Osmý díl sére Saw dorazil po několik let trvající odmlce do kin.
Když v roce 2004 přetvořil James Wan svůj krátký film s názvem Saw v celovečerní podívanou, asi málokdo předpokládal, že se z toho vyklube zdánlivě nekonečná série. Po jedničce, která ve více ohledech představovala výbornou podívanou, však následoval každoroční cyklus stále horších dílů (s několika výkyvy), zakončený až v roce 2010 filmem Saw 3D, který byl dopředu označen jako poslední. Nemusím snad ani připomínat, že se příliš nevydařil a po šestce, která sérii o pár latěk zvedla, to vypadalo, že je Saw skutečně nadobro pohřben. Hororové série však mají tendenci nikdy neskončit (Halloween, Pátek třináctého, Noční můra v Elm Street...), a tak se v následujících letech začalo rýsovat pokračování, které se do kin dostalo se sedmiletou odmlkou a s titulem Jigsaw.
Ujali se ho režiséři Michael Spierig a Peter Spierig. Tato dvojčata se dostala v minulosti do povědomí především díky režírování vydařeného sci-fi Predestination. O scénář se postarali Pete Goldfinger (Piranha) a Josh Stolberg (Good Luck Chuck), kteří zastoupili Leigha Whannella (psal první tři díly) a Marcuse Dunstana (všechna další pokračování). Snímek pokračuje deset let po smrti Johna Kramera. Po městě se začínají objevovat mrtvoly s vyřezaným znamením Skládačkového vraha a na detektivech je, aby vyšetřili, jak je to možné. Mezitím se kdesi probouzí pětice lidí připoutaných řetězi a hra může začít.
Jigsaw tak v podstatě navazuje na klasické zápletky většiny předešlých dílů. Tentokrát však pokračuje o deset let později a kromě jediné tváře zde nenarazíte na žádnou z postav z minulých filmů. Je trochu škoda, že tvůrci nesáhli po možnosti zodpovědět palčivé otázky, které nám předestřel Saw 3D, na druhou stranu jim to však uvolnilo ruce. Záplava nových tváří však nese opačný efekt a zřejmě nebudu jediný, koho mrzí tak nepovedený casting. Kromě několika vyloženě špatných hereckých výkonů se dočkáte už jen průměrných herců a nezajímavých tváří. Už pár hodin po premiéře jsem zapomněl jejich jména. Dalo by se argumentovat, že se přeci jen jedná o pouhé loutky ve vražedné hře, avšak vykreslení jejich charakteru je velmi důležité, aby se na ně divák mohl jakkoli emocionálně napojit. Tady to nefunguje a smrt kohokoli z nich je vám naprosto ukradená.
V rámci poměrně krátké stopáže proběhne spousta děje, čemuž jsou však uzpůsobeny i dialogy, které jsou mnohdy zkratkovité a je do očí bijící, že slouží jen jako odrazový můstek k posunutí děje. Podobné je to s motivacemi některých postav, které jednají tak, aby to sloužilo ději, nikoli logice. Zároveň se odehrávají až příliš velké náhody. Těmito nedostatky však trpěly i předchozí díly a jedná se o nutné zlo, díky kterému je série tolik zábavná. Pokud tedy scénáristům přistoupíte na hru a vypnete mozek, nebudete se nudit ani minutu. Opět se dočkáte originálních pastí, krve a nějakých těch vnitřností. A čekat můžete samozřejmě již klasické finále s poměrně dobrým twistem.
Po řemeslné stránce je Jigsaw zdařilým filmem a jednotlivé masakry nevypadají vzhledem k rozpočtu vůbec zle. Trochu zamrzí upozadění klasické hudební složky od Charlieho Clousera, která v předešlých filmech hrála daleko větší roli. Velká škoda je hlavně scénář, na který sice tvůrci měli sedm let, avšak nepředvedli nic jiného, než další generický díl. Poslední Saw má výhodu, že funguje i samostatně, fanouškům série ale nepřináší nic nového. Ve výsledku se tak jedná o zábavný, ale zbytečný film, který jen recykluje již použité nápady a bojí se změny. Škoda, větší odvaha mohla lépe zamíchat kartami. Jigsaw jako kinozábava funguje perfektně a závěrečným twistem dokáže překvapit. V rámci série však jde o průměrný film a vůbec ne takový, na který bychom museli čekat sedm let. 6/10
