Manželé Jaroslav a Dana Stodolovi se navždy zapsali do kriminalistické historie Česka.
Jaroslav a Dana Stodolovi byli sérioví vrazi, jací nemají v České republice obdoby. V letech 2001 a 2002 brutálně zavraždili a okradli 8 osob ve věku 52 až 81 let. Celkem se dopustili 17 trestných činů, díky kterým stráví zbytek života za mřížemi věznice. K těmto vraždám přispěla nejen nezkušenost policejního sboru a lékařů na místech činů, ale i nadmíru rutinní přístup k pitvám, které měly objasnit pravou příčinu smrti. Téměř ve všech případech kriminalisté vycházeli z verze, že šlo o sebevraždu nebo náhlé úmrtí.
Dana Stodolová (roz. Bábíková) se narodila roku 1970 na Slovensku, kde se již v 15 letech provdala za prvního manžela. Po roce se manželům narodila dcerka. Kvůli nesrovnalostem ve vztahu se dvojice rozvedla, načež se Dana přestěhovala do České republiky, kde se vdala podruhé. Krátce po svatbě novomanželé odcestovali do Kanady. Zde si Dana přivydělávala jako barová tanečnice. V roce 1997 se v jejím životě udál velký zlom. Cestou z práce byla znásilněna. Vzápětí ztratila jakýkoliv zájem o muže a začala propadávat závislosti na lécích. Tak skončilo i její druhé manželství. Nakonec se odstěhovala zpět do Slavošova na Kutnohorsku. Zde se vdala potřetí za několikrát soudně trestaného Jaroslava Stodolu, který měl za sebou již 6 let ve vězení. Spolu se znali od roku 1988. Stodola byl známý především pro svou agresivní povahu v opilosti. Jelikož se manželům nedařilo stabilně uplatnit na trhu práce, začali trpět finančními problémy.
Na začátku plánovali „jen“ oloupit starší lidi, ale vloupání se brzy změnily na popravčí rituály. Jejich běsnění začalo na podzim roku 2001. První vloupání proběhlo v Chabeřicích 30. září a obětí měl být Alois M. Důchodce manželům vydal 160 000 korun. Ti ho následně svázali a ponechali ve velmi špatném stavu doma. Tento zločin se ještě obešel bez obětí na životech.
První obětí se stal Stanislav Š. ze Slavošova, kde bydlel i manželský pár u Daniny mámy. Při akci byl tentokrát pouze Stodola, který se za účelem obohacení vloupal v časných ranních hodinách do domu staršího důchodce. Aby utajil svou identitu, maskoval se parukou a punčochou nataženou přes obličej. Do domu se dostal nepozorovaně poté, co majitel vešel do chléva. Skryl se za závěs a čekal. Když se důchodce vrátil, srazil ho k zemi a donutil ho vydat všechny své úspory. Při předávání peněz se podařilo napadenému strhnout Stodolovi z hlavy punčochu. Stodolu ovládl pocit strachu a důchodce rukama uškrtil. Mrtvé tělo uložil do postele a kolem rozmístil svíčky, načež z domu odcizil ještě pár věcí a odešel. Svíčky v domě nakonec zapříčinily požár, od kterého chytil celý dům. Při pitvě lékař přehlédl poranění hlavy i stopy po škrcení. Za příčinu smrti se tedy považovalo uhoření.
Dům Stanislava Š.
Druhá vražda se odehrála pouhých 12 dnů po prvním útoku. Spáchali ji manželé společně. Iniciátorkou byla v tomto případě Stodolová. Na vražednou výpravu se vydali 28. listopadu do domu Růženy S., která bydlela paradoxně jen pár metrů od nebohého Stanislava Š. V době vniknutí do domu se důchodkyně dívala na velmi hlasitě puštěnou televizi, protože byla nedoslýchavé. Stodolová několika ranami do hlavy uzemnil oběť, načež ji ihned svázali. Okamžitě začali prohledávat dům. Stodola ženu usmrtil šátkem a polštářem, kterými ji udusil. Následně vykopali na zahradě hrob, kam celou usmrcenou pochovali i s jejími osobními věcmi, aby si okolí myslelo, že na delší dobu odcestovala. Na místě činu vrahům nedělalo problém si ještě v klidu vychutnat kávu. Tělo oběti objevil zeť po půl roce při stavbě fóliovníku.
Dům Rúženy S.
Po delší pauze to zkusili opět - 30. srpna 2002. K manželům K. přišli s prosbou o vodu. Když Antonín K. otevřel dveře, zatlačili ho dovnitř. Manžele rozdělili, aby se neviděli a oba svázali a dožadovali se peněz. Po vydání 10 000 korun Stodola manžele uškrtil kabelem od lampy. Po činu si tentokrát s klidem Angličana zapálili cigaretu. Před odchodem oběti zbavili pout a vše naaranžovali, jako kdyby se mělo jednat o sebevraždu. V kuchyni ještě nechali unikat plyn. Přivolaný lékař konstatoval smrt v důsledku otravy plynem. Na případu se podíleli i znalci pro plynová zařízení, kteří konstatovali, že přístroje i nádoby s plynem jsou bez poškození a jen těžko by se manželé sami otrávili. Policejní komisař mimo jiné nařídil i soudní pitvu, u níž nebyly zjištěny žádné další možné příčiny. Z kriminalistického hlediska je nepřípustné, že vyšetřovatelé nevěnovali absolutně žádnou pozornost věcem, které z domu zmizely (rádio, videorekordér, mobilní telefon atd.).
