Po úspěších vesmírného programu Apollo, který dopravil několik kosmonautů na povrch Měsíce mezi lety 1969 a 1972, připravuje NASA znovu podobný plán – program Artemis.
Už za dva dny, ve středu 1. dubna (u nás ve čtvrtek 2. dubna necelou půlhodinu po půlnoci), odstartuje první člověkem pilotovaný let směrem k Měsíci s názvem Artemis II. Desetidenní mise vyšle astronauty NASA Reida Wisemana, Victora Glovera a Christinu Kochovou společně s Jeremym Hansenem z Kanadské vesmírné agentury na cestu kolem Měsíce. Po takzvané dráze volného návratu obletí náš satelit a zamíří rovnou zpět k Zemi.
Program Artemis od NASA si vyžádal roky tvrdé práce tisíců lidí a jeho dosavadní náklady odhaduje BBC na astronomických 93 miliard dolarů. Jedním z jeho cílů je také založení první stálé základny na povrchu Měsíce. „Měsíc v sobě skrývá ty samé prvky jako naše planeta,“ vysvětluje profesorka Sara Russell, planetární vědkyně z Přírodovědného muzea v Londýně. „Příkladem jsou prvky vzácných zemin, které jsou na Zemi velmi vzácné, a na Měsíci by mohly existovat oblasti, kde jsou tyto prvky natolik koncentrované, že by bylo možné je těžit.“
Nový vesmírný závod?
Na rozdíl od druhé polovině minulého století však Spojené státy americké na závod ke hvězdám vyzve jiná země. Ruská federace je totiž příliš zaneprázdněná „několikadenní speciální vojenskou operací,“ která se protáhla na již čtyřletou válku. Její místo tak zaujala Čína. Číně už se na Měsíci podařilo úspěšně vysadit roboty i vozítka a do roku 2030 tam plánuje poslat i lidskou posádku. Zapíchnout svou vlajku do měsíčního prachu je sice pořád otázkou prestiže, ale dnes už jde hlavně o to, kam ji umístíte. USA i Čína totiž soupeří o přístup k místům s největším nerostným bohatstvím, což v praxi znamená bitvu o ty nejlukrativnější měsíční parcely.
Smlouva OSN o kosmickém prostoru z roku 1967 sice jasně říká, že žádný stát nemůže Měsíc vlastnit, moc ale neřeší vlastnictví věcí na Měsíci nalezených. „I když podle smlouvy OSN nemůžete vlastnit samotnou půdu, můžete na ní v podstatě nerušeně působit,“ vysvětluje Dr. Helen Sharmanová, první britská astronautka. „Takže teď jde hlavně o to, pokusit se získat svůj kousek země. Nemůžete ji vlastnit, ale můžete ji využívat. A jakmile se tam usadíte, můžete tam zůstat, jak dlouho budete chtít.“
Podle současných plánů programu Artemis by na povrchu Měsíce měla poprvé stanout posádka letu Artemis IV v roce 2028 a další každoročně opakované lety by začaly se stavbou stálé měsíční základny. Člověk se na povrch Měsíce dostane po 56 letech od roku 1972, kdy byl posledním člověkem na Měsíci Gene Cerman, americký astronaut s českými kořeny. „Měsíc je ideální 'testovací laboratoří', kde se můžeme naučit, jak žít a pracovat na jiných světech,“ vysvětluje Libby Jacksonová, šéfka vesmírného oddělení v Science Museum. Dlouhodobý pobyt na lunárním povrchu je podle ní mnohem bezpečnější, levnější a technicky snazší cestou, jak si všechno vyzkoušet, než se vydáme dál do hlubokého vesmíru.
