Víkend je za dveřmi a s ním i naše filmové tipy. Nemusíš tak ztrácet hodinu volna vymýšlením, co si pustíš. Tyhle dva snímky tě zaručeně připoutají ke gauči a budeš nad nimi přemýšlet i dlouho po zhlédnutí...
Neustálý přísun novinek z celého světa nebo celonoční seriálový binge na dosah jednoho kliku – asi nejvýraznější možnosti, jak si užít Netflix. Proč se ale omezovat jen na nejnovější produkci? Je fajn se trochu prohrábnout širší kolekcí. Najdeš tu totiž oscarové „klasiky“, které výrazně ovlivnily kinematografii, nebo totální pecky, které v Česku trochu zapadly – třeba proto, že jim zlatá soška za nejlepší film jen o kousek unikla.
A to jsou i naše dnešní tipy. Ani si neskákej pro popcorn a připrav si nervy na traumatickou jízdu po New Yorku. Jednou pohledem psychicky narušeného muže, který hledá svůj životní účel, podruhé očima cílevědomého mladého hudebníka. Obětují nakonec opravdu všechno?
Taxi Driver (1976)
Pokud tě na první pohled odrazuje, že se jedná o snímek starší, než je tvoje máma, nenech se tím vůbec ovlivnit. Kriminální drama Martina Scorseseho inspirované noirovými filmy a francouzskou novou vlnou patří jednak k těm snímkům, které nestárnou (a dodnes se o nich píší interpretační či filozofické rozbory), a také k těm, které prostě musíš vidět, pokud se považuješ za fanouška*fanynku kinematografie. Robert De Niro ti jako válečný veterán Travis na okraji společnosti v mnohém připomene Jokera v podání Joaquina Phoenixe. A to proto, že se Todd Phillips na Scorseseho zhusta odkazoval.
Vůbec nevadí, jestli neznáš politické či historické souvislosti okolo Taxikáře, který ve své době vyvolal velké kontroverze. Film tě chytí promyšleně vybudovanou úzkostnou atmosférou a tempem, pečlivou kamerou i střihem, ale hlavně výkonem De Nira. Spolu s tehdy teprve dvanáctiletou Jodie Foster si oba právem vysloužili Oscara. Jeho ztvárnění osamělosti, sociálního vyloučení a neléčených traumat na pozadí individuální i společenské netečnosti tě chvílemi přinutí „OG incelu“ Travisovi fandit. Místy se s ním dokážeš i ztotožnit a tu a tam na něj možná zakřičíš skrze obrazovku.
KVÍZ: Projdeš zkouškou z lektvarů a kouzel ze světa Harryho Pottera?
13. dubna 2023 15:00
Taxikář ti pomůže rozklíčovat formální postupy i spoustu odkazů, které na něj nacházíme v dnešních filmech. Je opatřen českými titulky (nezoufej, dabing by tě v tomhle případě okradl o polovinu fantastického herectví) a zhlédneš ho na tomto odkaze.
Whiplash (2013)
Precizní film o precizním maniakovi. Tak by se dal shrnout dekádu starý hudební snímek režiséra La La Landu (Damien Chazelle), kterého k jeho napsání inspiroval vlastní příběh. Mladý bubeník Andrew (Miles Teller) má velké hudební sny a tvrdě si jde za svým cílem. Zkraje filmu se dostává do elitního orchestru hnidopišského a nesmlouvavě kritického dirigenta Terence Fletchera (J. K. Simmons), který je proslulý svými nekonvenčními metodami. V už tak extrémně konkurenčním prostředí vládne Fletcher pevnou rukou a nebojí se pomáhat si psychickým terorem, aby ze svých svěřenců dostal perfektní hudbu vypočítanou na milisekundy.
A stejně obsedantně působí i samotné formální zpracování snímku. Vůbec nemusíš milovat jazz, aby tě tento film uhranul. Hudba je tu snímána téměř jako nabušený sportovní zápas. A jako zápolení je ztvárněn i nerovný vztah mezi učitelem a žákem. Snímku sice vyfouknul Oscara za nejlepší film Birdman, nicméně si odnesl pět kousků včetně nejlepšího zvuku, střihu a hereckého výkonu pro J. K. Simmonse.
Nemusíš být zrovna ve své disciplíně na profesionální úrovni, pokud máš pro něco ve svém životě vášeň, do Andrewa se dokážeš vžít a budeš mu fandit. Možná natolik, že tě dějové zvraty mohou přivést až na pokraj infarktového stavu. Pokud jsi ten typ, který filmy hodně prožívá, připrav se, že přijdou i slzičky. Whiplash najdeš (také s českými titulky) na tomto odkaze.
