Robert Rosenberg: Získal jsem tolik porno Oscarů, že jsem si už připadal jako Karel Gott. Všechny jsem nakonec rozdal (Rozhovor)

Ano, ozval se mi a řekl, že to bylo dobré a že si to nakonec užil i on. Naopak ona tvrdila, že si to už zopakovat nechce.

Kolik si říkáš za své služby?

Dlouho jsem to dělal zcela zdarma. Nyní si za to už říkám nějaké drobné, ale nechci říkat kolik. Přeci jen tomu musím věnovat svůj čas a čas jsou peníze. Mnohdy si o daném problému musím něco i nastudovat a věnovat tomu energii.

Radíš individuálně, i v párech. O co je větší zájem?

Zajímavé je, že většinou přijdou klienti sami, ale když už přijdou podruhé či potřetí, tak si s sebou vezmou i partnera.

Ženám většinou radím v tom, jak to mají muži v posteli rádi, ale také v tom, jak mají svému partnerovi vysvětlit, že by chtěli vyzkoušet něco nového, zvrácenějšího.

Kdo tě více vyhledává? Muži, nebo ženy?

Nevím, jestli to je mnou, ale více chodí ženy. My muži jsme dost ješitní a mnohým dělá problém jít se radit k jinému muži.

V čem chtějí ženy nejčastěji poradit?

Hlavně jak to mají muži v posteli, rádi ale i to, jak mají svému partnerovi vysvětlit, že by chtěli vyzkoušet něco nového, zvrácenějšího. Zkrátka chtějí vědět, jak muže dostat tam, kam chtějí ony.

Odkud čerpáš všechny své sexuální znalosti? Z porna, nebo ze soukromého života?

Z porna toho moc nečerpám, to byla pro mě práce. Já jsem měl dokonce do svých cca 25 let více žen v soukromí než v pornu. Během svého života jsem nasbíral řadu cenných informací a hlavně jsem si je odzkoušel i v praxi.

Rovněž i moje partnerka aktuálně studuje psychologii a spoustu témat rozebíráme spolu. Naučil jsem se díky tomu nezavrhovat něco dříve, než to vyzkouším, nebo se dívat na věci i z perspektivy toho druhého člověka.

Asi se tě na to ptá hodně lidí, ale skutečně by ses do porna už nikdy nevrátil?

Nevrátil.

Své porno kariéry nelituji. V té době to byl nejlepší byznys mého života.

Kolik by ti museli zaplatit, abys o tom začal uvažovat?

Nejde o peníze. Já jsem šťastný a spokojený s tím, jak momentálně žiji.

Ale nelituješ toho.

To rozhodně ne. V té době to byl nejlepší byznys mého života. Dělal jsem to, co mě baví, byl jsem sám sobě pánem a vydělával jsem spoustu peněz. Dnes ale už funguji jinak, mám jiné hodnoty a už to zkrátka nepotřebuji k životu a ani mě to neláká.

Někteří spekulovali o tom, že za ukončení mé porno kariéry mohla nějaká pohlavní choroba, nebo že mi už nestál. To je samozřejmě výmysl. Mě už porno nedělalo šťastným a já nechci dělat něco, co mě nedělá šťastným.

Když už jsi zmínil tu pohlavní chorobu, během celé kariéry jsi neměl žádnou?

V Česku a v těchto východoevropských zemích je to tak, že když se rozšíří nějaká pohlavní choroba, tak se nerespektuje karanténa a natáčí se jako za normálního stavu. Já když jsem měl chlamydie a věděl jsem o tom, tak jsem samozřejmě nenatáčel.

Pak tu byly dvě velké aféry v souvislosti s HIV, to se mě ale netýkalo. Také se zde několikrát projevil syfilis a tehdy jsem si vždy buď vzal úplně novou holku, která předtím netočila, nebo jsem na čas přestal natáčet já. Já jsem totiž netočil primárně kvůli penězům, ale proto, že mě ta práce bavila.

Považuješ se i ty sám za krále českého porna? Přeci jen jsi byl jeden z prvních významných pornoherců v našich končinách.

