Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Muž, který měl pacienty léčit, místo toho je posílal do druhého světa.
Zdravotník Petr měl před sebou další zdlouhavou službu v nemocnici. Už od začátku však věděl, co přijde na jejím konci. Předem si vyhlédl jednoho z postarších pacientů, který se nacházel v umělém spánku. Věděl, že mu při aplikování léku proti srážlivosti krve nebude odporovat. Na lidi při vědomí by si totiž netroufal.
Na závěr služby popošel Petr k pacientově lůžku a s následky jeho činů se už museli vyrovnat jeho kolegové, kteří ho zakrátko vystřídali. Starý pán po vysoké dávce heparinu vykrvácel. Nebyl však první ani poslední obětí známého sériového vraha Petra Zelenky.
Proč se dosud bezúhonný zdravotník rozhodl začít vraždit.
Jak uspal pacientku pouze proto, že ho zdržovala.
Jaké odškodné dostali pozůstalé rodiny obětí.
Jak se primář oddělení musel postavit do role vyšetřovatele.
Co nám o případu řekl tehdejší ředitel nemocnice.
Pacienti v kómatu jako objekt experimentů
Petr Zelenka se koncem tisíciletí zaměstnal na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) v nemocnici v Havlíčkově Brodě jako zdravotní bratr a v roce 2005 byl povýšen na vedoucího oddělení sester.
Podle vlastních slov chodil poslední rok (2006) před zatčením do práce s nechutí. Cítil se otrávený, vadila mu přítomnost všech lidí včetně pacientů. Ty bral, jak sám řekl, „kus od kusu“. Měl pocit, že je svou prací zdeformovaný.
Všechna úmrtí pacientů způsobil podáním vysoké dávky heparinu, ale experimentoval i se solným roztokem, inzulínem a benzodiazepinem značky Dormicum. Ten konkrétně využil při pacientce, u níž podle vlastních slov „nestíhal svou práci“, a tak ji ním uspal. U soudu tvrdil, že heparinem neměl v úmyslu nikoho zabít. „Zkrátka jsem to bral tak, že ta smrt přišla,“ uvedl.
S předávkováním pacientů heparinem začal v květnu 2006. Chtěl prý zkrátka „zkusit, co to s pacientem udělá“. Jeho první obětí se stal v červnu 2006 68letý František Škvařil. Lék proti srážlivosti krve u postaršího pacienta způsobil, že vykrvácel. Podle policie si vybíral pacienty, kteří se nacházeli v umělém spánku nebo v bezvědomí. Heparin jim dával na konci své služby, aby se s nastávajícím problémem museli poprat jiní pracovníci, píše Aktuálně.cz.
Pokud by sis představoval sériového vraha jako společenského odpadlíka, který na všechny působí špatným dojmem, u Zelenky bys trefil úplně vedle. Jeho kolegové ho popisovali jako aktivního a šťastného zaměstnance, který se k lidem choval velmi příjemně.
Svůj kladný postoj vůči Zelenkovi vyjádřili i u soudu s dodatkem, že nemohli uvěřit tomu, co udělal. Jeho šťastný výraz v obličeji se však vůbec neshodoval se Zelenkovými vnitřními pochody. Sám sebe označoval za dlouhodobě vyhořelého.
„Celý případ je smutný zvlášť z toho důvodu, že u zdravotníka nepředpokládáte poškozování zdraví pacientů, natož činnost, kterou Zelenka praktikoval,“ řekl pro Refresher tehdejší ředitel nemocnice Josef Pejchl.
Expert na sériové vrahy Andrej Drbohlav Petra Zelenku zařazuje mezi takzvaných mercy killers, kteří mají i přezdívku angels of death. „To jsou pachatelé, kteří vraždí v nemocnicích či sociálních zařízeních. Jejich motivací je často nadvláda nad životem či zesměšnění svého kolegy, případně pocit, že je někdo povolal, aby zabili svou oběť,“ řekl nám ve starším rozhovoru. Kromě toho se však Petr Zelenka podle Drbohlava vyznačoval motivem vražd typickým pro takzvané power killers a hedonist killers.
