Nový film od DreamWorks Animation měl našlápnuto na zábavný a oddechový projekt. Dokázal to však naplnit?
Ať už si to chcete přiznat, nebo ne, každý z nás má někde hluboko v koutku duše slabost pro dobré animované filmy. Tento nostalgický pocit z dětství se snaží každoročně umocnit hned několik projektů. Z hlavy mě rovnou napadne například ne tak starý Inside Out, oscarová Zootopia, okouzlující Kubo a kouzelný meč či zpěvná Moana. Nemůžeme však tvrdit, že vše, co vyleze z počítačů v Hollywoodu, je stejně dobré a hodné chvály. Některé projekty například ztroskotají na tom, že si nemohou najít cestu k mladému publiku, jiné zas brzdí to, že se snaží příliš okatě oslovit dospělejší diváky. Zdá se, že nový animák z dílny DreamWorks Animation s názvem Mimi šéf chtěl vyřešit právě tyto dva problémy jednou ranou. Myslíte si ale, že se děťátku v obleku s hlasem Aleca Baldwina podařilo spojit generace a přinést zábavný kino zážitek?
Pokud jste již před vydáním sledovali všemožné trailery a teasery, je vám jasné, co máte po příběhové stránce očekávat. Mimi šéf může na první pohled vypadat jako promenáda hláškujícího dítěte, ale ve svém nitru schovává trochu více hloubky. Děj je totiž vyprávěn z pohledu jeho staršího bratra Tima a ten má vskutku živou fantazii. Rodiče mu věnují veškerou pozornost a on má tak pocit, že jejich trojúhelník nikdy nic nerozdělí. Malý problém však nastává ve chvíli, kdy taxíkem domů dorazí malý špunt s aktovkou a rodiče Timovi oznámí, že má bratra. Veškerá pozornost kolem se tedy soustředí na nejnovější přírůstek a chlapci nezbývá, než se s tím vypořádat vlastními silami. Brzy však zjistí, že na malém šéfovi je něco zvláštního a začíná být ještě více nedůvěřivý. Postupně odhaluje obrovskou konspiraci zahrnující pejsky, dětský svět, mléko s nestárnoucím efektem a mnoho dalšího.
Nuže, odpovězte si sami. Nezněl ten popis dobře, dokud jste se nedostali k poslední větě? Já v tom mám po zhlédnutí zcela jasno a hned vám vysvětlím proč. V úvodních minutách sledujete příjemnou rodinnou kratochvíli, která má vytyčený směr a pomalu rozvíjí celkem fajn téma o tom, jak se smířit s novým přírůstkem do rodiny. Později však nabírá v jistých momentech nevysvětlitelný spád a začíná svůj děj orientovat do podivných míst, pouze za účelem jakéhosi grandiózního efektu. Celkově jsem v kině nabýval dojmu (a nedivil bych se, kdyby to někdy vyplulo na povrch), že tvůrci měli původně úplně jiné plány, ale překazil jim to vliv producentů či studia.
Z první třetiny, která se orientuje zejména na fantastické představy malého Tima, se tak přenášíme do neobvyklého světa, kde jsem dokonce já osobně nechápal, co je skutečnost a co je výmysl. Možná si řeknete, že je to i tak film pro děti a není třeba se nad tím příliš zamýšlet. Souhlasím. Člověka však promrhaný potenciál zamrzí, zvláště když ví, že obě varianty (komorní příběh/akční dobrodružství) mohly s větší dávkou snahy dopadnout mnohem lépe. Koukalo se na to alespoň laickým okem příjemně? Dá se to tak říct. Retro 2D scénky v Timově představivosti vypadaly nádherně, avšak dalších 60 % animací se vezlo na průměrné neurážlivé vlně, která připomínala spíše rok 2010.
Abych však zas nebyl pouze šzlý kritický recenzent z Filmkultu, vedle mě seděla v řadě 6členná rodinka a u filmu očividně živá dítka na 93 minut opravdu zkrotla a hltala veškeré dění na obrazovce. Sem tam v sále zazněl smích, ale byly to převážně právě mladší ročníky, jež se chechtaly u úderů do hlavy a podobných šílenosti. Dospěláci, vy záchvaty smíchu nečekejte. Mimi šéf vám věnuje pár vtipů, které vaše mláďata určitě nepochopí (hláška o hipících či Long Island Iced Tea), není to však nic, kvůli čemu byste měli primárně putovat do kina.
Jaký je tedy závěr? Baby Boss není špatným animák. Já osobně jsem se sice děním na plátně nebavil, ale to bude asi proto, že jsem si po první třetině naivně představoval jiné směrování filmu a uvědomoval si, že možná zbytečně zahodil dobrý papírový potenciál a možnou originalitu na úkor jednoduchosti. Nemohu mu však přesto upřít pár skvěle vypadajících scén a zejména to, že děti kolem sice asi nechápaly, nicméně poslušně zpracovávaly všechno, co se na plátně událo. Má příjemně krátkou stopáž a působí tak jako fajn oddychovka po denní šichtě v práci. Nic víc však nečekejte. Já jdu v osobním hodnocení o bodík méně, ale tu mu udělím 6/10.
