Do vesmíru lidstvo vyslalo několik šifrovaných zpráv. Snaha kontaktovat mimozemskou civilizaci je zatím bez odpovědi.
Všechno to začalo v roce 1971 v arménském městě Bjurakan, kde se konala sovětsko-americká konference o mimozemských civilizacích. Jejím podstatným závěrem bylo, že by se lidé neměli snažit jen o zachycení cizích signálů, ale sami je i vyprodukovat a aktivně se snažit kontaktovat nové civilizace. Otázkou je, jak takovou zprávu zformulovat. Co když jsou potenciální žijící organismy ve vesmíru úplně jiné? Například nemají žádné ze smyslů, jak je my známe nebo jejich těla zničí materiál, na kterém je lidská zpráva podávána? Možnost, že jsou fyziologicky na stejné úrovni jako my, je téměř nulová. Zároveň mohou být mentálně tak vyspělí, že jakákoli naše snaha je kontaktovat, je primitivní a nechápou ji, asi jako mladá generace diskety nebo je ta propast mnohem hlubší.
První zpráva - Pioneer 10, 1971
Píše se rok 1972, zbývají tři týdny do vypuštění prvního tělesa Pioneer 10 mimo Sluneční soustavu - jedinečná možnost pro snahu kontaktovat mimozemské civilizace. Pro vedení projektu byl osloven legendární astrofyzik Carl Sagan, jehož můžete znát z videí, kde například vysvětluje, jak funguje čtvrtá dimenze, téma snímku Interstellar. Sagan žádá o pomoc Franka Drakea, autora známé rovnice určující teoretický počet civilizací schopných komunikace. Základní formu a text zprávy dali dohromady za pár dní. Jejím grafickým obsahem je binární (dvojková) soustava využívaná počítači, pulzary, což jsou husté neutronové hvězdy vysílající signály a nakonec pár informací o frekvencích. Výsledná zpráva, vytesaná na zlaté plaketě, zní: „Autoři žijí v místě určeném nejbližšími pulsary, jejich planetární systém se skládá z devíti planet a vzdálenosti mezi nimi jsou různé. Sonda byla vytvořena na třetí planetě, bytosti mají dvě pohlaví, jejich velikost je podobná jako velikost sondy. K radiové komunikaci nabízíme vlnovou délku 21 centimetrů.“ Podle odborníků zpráva vydrží nejméně 32 světelných let. Momentálně směřuje ke hvězdě Ross 248 v souhvězdí Andromedy, kam dorazí za 862 064 let.
Druhá zpráva, Voyager 1, 1977
Odpověď k první zprávě zatím nepřišla, za to však dostala jen pozitivní ohlasy. Bylo jen otázkou času, kdy vědci vytvoří druhou. Opět je vedením projektu pověřen Carl Sagan, tentokrát dostává jeho tým více času. Celá zpráva je nahrána na měděnou gramofonovou desku, která má vydržet kruté podmínky vesmírné prázdnoty nejméně miliardu let.
Jaký smysl má posílat gramofonovou desku do vesmíru? Pravděpodobnost, že nějaká inteligentní forma života zná podobný systém přehrávání, je velmi nízká. Pozlacená deska má ale na druhé straně instrukce k přehrávání a mechanismus gramofonu není příliš složitý. Kruh v levém horním rohu informuje o správné rychlosti přehrávání pomocí binární soustavy, diagramy vpravo zase potřebné informace ke správnému zobrazení obrazové části. Nechybí ani poloha Sluneční soustavy a upozornění rozdílnosti frekvencí. Přední strana desky nese název Zvuky Země (The Sounds of Earth). Přehrávání trvá 2 hodiny, z toho 1,5 hodiny zabírá hudba. Obrázků je na desce 116. Jako první zazní pozdrav generálního tajemníka OSN Kurta Waldheima, po něm následují pozdravy v 55 světových jazycích.
Rádiová zpráva Arecibo, 1974
Problémem hmotných zpráv je jejich poměrně nízká rychlost. Píše se rok 1974, na ostrově Portoriko se dokončuje výstavba radioteleskopu o průměru 305 metrů. Umístěn je přímo v kráteru vyhaslé sopky. Shodou okolností se stává ředitelem Národního astronomického střediska Cornellovy univerzity Frank Drake, pod kterou radioteleskop spadá. K nápadu vyslat kosmické poselství si přizval známého Carla Sagana. Tentokrát jde o signál s rychlostí světla, který dosáhne pomyslného cíle 1000násobně rychleji než Voyager či Pioneer.
Grafická podoba signálu
První čtyři řádky představují dešifrovací tabulku, ukazující čísla od 1 do 10 v binární soustavě. Fialový symbol pod nimi zobrazuje atomová čísla vodíku, uhlíku, dusíku, kyslíku a fosforu, z nichž je složena DNA. Její podobu představují dvě modré spirály po obou stranách směřující k postavě člověka se zašifrovanou průměrnou výškou 176,4 centimetrů. Informací v sobě nese signál mnohem více, jde však o složité kódy, které by byl schopen rozluštit asi jen Stephen Hawking. Kde se nachází signál nyní, neví nikdo.
Carl Sagan
Lidstvo kromě zpráv zanechalo ve vesmíru i pár památníků - ať už trosky nefunkčních těles nebo sošku astronauta umístěnou na měsíci. V nekonečném prostoru představují jen zrnko písku v oceánu. Šance je nízká, ale rozhodně ne nulová. A pokud je najdou, budou schopni vzkazy přečíst? Současné zprávy o životě ve vesmíru jsou většinou utajované z bezpečnostních důvodů, jen před měsícem se však objevilo video od hackerů z Anonymous, podle kterých NASA objevila mimozemskou civilizaci. Možná je tato informace jen další z mnoha konspirací. „V nekonečném kosmu musí být další civilizace, která je mnohem starší a vyspělejší, než ta naše.“ Carl Sagan v tom má jasno. A co ty?