Nedávno jsem dělal rozhovor pro jeden zahraniční magazín a daný redaktor mi řekl, že vždy, když mluvil s někým z pornoprůmyslu, tak pokaždé padlo mé jméno. To mi zalichotilo, protože se tomu již 8 let nevěnuji. Já bych řekl, že jsem takový průkopník českého porna v tom, že jsem v té době hodně cestoval a poznával, jak to chodí jinde ve světě.

Vždycky jsem to bral jako dobrodružství a myslím si, že v tomto mě asi žádný český pornoherec nepředčí. Nyní se už ani tak necestuje, nenatáčejí se velké filmy a produkce nefungují tak jako kdysi. Byl jsem zkrátka ve správný čas na správném místě.

Získal jsi i řadu porno Oscarů. Kolik jich bylo?

To nikdo neví, dokonce ani já. Ale budou to desítky a nejen v Česku, ale i v USA, v Belgii a podobně. Mně se to ale nikdy nechtělo nosit v kufru, já jsem si raději nakoupil oblečení (smích). Chvíli jsem to sbíral, pak jsem si nechal jen pár, těch pro mě nejcennějších, no a nakonec jsem to povyhazoval.

Já jsem si pak už připadal jako Karel Gott. V podstatě jsem nemusel ani nic udělat, ale protože jsem byl nejznámější, tak mi pořád udělovali ceny.

V jednom rozhovoru jsi zmiňoval, že jsi je všechny rozdal. Komu a proč?

Jeden jsem dal například kamarádovi, který dodnes točí, ostatní už ani nevím, komu jsem porozdával. Já jsem si pak už připadal jako Karel Gott. V podstatě jsem nemusel ani nic udělat, ale protože jsem byl nejznámější, tak mi pořád udělovali ceny.

Během vrcholu tvé kariéry jsi byl celosvětově známá osoba. Dokonce tě v Miami poznal i Hulk Hogan. Jaký to byl pocit? 

Velmi příjemný. My jsme ho tady v Česku všichni znali z televize, já i z wrestlingu, protože jsem to sledoval. Pro mě to byl obrovský zážitek. Hulk byl velmi vstřícný, vyfotil se se mnou a dokonce jsme spolu trénovali i v posilovně.

Byly i jiné známé osobnosti, s nimiž ses setkal a poznaly tě?

Například Bruce Willis, kluci z Gypsy Kings nebo Lenny Kravitz, se kterým jsem dokonce vedl dost dlouhý a zajímavý rozhovor. Je to opravdu úžasný pocit, když člověk stojí vedle takových osobností a může si s nimi promluvit, poznat je zblízka a zjistit, jací jsou.

S nimi jsem se setkal na jedné Playboy party v Cannes, kde byl tehdy i majitel Playboye nebo Larry Flint. Nikdo z nich si na nic nehrál a já rád poznávám šikovné lidi, kteří něco dokázali a snažím se něco si od nich vzít.

Zmínil jsi zajímavý rozhovor s Lenny Kravitzem. O čem jste si povídali?

Například o tom, jaké se mu líbí ženy. Bylo to zábavné, plavili jsme se na jeden soukromý ostrov a on seděl s pornoherečkami, já jsem tam také byl s nějakými dívkami a překvapilo mě, že byl úplně normální člověk a na nic si nehrál.

Vraťme se ale opět k pornu. Kolik přibližně žen jsi během někdejší kariéry měl?

Konkrétní číslo nikdo nezná. Já jsem to nikdy nepočítal, bylo mi to úplně jedno. Nicméně, když jsem se jednou k tomu zpětně vracel a snažil se dobrat přibližnému číslu, došel jsem k počtu 9 000 až 10 000 žen. Ale jak říkám, mě to nikdy nezajímalo. Já jsem měl sex rád, a to je na tom to vtipné, že jsem osm hodin denně proš*kal a pak jsem přišel domů a š*kal jsem znovu.

Co si myslíš o fetiši v pornu, jako je pissing a podobně?

Podle mě je to v pořádku, ale jen pokud to dělají lidé, kteří to reálně mají rádi. Protože mnozí to začnou dělat jen proto, že to je lépe zaplacené. V každém případě, sledují to lidé, kterým se to líbí a je dobré, že žijeme v době, kdy si každý může najít v pornu to, co má nejraději.

Za mých časů platilo to, že ten, kdo točil gay porno nemohl točit i klasické porno.

