Alarmující informace vyplynula ze studie vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, která byla publikována v časopisu Urban Climate.
Neustálé oteplování přidělává Pražanům problémy. Jak zjistila studie vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, v letech 2010 až 2019 četné a neobvyklé vlny horka způsobily smrt dvojnásobku lidí než v předchozích třiceti letech.
Vlny horka představují podle Akademie věd nejrizikovější atmosférické jevy v Evropě z hlediska počtu zemřelých. Jejich dopady jsou citelné zejména ve městech s hustou zástavbou a malým podílem zeleně. Podle vedoucího vědeckého týmu Aleše Urbana byly poslední vlny, ať už se intenzity, nebo četnosti týče, bezprecedentní.
V nově publikované studii proto vědci porovnávali průměrné denní teploty naměřené na stanici Praha-Ruzyně v teplém půlroce od května do září v jednotlivých dekádách od 80. let 20. století (1982–1989) do prvního desetiletí 21. století (2010–2019) a jejich dopad na úmrtnost v Praze.
V Praze kvůli horku umírá čím dál více lidí
„Zatímco průměrná letní teplota v 80. letech dosahovala 15,3 °C, v letech 2010–2019 to bylo 16,9 °C a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než 20 °C,“ zmínil Urban. Vliv horka se na úmrtnosti obyvatel jasně podepsal, což studie dokázala. V prvních třech sledovaných dekádách zemřelo vlivem horka 50 osob za rok, v posledních deseti letech jich však bylo hned 90 za rok.
„V relativních počtech to představuje nárůst podílu úmrtí v souvislosti s horkem z 1 % na téměř 2 % všech úmrtí ve sledovaném období,“ dodal Urban. Nejkritičtějším rokem byl rok 2015. Tehdy podlehlo horku v Praze 250 osob, což je více než 5 % zemřelých v celém půlroce od května do září.
Z výsledků tedy vychází, že se lidé budou muset co nejrychleji adaptovat na nové teplé počasí. „Pro období extrémně vysokých teplot by měl být nastaven systém včasného varování pro obyvatelstvo, který koordinuje jednotlivé složky integrovaného záchranného systému podobně jako při výskytu povodní. V zemích jižní a západní Evropy, kde byly podobné systémy spuštěny po horkém létě 2003, vidíme, že to opravdu funguje,“ konstatoval vedoucí týmu.