NATO zvýší počet svých sil, které budou v nejvyšší pohotovosti v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, a to ze 40 000 na více než 300 000.
Sedminásobné navýšení oznámil generální tajemník vojenské aliance Jens Stoltenberg před summitem, který se tento týden koná v Madridu, uvedl server Independent. „Transformujeme Síly rychlé reakce NATO a zvýšíme počet našich sil vysoké pohotovosti na výrazně přes 300 000,“ řekl s tím, že jde o největší revizi kolektivní obrany od dob studené války. „Pohotovostní“ síly NATO (NATO Response Force) v současnosti čítají kolem 40 000 příslušníků.
Navrhovaná změna představuje rozsáhlou revizi v reakci na ruskou militarizaci. Server Sky News uvedl, že se také změní jejich název na Allied Reaction Force (Spojenecké reakční síly). Podle plánů NATO rovněž přesune zásoby munice a dalších dodávek dále na východ, přičemž tento přechod má být dokončen v roce 2023.
Stoltenberg také uvedl, že vojenské síly aliance v zemích nejblíže Rusku budou zdvojnásobeny nebo ztrojnásobeny na 3 000 až 5 000 vojáků. Více bojové techniky bude také umístěno například v Lotyšsku, Litvě a Estonsku. Jedná se o zásadní rozdíl oproti politice známé jako „tripwire“, která byla přijata po anexi Krymu. Tehdy se spojenci dohodli na zřízení čtyř bojových skupin v pobaltských státech a Polsku, z nichž každá měla přibližně 1 000 vojáků.
V rámci modernizovaných obranných plánů nebude muset být veškerý vojenský personál pověřený obranou konkrétních spojenců NATO umístěn na místě, ale mohl by být ve své domovské zemi a vyslán vpřed pouze v případě potřeby.
Rusko jako nejvýznamnější bezpečnostní hrozba
Aliance na summitu také jasně uvede, že Rusko je nyní považováno za „nejvýznamnější a nejpřímější hrozbu pro naši bezpečnost“. „Očekávám, že spojenci jasně řeknou, že Rusko představuje přímou hrozbu pro naši bezpečnost, pro naše hodnoty, pro mezinárodní řád založený na pravidlech,“ řekl Stoltenberg.
Gruzie chce vstoupit do NATO, nejdřív ale musí vyřešit své územní problémy
22. června 2022 v 20:26
Očekává se, že na summitu se spojenci dohodnou na posílení komplexního balíčku pomoci Ukrajině, který zahrnuje například dodávky bezpečných komunikačních prostředků, pohonných hmot a systémů proti dronům. Zváží rovněž žádosti Švédska a Finska o vstup do aliance.