 
Myslíš si, že se kvalita porna od doby, kdy jsi skončil, někam posunula?

To je dobrá otázka. Kvalita porna velmi klesla. Kdysi se točily dlouhé a propracované filmy v profesionálních kostýmech, s dějem a dobrými hereckými výkony. Ale mám takový pocit, že to je opět na vzestupu. Lidi totiž už přestává bavit takový ten klasický scénář, že pošťák zazvoní, žena mu otevře a on ji vyš*ká.

Říká se, že muži při vstupu do pornoprůmyslu musí začínat s gay pornem. Bylo to tak i v tvém případě?

Ne. A hlavně nechápu, jak tato fáma vznikla. Za mých časů platilo to, že ten, kdo točil gay porno nemohl točit i klasické porno. Dnes ale mnohé agentury nemají dobré kluky a gay porno jim vydělává více. Takže se je pak snaží takříkajíc přitlačit ke zdi, aby točili i gay porno.

Aktuálně se věnuješ především boxu. Máš i nějaký opasek?

Ano, mám mezinárodní pásek VBU spadající pod IBF. Ale boxu se již nevěnuji primárně, poslední dobu trénuji zejména Jeet Kune Do (pozn. red., bojové umění vytvořené Bruce Leem v roce 1967) a sekání mečem.

Takže boxu se již nevěnuješ vůbec?

Boxu se věnuji už jen jako trenér. Jezdím po světě a chodím do mnoha tělocvičen, zkoumám, jak se to trénuje jinde a podobně. Mě osobně ale nyní baví zejména Jeet Kune Do a sekání mečem, protože si říkám, že to člověk může dělat i v sedmdesáti nebo osmdesáti.

Jaký je to pocit být prvním Čechem, který je zapsán u rodiny Bruce Leeho v rámci Jeet Kune Do?

Je to zajímavé. Já jsem se k tomu dostal úplně náhodně, shodou okolností také přes porno. Dostal jsem se k člověku, který má na starosti všechno zázemí rodiny Bruce Leeho a díky tomu jsme jediní v Česku. Ale já to beru spíš jako náhodu. V každém případě mě baví cestovat a poznávat toto bojové umění a možnosti lidského těla. 

Proč právě Jeet Kune Do?

Jeet Kune Do je v podstatě předchůdce MMA. Rozdíl je ale v tom, že MMA je bojový sport a JKD bojové umění a spíše sebeobrana. Dá se to ale trénovat až do smrti, protože se tam dá stále něco nového poznávat a to mě na tom baví.

Když jsi už zmínil to MMA, momentálně je kolem tohoto sportu velké šílenství. Nezvažuješ oktagon i ty?

Já jsem na MMA už starý (smích). Myslím si, že pokud člověk nemá základ v té všestrannosti, tak je v tom sportu celkem omezený a také to není až tak finančně zajímavé, abych to musel dělat. Přesto si troufnu říct, že bych možná mohl i něco vyhrát, ale jsem už na to opravdu příliš starý, čili by to nebylo na takové úrovni jako u těch mladých kluků, kteří se MMA věnují.

Co říkáš na zápas mezi Attilou Véghem a Karlosem Vémolou?

Shodou náhod tady v mé tělocvičně byli dva lidé, kteří asi týden před utkáním století s Attilou dělali sparing a říkali mi, že pokud se Karlos dostane blíže k jeho tělu, bude to mít opravdu těžké. Attila to ale udělal nádherně, podíval jsem se na ten zápas několikrát. Měl Karlose perfektně pod kontrolou a byl rozvážný. Nelíbí se mi ale to kolem, jak Vémolu zatracují. Ta úcta by tam měla být vždy. A to si hateři neuvědomují.

A co zápas Rytmuse s Marpem?

Tam jsem si říkal přesně to samé. Lidé si musí uvědomit, že oba do toho vložili část svého života a nemalé peníze. Oba jsem sledoval, jak se na zápas připravovali a musím říci, že Rytmus mě v dobrém slova smyslu překvapil. Všichni hateři říkali, že nevydrží ani první kolo a myslím si, že na to, že je raper, se mu dařilo dost dobře.

Jen jednou v životě jsem si vsadil a to paradoxně na soupeře Tysona. Vyhrál jsem 22 000 korun a od té doby nesázím.

