Teplo v zemi je čím dál méně snesitelné. Klimatizace však celkový problém pouze zhoršuje.
Globální oteplování nezpůsobuje jen vysychání řek, stoupání hladiny oceánů a další změny. Nejohroženější jsou paradoxně města.
V betonové džungli mezi budovami a nad velkými asfaltovými plochami může být teplota vzduchu ještě o pěkných pár stupňů vyšší, než hlásí meteorologická stanice někde uprostřed přírody.
ScienceAlert píše, že v Kataru na břehu Perského zálivu například bývá i 48 °C přes den a 32 °C v noci, takže místní obyvatelé si příliš neodpočinou a přechod mezi vychlazenými obchodními prostorami a ulicí může být doslova zdravotním rizikem.
Země proto začíná klimatizovat i otevřená prostranství, například odkryté sportovní stadiony, tržnice a obchody.
Svět si toho všiml hlavně v souvislosti s připravovaným MS ve fotbale, které bude Katar hostit v roce 2022 a které bylo podrobeno kritice právě kvůli možnosti vysokých teplot. Plně klimatizovaný je například 40tisícový stadion Al Janoub.
Při troše zamyšlení však rychle pochopíš, že klimatizování otevřených prostorů paradoxně celkovou teplotu v zemi nutně musí pouze zvyšovat.
ScienceAlert a The Washington Post, který s tématem přišel, sice analyzují, že na pohon chladicích jednotek Katar potřebuje elektřinu a elektřina se vyrábí zejména spalováním fosilních paliv, které přispívají k produkci CO2 a celkovému ohřívání planety, ale na celý problém se dá podívat i jednodušeji .
Z fyziky určitě víš, že teplo nemůže jen tak zmizet, dá se pouze přenést někam jinam. Klimatizace sice vychladí tvé auto nebo v tomto případě stadiony a ulice, teplý vzduch (navíc ještě trochu ohřátý teplem z kompresorů a ventilátorů) však opět vyfouká o pár metrů dál.
Chlazení v Kataru tak pomůže sportovcům, divákům a bohatým v obchodům, ale na běžných ulicích se situace změní k horšímu.
Na místě jsou však dvě otázky: Jak jinak má Katar chránit své obyvatele před nesnesitelnými vedry a je vůbec žádoucí pořádat velké sportovní akce v místech, která k tomu nejsou zcela vhodná?
Katarská Doha hostila i zářijové mistrovství světa v atletice. Zatímco na vychlazeném stadionu Khalifa bylo údajně 23 až 25 stupňů, maratónské a chodecké soutěže byly pochopitelně v okolních ulicích, kde bylo nesnesitelné teplo. Krátce po polovině 50kilometrové trati ze závodů raději odstoupil i Slovák Matej Tóth.
