S Honzou jsme probrali všechno možné. Jeho vzestup na českém YouTube, Instagramu módu, ale také, jak tráví čas se svými hrdličkami nebo jestli se z něj stane další Kovy nebo Lukefry.
„Ahoj hrdličky!“ uslyšíš z každého vlogu, za jehož vznikem stojí model a instagramer Jan Hrdlička. Mladý influencer, který pochází z malebného Svatého Kopečku u Olomouce, ještě donedávna nebyl tak aktivní na YouTube jako na Instagramu, kde jeho pózovaní zhlédly tisíce sledujících. V posledním roce se však rozhodl trochu zvolnit a paradoxně vystoupit z komfortní zóny a začít bavit lidi.
Jestli jsi na YouTube pečený vařený, zmínka o Honzovi tě neminula. Se svým přítelem se usadil v Praze, kde natáčí videa i se svými známějšími kolegyněmi NotSoFunnyAny a Fallenkou. A my jsme se rozhodli jej vyzpovídat. Ptali jsme se, co stojí za jeho aktivitou na nejznámější videoplatformě na světě, řešili jsme jeho spolupráci s adidasem a Footshopem na novém projektu Trends, ale došlo i na jisté pikantnosti. Více níže.
- Proč se stal Honza vlogerem
- S jakými pikantními problémy se mu jeho fanoušci svěřují
- Co pro něj znamená móda
- Proč o sobě říká, že je instagramovou rozdavačkou
- Jaký problém má se svým merchem
Honza Hrdlička. Rostoucí vloger, dříve model, dnes již určitě i influencer… Chybí tam ještě něco?
Ještě bychom mohli přidat bývalý manager a milovník svíček! (smích)
Která z těchto aktivit přišla jako první a proč?
Jako první přišel modeling. Vždycky mě svět módy tak nějak přitahoval. První impulz byl hádám na druhém stupni základky, díky scoutovi z nějaké hrozně špatné olomoucké agentury, která mě pozvala na „casting“. Byla to fraška (smích)
Nakonec to byl ale takový odrazový můstek, díky kterému jsem začal pravidelně jezdit do Prahy, upsal se jedné z pražských agentur a v podstatě celou střední projezdil vlakem Olomouc – Praha.
Jednoho dne mi v rukou přistál pass na Prague Fashion Week, který jsme tenkrát všichni hrozně obdivovali. Hlavně všichni v mém městě, kde největší kulturní pozdvižení byla studentská sleva do kina. A tam jsem poprvé chytil do rukou kameru. Byl to rok 2014, hádám.
Jak se vyvíjela tvá kariéra veřejně známé osobnosti?
Asi je kýč psát, že bych se veřejně známou osobností nenazval, ale asi je to tak. Po cestě jsem zažil spoustu ups & downs, ale také jsem potkal spoustu úžasných a talentovaných lidí.
Když člověk koukne na tvůj YouTube kanál, zjistí, že jsi aktivní teprve rok. Proč jsi začal dělat vlogy? Má to co do činění s koronavirem?
Jak jsem už zmiňoval, pokoušel jsem se natáčet už v roce 2014. Ale po přestěhování do Prahy jsem všechno smazal. Zhruba před 2 lety jsem poznal Luboše (přítel Honzy Hrdličky, pozn. red.), který mi tak trochu pomohl z očí sundat klapky workoholika, jenž se sekl v zaměstnání, které mu v podstatě vzalo nejlepší léta. Mluvíme o období mezi 18 a 23 lety.
Díky tomu jsem si uvědomil, že život nejsou jen dvanáctky, kolikrát bez volna a že Štědrý den můžu trávit i jinak, než v práci.. Ale zase nemůžu říct, že to nemělo i své plusy. Don't get me wrong, pracovat se musí. Každopádně proto jsem začal znovu natáčet.
Momentálně tedy natáčím takzvané Vlogmasy, vánoční vlogy, ve kterých se lidi snažím inspirovat a předat jim vánoční mood. Kromě svíček totiž miluju i Vánoce. (smích) Koronavirus nás, a doufám, že snad ani většinu z branže, nijak zvlášť nezasáhl. Takže tomu není přizpůsobený ani můj content.
Co tě na natáčení nejvíc baví?
Nejvíc mě baví to vystoupení z mé komfortní zóny. Baví mě bavit lidi. Baví mě fakt, že ve skutečnosti jsem docela introvert a kamera mi umí dodat tu kuráž. Jinak co se týká typu nebo „žánru“, nejvíce mě baví točit cestovní videa. Jiné vlogy jsem do nedávna vlastně ani neměl.
Mimo ty klasické vlogů, na které jsme všichni zvyklí, se ale zabýváš i důležitějšími tématy. Například Boy Talk, tudíž obdoba dívčích Girl Talků, kde probíráš klučičí problémy, je neotřelý koncept. Jaké jsou na něj ohlasy?
Hele, musím říct, že super. Samozřejmě se najde nějaký nevyrovnaný anonym, který se do tebe začne navážet. A pokud to není konstruktivní kritika, tak je to jedním uchem dovnitř, druhým ven.
