Experiment, během kterého jsem leccos poznal o ekologii i sám o sobě.
Chcete se instantně nemít rádi? Prostě měsíc nevyhazujte odpad, ale odkládejte si ho bokem. A pak ho po dlouhých třiceti dnech prostě vyskládejte vedle sebe a nafoťte. Přesně tohle jsem totiž udělal. Původním záměrem bylo zmapovat, nafotit a zvážit, kolik toho vůbec za měsíc vyhodím.
Trendem doby je bezesporu důležitá ochrana životního prostředí, se kterou souvisí například i omezování plastového odpadu. Jenže málokdo si asi dokáže představit, co konkrétního se za odpadem skrývá. Už odmala nás naučili ho po sobě vyhazovat a děláme to tak automaticky, že je pak těžké si vůbec představit, kolik se ho takto zbavíme.
Proto jsem si řekl, že ho všechen shromáždím. Odpad je věc, která už není dále upotřebitelná a pokud koupím špagety v plastovém obalu, jako odpad si to započítám až ve chvíli, kdy dojde k vyprázdnění obalu a jeho vyhození.
Nezapočítávám ani věci, které jsem znovu využil a nevyhodil a do výběru taktéž nezahrnu organický odpad a věci s organickým nebo tělesným odpadem spojené – např. použité kapesníčky, slupky od ovoce a zeleniny apod.
Jsem trochu specifickým konzumentem a doma si vařím poměrně málo a když už, snažím se při nákupu potravin co nejvíc omezovat mikrotenové sáčky. Vody si taky moc nekupuji, piji tu z kohoutku.
Moje měsíční odpadní sbírka tedy není přesným zrcadlem průměrného Čecha, ale na statistiky Čechů a jejich vztahu k odpadu se samozřejmě také podíváme.
