Lidstvo se po více než půlstoletí opět vydalo k Měsíci. Desetidenní mise Artemis II je mnohem víc než jen běžným letem do vesmíru
„Vidíme krásný vycházející Měsíc, letíme přímo k němu,“ řekl z kabiny velitel Wiseman pět minut po startu.
Posádka se čtyřmi astronauty na palubě odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě přibližně v 18:35 místního času, což bylo přibližně o půl jedné ráno našeho času. Raketa vynesla kosmickou loď Orion na oběžnou dráhu Země, odkud se později vydá na let k Měsíci. V rámci mise Artemis II uskuteční kosmická loď jeden oblet kolem Měsíce.
Aby byla mise úspěšná, musí mít kosmická loď po celou dobu letu dostatek slunečního záření pro své solární panely a zároveň nesmí být ve stínu Měsíce déle než 90 minut.
Diverzní posádka
Jak píší tvnoviny.sk, tato mise si připíše i fascinující extrémy a prvenství. Nejvýraznějším překvapením mise je samotné složení posádky, které přepisuje historické tabulky hned v několika ohledech.
Poprvé v dějinách opustila nízkou oběžnou dráhu Země žena, kterou je letová specialistka Christina Koch, stejně tak do vesmíru vyrazí první černošský astronaut a pilot výpravy Victor Glover.
Sestavu doplňuje Kanaďan Jeremy Hansen jako vůbec první neamerický občan směřující k Měsíci a velitel Reid Wiseman. Ten ve věku padesáti let o malý kousek překonal rekord legendárního Alana Sheparda a stal se nejstarším člověkem, který kdy navštívil lunární prostředí.
The @NASA #Artemis II crew has just been announced!
— Lockheed Martin (@LockheedMartin) April 3, 2023
These astronauts will make history flying to the Moon onboard @NASA_Orion, built by our engineers. pic.twitter.com/nugQq20K3H
Náročná mise
Kromě průlomového personálního složení zažije posádka extrémy, o jakých se předchozím generacím astronautů ani nesnilo. Loď Orion po obletu odvrácené strany Měsíce zamíří do neuvěřitelné vzdálenosti více než 400 tisíc kilometrů od naší planety, čímž posádka s přehledem překoná dosavadní dálkový rekord neslavně známé mise Apollo 13.
Během cesty domů si astronauti a astronautka připíšou také rychlostní rekord. Do zemské atmosféry vstoupí dechberoucí rychlostí přesahující 40 tisíc kilometrů za hodinu, což z nich udělá nejrychleji se pohybující osoby v dosavadních dějinách.
Mimořádně zajímavý je i pohled na samotný „vesmírný lifestyle“ a každodenní komfort posádky. Na rozdíl od průkopníků z éry Apolla, kteří museli v beztížném stavu složitě vykonávat potřebu do primitivních sběrných vaků s gumovými manžetami, si současní průzkumníci užívají luxus vůbec první plně funkční toalety přizpůsobené pro lunární lety.
Celý tento pobyt na palubě obohacený o unikátní optický laserový internet, který zajišťuje komunikaci se Zemí, však není jen výletem pro vyvolené. Jde o klíčovou prověrku technologií, která definitivně otestuje připravenost lidstva na návrat a přistání na měsíčním povrchu.
