Zástupce Hradu přečetl prezidentův projev během tradiční bezpečnostní konference.
Podle prezidenta Miloše Zemana by měla současná tragická válka na Ukrajině představovat budíček pro západní civilizace. Také ho těší, jak k pomoci uprchlíkům z Ukrajiny přistoupila česká veřejnost. Projev na deváté národní bezpečnostní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě za Zemana přečetl ředitel zahraničního odboru jeho kanceláře Rudolf Jindrák. Přepis Zemanovy zdravice zveřejnil Pražský hrad na svých stránkách.
Ruské jednání je nepřípustnou agresí
„Již dnes je zřejmé, že datum 24. února 2022 se do dějin zapíše tragickým písmem podobně jako například 1. září 1939 či 11. září 2001. Aktuální dění na Ukrajině svědčí o tom, že relativně dlouhé období míru v Evropě bylo – pohlédneme-li na historii v celé její délce – spíše výjimkou než pravidlem. Zdálo se nám, že v době moderního blahobytu našeho kontinentu je válka zastaralý pojem,“ zněl začátek Zemanova projevu.
Podle Zemana jsme byli přesvědčeni, že ekonomicky, kulturně, ale i lidsky vzájemně propojené země a národy spolu válčit nemohou. 24. února ale tyto předpoklady skončily.
Ruská invaze na Ukrajinu není podle něj ničím jiným, než napadením jednoho suverénního státu druhým. „Celá tato bojová akce má pochopitelně své hluboké a komplikovaně spletité kořeny, které je možné dlouze analyzovat, probíhá v širších souvislostech, a tak dále. Ale v prvé řadě je v ruském jednání na Ukrajině nutné vidět nepřípustnou agresi a pošlapání mezinárodního práva i bezpečnostního uspořádání v Evropě,“ uvedl.
Jaderná hrozba apokalyptických rozměrů
Zeman si myslí, že jako mezinárodní společenství jsme podcenili více či méně domnělé historické křivdy, emoce i nejnižší lidské pudy, které vedou k násilí. „Svět se na pomyslných hodinách posledního soudu o kousek přiblížil ke svému konci. Rozhodně nechci strašit, jen vím, že nynější konflikt na Ukrajině se odehrává pod vzájemnou jadernou hrozbou apokalyptických rozměrů a my můžeme spoléhat pouze na zdravý rozum a pud sebezáchovy alespoň některých aktérů,“ prohlásil a dodal, že nedávné debaty nad údajně zbytečnými výdaji na obranu v době relativního světového bezpečí vzaly díky současné situaci za své.
Jde podle něj nyní jen o to, aby Česká republika zůstala důvěryhodným spojencem a aby se obranné výdaje ve výši alespoň 2 % HDP staly samozřejmostí. Vyzdvihl také význam let 1999 a 2004. „Jsme pod ochranou nejsilnější vojenské aliance na světě a členy Evropské unie. A zejména díky tomu můžeme být alespoň o trochu klidnější, přestože několik set kilometrů od nás vybuchují bomby,“ řekl prezident. Je podle něj také důležité neustále modernizovat armádu novými technologiemi v čele s vysoce efektivními útočnými drony.
Bezpečí a mír nejsou samozřejmostí
Válka na Ukrajině by podle Zemana měla představovat budíček pro západní civilizaci. „Západ nebyl snad od poloviny minulého století jednotnější, než právě po 24. únoru 2022. Jeho ekonomická opatření ukázala, že válka se v 21. století vede mnoha prostředky a tanky T-72 nemusí být tou nejefektivnější zbraní,“ uvedl prezident.
„Těm, kteří predikovali brzký kolaps západní civilizace a zdůrazňovali její dekadentní sklony, například neochotu bojovat za svůj blahobyt, nynější vlna solidarity a odhodlání ukázala pravý opak. Válka totiž s sebou už teď přinesla humanitární katastrofu nebývalých rozměrů, která nemá od dob druhé světové války srovnání.“ Poděkoval české veřejnosti za to, jak k pomoci uprchlíkům z Ukrajiny přistoupila a každý den projevuje obrovskou míru sounáležitosti.
Bezpečí a mír nejsou podle Miloše Zemana samozřejmostí a měli bychom každé ráno opakovat vděk za to, že se u nás neválčí a že je naše země členem NATO a EU. „Zároveň bychom si ale každý den měli uvědomit, že za naši bezpečnost bojovat musíme, a to i když se válka odehrává za našimi hranicemi,“ dodal Zeman závěrem.