Dům manželů K.
Na následné vraždě se podílela jen Dana Stodolová bez účasti partnera. 15 dní si po vraždě manželů K. vyhlédla 78letou důchodkyni Marii Č., která nabízela pokoje ke krátkodobému pobytu. Stodolová jí vyprávěla příběh o tom, že její byt byl v důsledku záplav zničen a potřebuje jen pár dní někde přespat. Vymyšleným příběhem vyvolala u paní Č. soucit. Následující den majitelka domu přistihla Stodolovou, jak se jí hrabe ve věcech. Ta neváhala a důchodkyni okamžitě napadla, svázala jí ruce i nohy a posadila ji na židli. Kvůli odporu cokoliv říct se rozhodla ženu usmrtit. Několikrát ji udeřila tupým předmětem do hlavy a následně čtyřikrát bodla do hrudníku. Po prohlídce domu Stodolová našla 20 000 korun. Po činu důkladně zahladila stopy a dokonce v celém domě umyla podlahu. S mrtvou ženou prospala jednu noc pod střechou a druhý den ráno odjela stopem do obce Brněnec. Policie hned po nálezu těla pracovala s verzí vraždy. I přes popis podezřelé pátrání skončilo neúspěšně.
Další skutek se odehrál 28. října opět v Slavošovicích. Tentokrát si vyhlédli 81letého Josefa M. Stodola ho několikrát udeřil do hlavy a bezvládné tělo odtáhli po schodech na půdu. Tam se pokusili zinscenovat oběšení. Kabel se však přetrhl a tělo skončilo na podlaze. V této poloze byl nalezen. Na policii dva dny po vraždě volal starosta obce. Tomu se nezdálo, že důchodce nereaguje na klepání. Po příjezdu policie ho našli bez známek života. Kolem krku měl uvázaný telefonní kabel a z úst a nosu mu vytékala krev. Lékař konstatovali smrt udušením v důsledku oběšení. Pitvu provádějící lékař objevil na těle několik stop, které měly signalizovat cizí zavinění. Tento nález telefonicky nahlásil i policii, ale ti to vysvětlili pádem na podlahu.
Půda, kde byl nalezen Jozef M.
Poslední a největší útok spáchali 22. prosince 2002 v Brněnci. Vražedný kolotoč nepřežily sestry Dagmar W. a Helena C. Zázrakem přežila jejich matka Božena C. Do domu se Stodola dostal přes větrací okénko. Na místě uškrtil Dagmar W., pak se vrhl na matku. Tu hodil na postel a polštářem ji začal dusit. Když se přestala hýbat, domníval se, že je mrtvá. S manželkou se dohodli, že místo činu naaranžují tak, jako kdyby se jednalo o vražedný souboj sester, při kterém zemřela i matka. Druhou ze sester proto nahnali do vany. Ta se začala v zoufalství bránit, načež ji Stodola rukama uškrtil. Následně napustili vanu a nožem jí pořezali zápěstí. Z domu si odnesli 10 000 korun a tři vkladní knížky, ze kterých si vybrali téměř 40 000. Z kolísavé řeči 92leté Boženy se policie domnívala, že na úmrtích se mohla podílet i třetí osoba. Konkrétně se mluvilo o Jaroslavu Stodolovi. Ten sice s policií spolupracoval, ale vinu nepřiznal.
Po poslední vraždě se psychický stav Stodoly výrazně zhoršil. Pokusil se dokonce o sebevraždu, ale neúspěšně. V hlubokém bezvědomí byl přijat do nemocnice, kde vyplynulo, že požil asi 200 různých tabletek. Zvrat v celé kauze přišel 3. února, kdy chtěli okrást 78letého Josefa P. Toho požádal Stodola o vodu, protože se jeho manželce mělo údajně udělat nevolno. Jakmile přinesl vodu, Stodola na něj vytáhl nůž a přinutil ho vlézt do sklepa. Přepadenému se však podařilo ze sklepa uniknout a vše nahlásit policii. Manželé byli druhý den zadržení a převezeni do Kutné Hory. Bez zapírání se k činu dobrovolně přiznali. Případ byl přidělen vyšetřovatelům východočeského kraje. Tým kriminalistů rekonstrukcemi, prověřením všech výpovědí a dalšími kriminalistickými metodami objektivně prokázal vinu obou manželů i v ostatních případech. Dne 26. dubna byli manželé Krajským soudem v Hradci Králové odsouzeni k doživotnímu vězení. Trest nezměnil žádný odvolací soud. Po této zkušenosti českých kriminalistů byla zavedena opatření, aby k podobným zinscenované vraždám v budoucnosti již nedocházelo.