Jsem člověkem, který raději dává než přijímá. Takzvaná rozdavačka. Hrozně mě baví dělat soutěže a giveaways pro lidi, kteří mě podporují. Z toho, krom dobrého pocitu, nic nemám. Spíš to jde z mé kapsy.
Možná by se mohlo někomu zdát, například zatvrzelým sledujícím, kteří gay nejsou, že vzhledem k tomu, že jsi gay, tak že Boy Talk bude jen pro gaye. Nám se ale zdá, že se jedná o fajn informační průlet nejen tělesnými procesy pro každého dospívajícího. Je to tak? Jak bys ke sledování Boy Talku pozval širokou veřejnost?Já moc nemám rád takový to škatulkování a nálepkování. Já umím ocenit krásu obou pohlaví a mám to tak i s tím zbytkem. Bohužel je to pro spoustu lidí něco nepřekousnutelného. Je to takové stigma společnosti, které se předává z generace na generaci. Nikdo se nenarodí jako homofob nebo rasista.
Snažím se zábavnou formou předat informace, o kterých se tak často nemluví. Celé širší veřejnosti bez ohledu na věk, pohlaví, rasu nebo sexualitu. Každý si z toho může odnést to svoje.
Řekl bych, že díky tomu, jak se snažíš svým sledujícím pomoc, k tobě musí mít i jistou důvěru. Stává se ti, že se ti píší a svěřují se ti s věcmi i mimo téma Boy Talku?
Je to tak. Bohužel, všem se dostane stejné odpovědi. Říkám to i v těch videích. Nejsem odborník, každý jsme jiný a máme jiné reakce na určité situace. Rád si s kýmkoliv pokecám na jakékoliv téma, ale nedávám rady ohledně věcí, na které nemám vzdělání a radši odkazuji na patřičnou pomoc.
To dává smysl. Nicméně prozradíš, s čím jim třeba radíš?
Se svými hrdličkami mám velice otevřený vztah. (smích) Vědí, že se mi můžou svěřit. Většinou se jedná o školní románky nebo intimní hygienu. A občas taky někoho zdrbnem. (smích)
Když potřebuje důležitou radu Honza Hrdlička, na koho se obrátí?
Honza Hrdlička má to štěstí, že má po boku Luboše, studnici moudrosti. (smích) Oba máme jiný pohled na svět, proto je dost osvěžující slyšet i odlišný názor. Jinak to jistí hrdličky přes sociální sítě a mamka na telefonu.
Móda je prostě super. Umí krásně odrazit osobnost člověka, aniž by na sobě měla loga na každém švu. Líbí se mi, že jeden den můžu být totální princezna a druhý bys mi dal pět korun, kdybys mě potkal někde na ulici...
Přesuňme se k oblečení, které je určitě velkou součástí tvého života. Pro nezainteresovanou osobu, která si pustí tvůj vlog, to ale může spíše vypadat, že více než nošení, si užíváš jeho ničení...
To je pravda! (smích) Co se „ničení“ týče, tak to je vlastně pouze dopad prvního lockdownu. Obchody byly zavřené, kurýři moc dobře nefungovali, a já nutně potřeboval něco nového na válení u Netflixu. To by člověk nevěřil, kolik se toho dá vykouzlit s nůžkama a savem! (smích)
Co pro tebe znamená móda?
Móda je prostě super. Umí krásně odrazit osobnost člověka, aniž by na sobě měla loga na každém švu. Líbí se mi, že jeden den můžu být totální princezna a druhý bys mi dal pět korun, kdybys mě potkal někde na ulici... Vlastně těch dnů je mnohem víc než těch princeznovských. (smích)
Inspiraci už můžeš načerpat kdekoliv. V téhle době je trendy už všechno a to se mi vlastně líbí.
Spolupracuješ i se značkou adidas. Co to pro tebe znamená? Je pro tebe tato spolupráce důležitá?
Hele na adidasu se mi líbí jeho rozmanitost a univerzálnost. Můžeš to nosit vlastně kdokoliv.
Když si jdeš koupit nějakou novou věc na sebe, pravděpodobně se někde inspiruješ. Co je tvou největší inspirací?
U mě je na prvním místě pohodlí, takže znovu takový kýč, a aby v tom byla hezká fotka na Instagram. (smích) Inspiraci už můžeš načerpat kdekoliv. V téhle době je trendy už všechno a to se mi vlastně líbí. Ale abych odpověděl na otázku, hlavně Instagram a kolemjdoucí.
Footshop momentálně spustil novou platformu Trends, na níž najdeš aktuální streetwearové trendy právě i od značky adidas a Reebok. Který z nich je pro tebe ten nejsympatičtější a proč?
U mě vede Urban Alpinist. Kombinuje se tam funkčnost s high fashion. A já jsem zrovna kluk ze Svatého Kopečku u Olomouce, který žije v Praze. Tahle kategorie hezky propojuje oba světy.
