Studie Centra pro výzkum veřejného mínění se zabývá důvěrou občanů ke státním instutucím.
Jan Červenka z Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejnil tiskovou zprávu, která popisuje výsledky výzkumu s názvem „Důvěra ústavním institucím v říjnu 2019“. Respondentům byla položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím. Jedno ze zajímavých zjištění bylo, že prezidentovi jako hlavě České republiky důvěřuje 56 % Čechů.
Dle dalších zjištění nynější vládě důvěřuje 50 % Čechů, ale Poslanecká sněmovna a Senát mají pouhých 40 % důvěry veřejnosti. Nejvyšší důvěře veřejnosti se těšili starostové se 70 % a obecní zastupitelstva se 69 %.
Co se týká důvěry v čase, vypadá to, že obyvatelé České republiky ústavním institucím důvěřují čím dál více. Největší rozdíl byl u Senátu, který vyrostl o 9 bodů. Dostal se tak na historické maximum důvěryhodnosti v historii měření od počátku roku 1997. Historického maxima také dosáhli krajští hejtmani, starostové a obecní zastupitelstva. V případě vlády jde o nejlepší výsledek od května roku 2010.
„U Poslanecké sněmovny (nárůst podílu důvěry o 6 procentních bodů, pokles podílu nedůvěry o 7 procentních bodů) je pak stávající důvěra nejvyšší od února 1993, kdy ještě jen krátce po vzniku samostatné ČR bývalé České národní radě, z níž se stala Poslanecká sněmovna, důvěřovalo 46 % občanů," komentuje situaci Poslanecké sněmovny Červenka.
Červenka ale nějaké řešení předesílá: „ Jako možné vysvětlení daného posunu se pak může nabízet jisté uvolnění napětí v souvislosti s ukončením trestního stíhání premiéra v kauze Čapího hnízda, jež dlouho zatěžovalo politickou situaci v zemi, a do výsledku výzkumu se také mohla výrazněji promítnout specifická atmosféra a situace, která se vytvořila v souvislosti s úmrtím a pohřbem Karla Gotta.“
„Častěji prezidentovi důvěřují či méně nedůvěřují lidé ve věku od 60 let výše, důchodci, Moravané, obyvatelé Moravskoslezského kraje, respondenti z měst s populací od 30 tisíc obyvatel výše kromě Prahy, ti, kdo se politicky řadí jednoznačně nalevo, voliči ANO, KSČM či SPD a ti, kdo důvěřují ostatním ústavním institucím s výjimkou Senátu," komentuje Červenka.
Nespokojenost roste ve druhém táboře. „Větší nedůvěru vykazují dotázaní ve věku od 20 do 44 let, obyvatelé Čech a zejména Pražané, obyvatelé z měst s populací od 5 do 15 tisíc, ti, kdo se politicky řadí jednoznačně k pravici, voliči ODS, TOP 09 či Pirátů a ti, kdo nedůvěřují ostatním zkoumaným institucím s výjimkou Senátu,“ dodává.
