Uvádět svou etnicitu nebo orientaci je ve sčítání lidu důležité.
I přes počáteční zmatky pokračuje sčítání lidu. Různé iniciativy vyzývají, aby lidé, kteří žijí v Česku, uváděli vše tak, jak je. Totiž pokud jsi Rom, je více než žádoucí se přihlásit k romské národnosti, jelikož z toho mohou plynout výhody. Stejně tak to mohou mít zástupci LGBT+ menšiny a dalších.
Zrovna menšiny by na uvádění své národnosti mohly poměrně dost získat. Kromě uplatnění práva na zajištění výuky nebo na komunikaci s úřady ve svém jazyce, jak píše iDNES.cz, by to také mohlo mít vliv na uvádění názvů obcí, ulic či označení veřejných budov v jejich jazyce.
Nejvíce by mohla promluvit právě nejpočetnější menšina v Česku, Romové, jejichž počty odhadují odborníci na 262 tisíc. Přitom k romské národnosti se při posledním sčítání přihlásilo pouze 13 150 osob. Situaci pro iDNES.cz vysvětlil člen Rady vlády pro záležitosti romské menšiny za občanskou část Tomáš Ščuka, podle nějž získaná čísla ze sčítání lidu představují oficiální čísla, jež mohou pomoci prosadit nutné změny.
Na Romy apeluje například společnost RomanoNet, která rozjela online kampaň ME SOM ROM! A so tu?, aby se přihlásili ke své národnosti či uvedli jako mateřský jazyk romštinu. Ředitel organizace Martin Mika si ale myslí, že to stačit nebude. Jedním z důvodů je podle něj i to, že málo Romů ví, že by se mohli ke své národnosti přihlásit, nebo uvést romskou i českou dohromady.
Sexuální menšiny
Co se týká sexuálních menšin, tam je sčítání složitější. V rámci formuláře sčítání lidu neexistuje kolonka, která by uvedení své sexuální orientace umožňovala. Český statistický úřad tvrdí, že tyto údaje převezme z administrativních zdrojů, což ale nechtějí lidé, kterým na tom záleží nechat jen tak. Jako například iniciativa Jsme fér, bojující za právo sňatku stejnopohlavních párů.
„Náš stát toho o gay a lesbických párech nebo rodinách bohužel moc neví. Společně to ale můžeme napravit. Věříme, že údaje ze sčítání budou argumentem při snaze vylepšit veřejné politiky a zákony tak, aby lépe odpovídaly skutečnému stavu české společnosti a existenci různých rodin. Při minulém sčítání lidu v roce 2011 například Statistický úřad zjistil, že v Česku žije přes 1000 dětí, které vychovávají dvě mámy nebo dva tátové,“ uvádí Filip Milde ze Jsme fér.
Řešením je tak údajně sečtení se „dohromady“ – tím, že se do formuláře uvede, že stejnopohlavní páry v žijí domácnosti jako pár, nebo že spolu vychovávají i děti. Informace o registrovaném partnerství ve formuláři není, je tak pouze možné uvést „vztah k osobě“, se kterou lidé bydlí.
Čech, Moravan, nebo Slezan?
Kromě těch „důležitějších“ iniciativ se ale různě po republice objevují i ty méně palčivé. Například na brněnském hlavním nádraží se objevily bilboardy, které burcují k tomu, aby lidé napsali do kolonky národnosti moravskou. K tomu využívají známých osobností, například bývalý fotbalista Petr Švancara nebo motocyklový závodník Jakub Kornfeil.
„Sedmdesát procent vašich daní zůstává v Praze. Přihlášení k moravské národnosti je první krok k tomu, aby zůstaly na Moravě,“ je jedním z hesel, které během sčítání lidu tlačí strana Moravané. Jejich cílem je obnovení samosprávné Moravy, k čemuž by podle nich mohla pomoc právě vysoká kumulace odpovědí s moravskou národností.
Během minulého sčítání lidu se k moravské národnosti přihlásilo 600 tisíc lidí.