na ni nebo nedej bože ji jinak napadat. Je to jenom oblečení, krátkou sukní si přece žena neříká o sexuální obtěžování. Když si na sebe já vezmu průsvitné šaty, tak mě taky žádný muž neobtěžuje…v tomhle by měla být rovnost. Všichni by sakra měli nosit to, co chtějí! A říkat co chtějí, bez odsuzování, bez urážení, bez nějakého nátlaku. To je přece naše právo.

Právě kvůli těmto věcem, které veřejně hlásáš, se tvoje jméno stalo hlasem dnešní generace, je to tak?

Hrozně mě těší, že si tohle lidé myslí, ale není to úplně tak. Nevnímám se jako hlas této generace, ale jako hlas v této generaci. To, co zpívám, to řeší mnoho mladých po celém světě, jenom ten můj projev vnímá skrze hudbu víc lidí než projev nějakého mladého kluka, který se o tom bude bavit se svým kamarádem v metru. My všichni bojujeme za změnu a já fakt věřím, že ta změna nastane právě díky naší generaci. Jsme inteligentní, nebojíme se vyjádřit sami sebe, umíme komunikovat a jsme do toho zapálení.

Na tvojí live show jsem byla již třikrát a fanoušci z tebe šíleli. Kde bereš tolik energie, kterou jim pak dáváš na koncertech?

ADHD a Dr. Pepper (smích). Je to jednoduchý, stage je jedno z míst ve vesmíru, kde můžu být sám sebou, můžu skákat, šílet, dělat cokoliv a nikdo mě neodsoudí. 

Viděla jsem hodně kapel, ale málokdo hodinu v kuse skáče po pódiu jako šílenec. Cvičíš, aby ses udržel ve formě?

To je prostě jenom to nadšení, které mě úplně pohltí a nechám ho, aby si s mým tělem dělalo, co chce. Přijdu na stage a hned to cítím.

Několik posledních měsíců ses také hodně skamarádil s Machine Gun Kellym. Dalo by se říci, že jste nejlepší přátele. Společně jste také vydali už dva songy - body bag a I Think I’m Ok. Objeví se nějaký také na tvojí nové desce?

Jasně, je to překvapení, ale bude tam. Stačí, když si počkáš 4 hodiny a ten singl bude venku (smích).

Z připravované desky jsi už vypustil tři songy. V cotton candy oslavuješ sexuální osvobození. Co pro tebe sex znamená?

Miluju sex. Ať už mluvíme o sexualitě, o sexu jako takovém, miluju to, miluju rozdávat lásku. Myslím, že sex je strašně krásná věc, díky které jsme šťastní, cítíme lásku, je to ta nejlepší věc na světě. Nyní také ve světě probíhá sexuální revoluce, naše generace hodně bojuje za to, že nikdo nebude určovat s kým můžu a s kým nemůžu mít sex, je to úžasné.

Tvůj hlas se objevil také na posledním EP Bring Me The Horizon. Jak k této kolaboraci došlo?

Oliver Sykes mi prostě zavolala a bylo to. Zvedl jsem telefon a ozvalo se: ‚Čau Dome, chceš být na naší nové desce?‘ Vůbec jsem to nečekal a moje reakce vypadala jako ‚no to mě poser, ty seš Oliver Sykes!‘ (smích).

Život musíme oslavovat, ne se před ním schovávat.

A jak se ti pracovalo s tak velkou kapelou? Nedávali ti sežrat, že jsou na scéně už dlouho?

Bylo to báječný, já je miluju. Jejich album Suicide Season jsem vždycky poslouchal ve sprše, a právě oni mě inspiroval v tom, že můžu být kdokoliv. Život musíme oslavovat, ne se před ním schovávat.

Takže jsi zároveň fanoušek. Byl jsi nervózní před vašim setkáním?

Ani ne, prostě jsem do toho dal všechno, co jsem mohl a udělali jsme něco strašně cool.

Je nějaký muzikant, se kterým by sis rád střihl duet, ale ještě nebyla příležitost?

Mrtvý, nebo živý (smích)?

Tak obojí!

David Bowie, Freddie Mercury, Travis Scott, Foo Fighters a Billie Eilish.

Tak to ti budu držet palce. Pokud vše dobře dopadne, čeští fanoušci tě na podzim 2021 opět uvidí v Praze. Věnuješ volný čas v karanténě právě přípravě tour? Nebo jak ho trávíš?

Už se nemůžu dočkat! Ta show bude už brzy vyprodaná, přitom je to až za rok. Vůbec to nechápu (smích). Jinak já žádný volný čas nemám, teď jsem dlouho pracoval na té nové desce.

Co děláš proto, abys neztrácel motivaci? Věřím, že teď je to obtížnější než kdy předtím.

Nejvíce mi pomáhají moji fanoušci, díky nim se i v této době cítím hodně motivovaný. Nespal jsem už strašně dlouho a jsem připravený dělat na nových a nových věcech!