Ráno se budím s nepochopitelným břichabolem, který mne ale nepřekvapuje. S úpravou jídelníčku (i bez ní) se to stává poměrně často. Musím se ale zmátořit, abych mohl fungovat.
U snídaně jsem zvyklý na okurku nebo rajče, které, hádám, kvůli zrníčkům nebyly do seznamu zahrnuty. Umělá inteligence nicméně povoluje změny, proto si je do ní k vajíčku přidávám. Kombinace slaného a sladkého toastu je fajn, povoluji si i jeden rohlík.
Svačina vypadá na talíři velmi pompézně – jeden plátek šunky s broskví je prostě skvost. Sníst jej ale aspoň netrvá tak dlouho.
K obědu si poté konečně dávám kuřecí filé připravené v horkovzdušné fritéze. A je to bomba. Využívám program na úpravu ryb, který jej připravil dokonale. Oloupané brambory zase udělám na program hranolek a cuketu s mrkví dělám v páře a zapíjím to jablečným moštem. Gastrik si pochutná, normální strávník již méně.
Ke svačině servíruji již správně připravené dušené jablko, které jsem povařil s cukrem, hřebíčkem a skořicí, a musím konstatovat, že to zní lépe, než chutná. V kombinaci s tvarohem a medem se to moc jíst nedá. Myšlenka byla ale hezká.
Hned druhý den jsem se pokusil o variaci večeře ze včerejšího dne a všechnu zeleninu jsem zmixoval do zeleninové omáčky. Kupodivu nechutnala špatně, i když s trochou sýra by byla ještě lepší. Na závěr dne jsem si vychutnal sklenici mléka s BeBe sušenkami.
K mému pozorování patří, bohužel, i sledování stolice, na kterou jsem v poslední době chodil nepravidelně. Je tam vidět změna, průjem byl potlačen, ale zánět je stále evidentní. Za tuto informaci se omlouvám.