Pachatelé z první skupiny vraždí pro pocit moci a z druhé skupiny pro čiré potěšení z aktu usmrcení jiné osoby. Na to, že Zelenka mohl patřit i mezi hedonist killers, odkazuje jeho prvotní výpověď vyšetřovatelům.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Proč se Zelenka obával, že ho zastřelí.
Jak je možné, že sériového vraha po výpovědi zaměstnali v jiné nemocnici.
Těm řekl, že měl vzhledem ke svým činům pocit, že má navrch nad lékaři. Jakýmsi zvráceným způsobem ho tedy těšilo, že doktoři tápali nad tím, proč jim umřel pacient. Oni to nevěděli, Zelenka však ano, a proto se cítil nadřazeně. Z přepisu výpovědi, kterou získal Denik.cz, vyšlo najevo, že se na své jednání s odstupem času díval s hrůzou a výjimečně prý měl výčitky svědomí.
„Je také pravdou, že jsem počítal s tím, že tyto osoby při svém zdravotním stavu a při neoprávněně podané dávce heparinu, kterou jsem jim dával, mohou zemřít,“ řekl. Postupem času se podle vlastních slov dostal do jakési fáze automatizace.
Přišel do práce s vědomím, že znovu někomu píchne heparin s předpokladem, že jej možná zabije. Z toho si však těžkou hlavu nedělal. „Ty myšlenky podat heparin mě napadaly po nástupu do služby; to je jedno, jestli na denní či noční službě. Nepřestal jsem s tím, protože mi to procházelo,“ řekl dále.
Ze zápisu výpovědi se tedy zdálo, že bude s policií ochotně spolupracovat. Kromě slovního přiznání k vraždám začal vyšetřovatelům jmenovat pacienty, u nichž použil heparin, a později jednotlivé detaily zapsal na papír.
Svou motivaci částečně objasnil i rodičům prostřednictvím dopisů z vězení. V srpnu 2007 napsal, že to „dělal proto, aby byla nějaká akce, aby se něco stalo, aby byla kolem těch lidí práce a frmol“. Údajně však nebylo jeho cílem, aby pacienti zemřeli. Tuto "akci" si však užít nestihl, protože pacienty zabíjel na konci služby a následně nechal jejich zachraňování na kolegy.
Je možné, že se těmito slovy snažil sám před sebou ospravedlnit své činy. Ale i v případě, že by říkal pravdu, jeho odpovědnost na smrti nevinných lidí to nijak neomlouvá. Jako dlouholetý zdravotník si byl velmi dobře vědom toho, že vyšší dávky heparinu mohly pacienty usmrtit. Při prvním výslechu přitom uvedl, že i když si uvědomoval, že podáním heparinu někoho zabil, pokračoval s tím dál.
„Zpočátku jsem neměl téměř žádné pocity, jen jsem přemýšlel, že v důsledku mé činnosti pacient zemřel,“prozradil vyšetřovatelům. Poslední obětí heparinového vraha se stala 24. září 2006 postarší žena.
Prvotní výpovědi, které od něj získali vyšetřovatelé, později z velké části popřel. U soudu projevil lítost, pozůstalým rodinám se omluvil a řekl, že mu vraždy nedělaly žádnou radost. Během závěrečné řeči působil kajícně a uvedl, že „nerozumí tomu, proč se to všechno stalo“.
S kolegy na pracovišti včetně lékařů a primáře měl podle vlastních slov „kamarádský vztah“ a nikdy „neměl potřebu ničit jejich práci a chovat se vůči nim povýšeně a nadřazeně“. Tato slova jsou v jasném rozporu s tím, co uvedl při výslechu.