Ty jsi letos vydal i svůj vlastní merch. Slyšel jsem, že měl docela úspěch. Jak to vnímáš ty?
Naprostá pecka, z limitky se stal stálý produkt! Nás by ale v životě nenapadlo, že by o náš merch byl takový zájem. Je to takový malý splněný sen o vlastní clothing line, a já jsem moc vděčný za to, že mě tolik lidí podpořilo, a že se jim to hlavně líbí.
Svoji mikinu jsem ze začátku odmítal sundat. Lidi z mého okolí se začali bát, že mě z ní budou muset vystříhat.
Nosíš svůj merch?
Umm... Svoji mikinu jsem ze začátku odmítal sundat. Lidi z mého okolí se začali bát, že mě z ní budou muset vystříhat. A momentálně sedím v autě se svou čepičkou na hlavě. Doufám, že to jako odpověď stačí! (smích)
Kromě YouTube jsi primárně aktivní na Instagramu. Je tato sociální síť tím, čím se živíš?
Ano, Instagram momentálně tvoří většinu mých příjmů. Jsem člověkem, který raději dává než přijímá. Takzvaná rozdavačka. Hrozně mě baví dělat soutěže a giveaways pro lidi, kteří mě podporují. Z toho, krom dobrého pocitu samozřejmě, nic nemám. Spíš to jde z mé kapsy. Kupříkladu merch.
Tvůj zápal do vymýšlení soutěží pro sledující je evidentní, což zahrnuje i spolupráci se spoustou firem. Existuje ale spolupráce, do které bys nikdy nešel?
Nikdy bych nešel do spolupráce, kterou bych neměl ověřenou. Respektive bych nepodpořil produkt, který mi není blízký, potažmo se službou, se kterou bych nebyl spokojený.
Vybavíš si nejbizarnější nabídku, která ti ve zprávách přistála?
Konkrétně mě zrovna nic nenapadá. Spíš se jedná o situace, kdy firma absolutně nemá přehled a neví, co vlastně online marketing obnáší. Kolikrát mají pocit, že platforma spadla z nebes.
Teď přijde rychlý sled otázek, ve které si můžeš vybrat pouze jednu odpověď. Co máš radši? Moravu nebo Čechy?
Čechy.
Modeling nebo vlogy?
Vlogy! Period.
Na content Káji nebo Lukyho nemám absolutně mozek a jsem rád, že mě v tomhle žánru zastoupí.
adidas nebo Nike?
adidas.
NotSoFunnyAny nebo Fallenku?
To nejde! Víš, co by mě pak čekalo? (smích) Mám je obě rád a s každou z nich můžu probrat jiný věci.
Hrdličky nebo jinou fanbase?
Hrdličky! Duuh...
Kariéra youtubera může nenadále nabrat rychlý spád nebo nečekanou zatáčku. A i když jsou tyto změny nepředvídatelné, zajímalo by nás, kam bys chtěl se svými videi směřovat? Zůstaneš u lifestylových vlogů nebo míříš k osvětovým videím, jaká tvoří například Kovy nebo Lukefry?
Na content Káji nebo Lukyho nemám absolutně mozek a jsem rád, že mě v tomhle žánru zastoupí. Zatím se nebudu škatulkovat a budu pokračovat v předávání informací svou „lidovou“ cestou. (smích)
Když mineme oblečení a internet, musíme se zeptat ještě na období Vánoc, které je už konečně tady. Jak obvykle trávíš svátky? Letos to asi s opatřeními bude trošku jinak než obvykle...
Jak už jsem se zmínil, tak několik posledních let u mě byly svátky takové hektické. Většinou jsem o svátcích pracoval a domů jezdil na otočku po šichtě. Zrovna před chvílí jsem vyhodil Luboše u jeho rodiny a jel k nám na Kopeček. Žádná větší střetávání by nejspíš nebyla vhodná.
S čímž se pojí i slavení silvestra. Máš rád rachejtle? Nebo si radši přihneš?
Všeho s mírou. Z ohňostrojů jsem měl vždycky respekt. Máme spoustu rodinných kamarádů doktorů, takže už od malička vím, co se během mrknutí oka může stát. Jakože, je to hezký, pokud se s tím umí manipulovat a neohluchne z toho polovina fauny v okruhu tří kilometrů. Takže si dám radši panáčka. Samozřejmě s mírou! (smích)
Na závěr ti položím otázky trošku hlubšího charakteru. Co je pro tebe v životě nejdůležitější?
Od chlastu k takovým deep otázkám, jo? (smích) No, myslím, že v téhle situaci jsme si všichni uvědomili, že to asi bude to zdraví, co si všichni přejí na oslavách. Štěstí momentálně zažívám, tak jen, aby nám to i s tím zdravím všem vydrželo.
A přidám ještě jednu. Kdyby bylo v tvé moci změnit na světě jednu věc, která by to byla?
Dneska to je se mnou teda od kýče ke kýči, jo, ale asi lidská hloupost. Všem by nám asi bylo líp.
