Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Půjdeme ve stopách Slovenska a budeme mít 1. českou prezidentkou?
Prezidentské volby se sice budou konat až v roce 2023, avšak již nyní kandidaturu oznámilo hned několik osobností. O těch, které se budou o post hlavy státu ucházet, jsme tě již informovali, ale podívejme se detailněji na to, které ženy by se rády staly 1. českou prezidentkou. Necháme se inspirovat Slovenskem a zvolíme si jednu z nich?
Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity, se kandidaturou netají
Rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová již delší dobu o kandidatuře otevřeně mluví. Její rozhodování prý ovlivňují i podporující e-maily od českých občanů, kteří do ní vkládají velké naděje a podle kterých by byla skvělou 1. českou prezidentkou.
V nejnovějším rozhovoru pro Forbes pak Nerudová uvedla, že své oficiální rozhodnutí učiní ve správný čas. „Byť si často říkáme, že prezidenta nepotřebujeme, protože bohužel v této chvíli úřad reprezentuje osoba, která svou roli neplní, jak by měla, pořád jde o pojistku demokratického systému. Z toho důvodu o tom uvažuji seriózně a své rozhodnutí učiním ve správný čas,“ řekla rektorka.
Držitelku ocenění Žena Evropy Rut Kolínskou na post prezidentky navrhoval už Václav Havel
Rut Kolínská o sobě výrazně dala vědět v roce 1992, kdy založila první mateřské centrum v Česku a následně se stala držitelkou ocenění Žena Evropy. Dnes její hlas můžeš znát především v souvislosti s prosazováním kvót či kritikou současného prezidenta Miloše Zemana.
Do čela státu ji chtěl prosadit už Václav Havel, který ji předhazoval různým politickým stranám, ale jeho záměr bohužel nevyšel. Kolínská by ale nyní tento pokusráda zopakovala: „Začíná být nejvyšší čas pro to rozhodnutí, to je pravda. Stačí se jen rozhodnout. Myslím si, že energii bych na to měla, pořád jsem duší mladá. Řeknu vám to tedy na rovinu. Pokud by měl kandidovat Andrej Babiš, tak do toho asi půjdu.“
Kandidaturu neodmítá ani vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová
Lenka Bradáčová je česká státní zástupkyně, která několik let působila ve funkci prezidentky stavovského sdružení Unie státních zástupců České republiky. V minulosti dozorovala hned několik mediálně sledovaných trestních kauz, včetně případů zavražděného pětiletého chlapce Jana Rokose svou matkou, ústeckého vraha Miroslava Ritticha, mačetového útoku v novoborském baru či kauzu Mostecké uhelné.
Svou kandidaturu na post 1. české prezidentky sice nijak výrazně nekomentuje, ale zároveň ji ani neodmítá. „Jako představitelka justice si takové otázky dovolím ponechat bez komentáře. Až ta situace nastane, tak se rozhodnu,“ řekla Bradáčová v jednom z rozhovorů.
Advokátka Klára Long Slámová nevěří politikům a chce pomáhat lidem
Klára Slámová s politikou začala v roce 2006, kdy za ODS kandidovala do Poslanecké sněmovny. Přestože skončila pod hranicí zvolení, do Sněmovny nakonec dodatečně nastoupila, a to jen krátce před koncem funkčního období. O pár let později od občanských demokratů odešla, neboť se jí nelíbilo, jakým směrem se ODS ubírá.
Před nedávnem pak v rozhovoru pro Novinkyoznámila svoji kandidaturu do prezidentských voleb v roce 2023, kterou zdůvodnila tím, že politikům nevěří a chce pomáhat lidem. „Myslím, že každý člověk musí začít sám u sebe, a já tu změnu chci také. Mohla jsem na všechno zapomenout a dál si dělat svou práci, nebo se o tu změnu pokusit sama. Chci pokračovat v tom, co dělám dvacet let. Nejen pomáhat lidem, ale ukázat jim, že mnoho věcí lze docílit dialogem,“ uvedla Slámová.
Miroslava Němcová: Kandidaturu neumím vyloučit, ale neumím ji ani nepotvrdit
Bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny a senátorka za ODS Miroslava Němcová se z komunální politiky vyšvihla v roce 1998 a v té vrcholové se drží až dodnes. Netají se přízní k bývalému prezidentovi Václavu Klausovi a naopak veřejně kritizuje současnou hlavu státu Miloše Zemana. Při jeho inauguračním projevu v roce 2018 dokonce jako první opustila Vladislavský sál, neboť se jí nelíbila jeho kritika médií a politiky.
Nyní sama Němcová přemýšlí o tom, že by v roce 2023 usedla na Hrad, ale zatím se prý závazně rozhodovat nechce. „Pokud se ptáte na prezidentskou kandidaturu, tak to je otázka, kterou fakt nenávidím. Myslím si, že člověk nyní nemůže říct, co udělá,“ řekla v rozhovoru pro iDnes s tím, že kandidaturu neumí ani vyloučit, ale ani nepotvrdit.
Zdroj: TASR/Pavel Neubauer
Z vězení do čela státu? Věra Jourová zvažuje kandidaturu
Eurokomisařka Věra Jourová byla před 13 lety obviněná z braní úplatků v takzvané kauze Budišov, pročež také skončila ve vězení. Soud ji sice nakonec osvobodil, přesto ale bývalá náměstkyně ministerstva pro místní rozvoj musela zaplatit 3,6 milionů korun. Ihned po vyšetřování se vrátila do veřejného života a nyní by se chtěla stát 1. českou prezidentkou.
„Já si myslím, že dobrým kandidátem by mohla být Věra Jourová. Je to distingovaná dáma, seděla ve vězení neprávem. Je to skvělý lidský příběh,“ prohlásil už v roce 2016 Andrej Babiš (ANO). Jourové se na kandidaturu zeptal i Blesk a její odpověď kandidaturu nevyloučila. „Až to bude na pořadu dne za několik let, tak se o tom můžeme pobavit, třeba,“ řekla eurokomisařka.
Kdo usedne na Hrad v roce 2023? Kandidaturu zvažuje těchto 10 osobností
12. května 2021 v 16:18