Jako důvod svého obratu ve výpovědi Zelenka uvádí, že ho policisté k původní výpovědi donutili fyzickým násilím. Jeho obvinění však policisté odmítli. „Všimla jsem si, že má na hlavě zranění. Dozvěděla jsem se, že zranění utrpěl při skládání pout. Chtěla jsem mu to ošetřit, ale odmítl. Žádné fyzické ani psychické násilí nebylo. Vypověděl spontánně,“uvedla před soudem kriminalistka Hana Kvasničková.
Tehdy obžalovaný Zelenka však tvrdil, že kriminalistka lže. Řekl, že ho zbili při zatýkání i výslechu. „On měl napsat asi pět případů a nějaký policista nebo policistka k němu přišli a že jich musí být patnáct, jinak že zase zavolají ty policisty, aby ho znovu zbili. Toto mi říkal. Měl strach,“ tvrdil jeho advokát Jan Herout pro MF DNES. Inspekce ministra vnitra celou věc prošetřila a nakonec dala za pravdu policistům.
Z primáře detektivem
Činy heparinového vraha Petra Zelenky odhalil primář ARO Pavel Longin, který si všiml, že se na jeho oddělení vyskytuje neobvyklé množství případů s velkým krvácením. Podezřelé bylo, že při případech zvýšeného krvácení neustále svítilo jméno Petra Zelenky. Během jeho tří týdenní dovolené však následkem předávkování heparinem na ARO „jako zázrakem“ nikdo nezemřel.
Podle primáře Longina byl vrahy modus operandi (způsob spáchání trestného činu) rafinovaný. Pro Aktuálně.cz. prozradil, že zabíjel výhradně pacienty, které měl na starosti někdo jiný, a většinou jim dával heparin až na konci služby, aby se příznaky objevily tehdy, když už byl doma.
Navíc si podle primáře vybíral pacienty, u kterých se dříve objevilo krvácení, a tak jeho zvýšení nebylo velmi překvapivé. Úmrtnost na ARO prý byla v daném období 20 až 25 procent, což znamená, že zemřel přibližně každý čtvrtý pacient. Smrt na daném oddělení byla tedy relativně běžná, což hrálo v jeho prospěch.
Primář o svých zjištěních týkajících se zdravotního bratra Petra Zelenky informoval ředitele nemocnice, který se rozhodl Zelenku v září propustit. Ještě předtím mu však primář údajně řekl, že o jeho činech ví, aby si nemyslel, že mu to prošlo, uvedl Blesk.cz.
Policie následně 23. října dostala trestní oznámení, které však nemocnice nepodala na konkrétního pachatele. Než se věci pohnuly, Zelenka se stihl začátkem listopadu zaměstnat v další nemocnici. Teoreticky se tak mohl ve svém novém zaměstnání pokusit zabít další pacienty.
„Při nástupu do Nemocnice Jihlava doložil všechny obvyklé náležitosti prokazující dosažené vzdělání a praxe včetně čistého výpisu z rejstříku trestů a potvrzení o skončení pracovního poměru dohodou s předchozím zaměstnavatelem. Ve světle současných informací se to může zdát divné, ale v okamžiku přijetí jsme neměli žádné indicie vzbuzující pochybnost,“ řekl v roce 2006 pro Novinky.cz ředitel nemocnice Martin Šuma.
Svou odpovědí v podstatě naznačil, že chybu nesla nemocnice, která Petra Zelenku propustila na dohodu. Následky nesl tehdejší ředitel nemocnice v Havlíčkově Brodě Josef Pejchl, jehož odvolali. Aktuálně působí jako ředitel v nemocnici ve Vysokém Mýtě. Josef Pejchl nám vysvětlil, proč poměr se Zelenkou ukončili dohodou a jakým způsobem Nemocnici Jihlava o Zelenkovi varovali.
