Lidé bdící po půlnoci myslí negativně a je u nich větší pravděpodobnost, že se budou rozhodovat příliš impulzivně.
Studie publikovaná v odborném časopise Frontiers in Network Physiology popsala hypotézu, podle které dochází k neurofyziologickým změnám u lidí, kteří po půlnoci nespí. Takové změny pak ovlivňují způsob interakce s okolním světem.
Nová hypotéza jako výzva k dalším výzkumům
Takové změny pak podle autorů studie zvyšují pravděpodobnost, že lidé, kteří po půlnoci bdí, budou na svět nahlížet negativně, nebudou se hezky chovat nebo budou činit impulzivní rozhodnutí, s čímž se například zvyšuje riziko, že se uchýlí k návykovým látkám nebo hazardu.
„Základní myšlenkou je, že z globálního evolučního hlediska jsou biologické cirkadiánní hodiny nastavené na procesy, které po půlnoci podporují spánek, nikoli bdění,“ uvedla Elizabeth B. Klerman, neuroložka a hlavní autorka studie. Hypotéza, kterou ve studii ona a její tým popisují, by podle ní měla sloužit jako výzva pro další odborníky, aby v této oblasti provedli další výzkumy.
Mohli by tak podle ní lépe porozumět, jak cirkadiánní rytmus ovlivňuje lidské chování, rozhodování nebo pracovní výkon. Taková zjištění by měla dopad na osoby, které musí být kvůli práci v noci vzhůru, například zdravotníky, piloty či policisty. „Existují miliony lidí, kteří jsou vzhůru uprostřed noci. A máme také poměrně dobrý důkaz toho, že jejich mozek nefunguje tak dobře jako ve dne,“ doplnila Klerman.
Jeden z dřívějších výzkumů věnujících se podobné problematice zjistil, že v noci je větší pravděpodobnost, že se lidé uchýlí k násilí, sebepoškozování nebo užívání návykových látek. Jedním z důvodů, proč se tak děje, je podle dalších studií fakt, že tendenci dívat se na věci pozitivně máme především v ranních hodinách.