Ještě se vraťme k Véghovi a Vémolovi. I jsi někomu z nich fandil?

Ne. Mě se vždy lidé ptají na můj názor, nicméně, tam je velmi mnoho faktorů, které zápas dokážou ovlivnit. Motivace, inspirace, tréninky a v našem věku i to, zda člověku vydrží zdraví. Lidé si neuvědomují, že v našem věku je velká pravděpodobnost, že nám může prasknout nějaká šlacha, sval. V ceně jsou však nejen peníze, ale i prestiž. Takže abych se vrátil k otázce, nefandil jsem nikomu a nikoho jsem ani nefavorizoval. Bylo to buď a nebo.

Takže sis ani nevsadil?

Pokud mám být upřímný, tak já jsem si nikdy v životě nevsadil na žádný sport s jednou jedinou výjimkou. Šel jsem si vsadit na boxerský zápas Mika Tysona. Už si ani nepamatuji, proti komu to tehdy bylo. Přišel jsem do sázkové kanceláře a zeptal jsem se, kolik vyhraju, když si vsadím tisíc korun na Tysona.

Řekli mi, že by to představovalo ještě menší částku, než jakou bych do toho vložil. Tak jsem si vsadil na jeho soupeře a vyhrál jsem 22 000 korun. To bylo poprvé a naposled, co jsem si vsadil. Protože nikdy nelze podceňovat žádného sportovce. Vyhrát může kdokoliv.

Zmiňoval jsi Mika Tysona. Tvým ikonickým rysem je tetování, které má i on. Litoval jsi někdy toho, že sis ho dal na obličej?

Ne, nikdy. Nikdy jsem to nemusel zakrývat, protože jsem nikdy nebyl ničí zaměstnanec. V té době, kdy jsem si to dal vytetovat, byla ještě face tattoos dost tabu a okolí reagovalo dost negativně. Dokonce ani moje máma z toho nebyla úplně nadšená. Možná to mohlo být o trochu menší, ale beru to jako své poznávací znamení. Pak bych to už ani nebyl já. Rozhodně to má i své výhody.

Jaké výhody?

Nedávno jsme byli v Panamě, kde jsem nikdy předtím nebyl. Přišli jsme do hotelu a recepční mě okamžitě poznala a anglicky se mě zeptala: „Vy jste Robert, že?“ přikývl jsem a ona pokračovala, že jestli si ji nepamatuji. Omluvil jsem se, že ji nedokáži nikam zařadit a ona mi řekla, že byla se mnou před mnoha lety ve Venezuele, kdy jsem nahlas přemýšlel, že bych si to tetování nechal udělat.

Je Tyson i důvodem, proč ses dal na box?

To ne, já jsem boxoval mnohem dříve, než byl Tyson u nás známý. Mně se spíše vždy líbil jako člověk. Mnozí ho odsuzovali, ale on podle mě nikdy nebyl špatný. Zkrátka žil na plné koule.

Před rokem byl Tyson v Praze. Setkali jste se?

Já jsem se s ním viděl již několikrát a byl jsem se na něj podívat i když byl tady. Mám od něj dokonce podepsané trenky.

I jsi měl možnost osobně si s ním promluvit?

To, bohužel, ještě ne, ale věřím, že k tomu dříve či později dojde.

Kdybys mu mohl teď něco říct, co by to bylo?

Jednoznačně to, že se mi líbí, jak žil svůj život. Užíval si ho a tak to má být.

Co si myslíš o boxerském zápase Lady Dee a Daisy Lee?

Pro mě to bylo velké zklamání. Čekal jsem, že si reálně rozbijí huby. Lady Dee za mnou přišla asi tři hodiny před zápasem, že nemá nikoho, kdo by jí stál v rohu, tak jestli bych se jí tam šel postavit. Souhlasil jsem tedy, ale nečekal jsem, že se tam během zápasu začnou uspokojovat a že se to zvrhne. Trochu mě to popravdě zklamalo.

Na druhou stranu, preferuji kodex Bushida, který tvrdí, že boj bez boje je ten nejlepší boj. Takže v konečném důsledku bylo asi lepší, že se nepobily, ale jen, s prominutím, vylízaly a vyš*kaly.