„Pokud někoho propouštíte z pracovního poměru, který byl uzavřen na neurčito, mnoho možností nemáte. Buď pracovní poměr ukončíte výpovědí nebo dohodou. Kdy může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr výpovědí, říká striktně Zákoník práce. Ani jeden paragraf se tehdy nedal použít, protože neexistoval jediný důkaz, na jehož základě by se dal pracovní poměr ukončit. Jediným důvodem k rozvázání pracovního poměru byla hypotéza primáře Longina. Proto jedinou možností, jak ukončit pracovní poměr, byla právě dohoda,“ řekl.
Kromě toho zdůraznil, že personalistce z Nemocnice Jihlava dali na Petra Zelenku velmi negativní hodnocení a výrazně je od jeho přijetí odrazovali. Nakonec ho však i tak zaměstnali, protože neměli dostatek personálu, upřesnil Pejchl.
Pokud by nebyl zakázán trest smrti, zřejmě by ho dostal
Primář Pavel Longin 30. listopadu při výslechu objasnil vyšetřovateli všechny své poznatky. Pravdou je, že nebýt promptnosti primáře, obětí mohlo být mnohem víc. Spousta lidí ho proto vnímala jako hrdinu, ale ozvaly se i kritické hlasy, podle nichž měl případ při prvním podezření ihned nahlásit na policii.
Začátkem prosince se policie rozhodla Petra Zelenku zatknout přímo v Nemocnici Jihlava. Tehdy měl nastoupit na 18 hodin trvající noční službu, během níž by byl v kontaktu se spoustou pacientů. Báli se tedy, že by mohl někomu znovu ublížit.
Podle informací Blesku.cz Petr Zelenka policistům při zatýkání kladl odpor. Svědkem jeho zadržení se stalo i několik pacientů. „Zelenka byl výjimečný tím, že vraždil bezbranné nemocné lidi. Nezapomenu na něj,“ uvedl kriminalista a tehdejší velitel zásahu Petr Gruber.
Na tiskové konferenci v prosinci 2006 policisté informovali o zadržení sériového vraha Petra Zelenky. Jeho případ označili v rámci historie české kriminalistiky za „jeden z nejtragičtějších“.
Petr Zelenka dostal v roce 2008 za sedm vražd a dalších deset pokusů o vraždu (k podání heparinu se přiznal pouze v 5 případech) doživotní trest. Soudce Jiří Vacek však naznačil, že by ho raději odsoudil k trestu smrti. „Společenská nebezpečnost Petra Zelenky je tak vysoká, že při absenci trestu smrti jsme neuvažovali o jiném trestu než o doživotním. To by byl výsměch,“ cituje jeho slova Hradecký deník. Po poradě s advokátem se Petr Zelenka krátce nato rozplakal.
Kraj Vysočina se v roce 2007 rozhodl pozůstalým vyplatit jako odškodné 100 000 korun. Pacientům, kteří jeho experimenty s heparinem a jinými léky přežili, vyplatil podle Aktuálně.cz 20 000 korun.
Otec dnes již odsouzeného vraha Bohumil Zelenka pro portál I-vysocina.cz řekl, že případ jeho syna je postaven na „blábolech a hloupostech“. „Rozsudek je výsměch. Je to první bitva, nic není ztraceno. Zatímco budu dýchat, budu se snažit, aby proběhlo nové vyšetření synova duševního stavu,“ dodal po prvním rozsudku pro iDNES.cz.
Právě s ohledem na jeho údajný špatný psychický stav se pro Zelenku snažil advokát vybojovat příznivější rozsudek, což se mu však nepodařilo. V případě, že by znalci uznali, že Zelenka trpí duševní poruchou, mohl soud rozhodnout, že za své činy nenese trestní odpovědnost.
Odvolání Petrovi Zelenkovi nijak nepomohlo, trest mu potvrdil Vrchní soud v Praze i Nejvyšší soud v Brně. Při pozdějším vyšetřování mu policie navíc připsala další tři oběti a jeden pokus o vraždu. Jelikož si však odpykával doživotní trest, nezačala vůči němu trestní stíhání.
Primáře Pavla Longina jsme se pokusili kontaktovat e-mailem. Do vydání článku na naše otázky neodpověděl.