Zhruba 4000 stran poznámek k přednáškám G. W. F. Hegela našel profesor Klaus Vieweg v knihovně arcidiecéze Mnichov a Freising. Mají pocházet z rukou jednoho z prvních studentů filozofa Hegela na univerzitě v Heidelbergu.
Ve světě filozofie se povedl historický nález. Profesor Klaus Vieweg z Univerzity Jena v Německu uvedl, že našel přes 4000 stran dosud nenalezených zápisků studenta z přednášek filozofa Georga Wilhelma Friedricha Hegela. Podle jeho mínění, informuje The Guardian, by tyto zápisky mohly změnit vnímání jedné z předních postav moderní filozofie Západu.
„Objev těchto rukopisů je srovnatelný s nalezením nové partitury od Beethovena nebo dříve neviděného obrazu od Constabla,“ uvedl k nálezu.
Filozofie existence: Seznam se s pesimisty, kteří věřili, že život nemá smysl
30. září 2018 19:29
Hegel je známý jako představitel německého idealismu, jehož hlavním přínosem byl objev dějinnosti. Jde o filozofický koncept, podle něhož „svět není neměnným a stálým uspořádáním, ale jedním nesmírným dějstvím, v němž světový duch hledá cestu sám k sobě“. Mimo jiné také proslul vysokou obtížností svých myšlenek, britský filozof Bertrand Russell jej popsal jako „nejhůře pochopitelného z velkých filozofů“.
Nynější nález by snad mohl udělat trochu jasno. Nebo ne?
Jedná se totiž o tisíce stran zápisků z přednášek, které s největší pravděpodobností napsal jeho student Friedrich Wilhelm Carové. Jednalo se o jednoho z prvních studentů na univerzitě v Heidelbergu, kterého Hegel vyučoval v letech 1816 až 1818.
Tento objev, nalezený v knihovně arcidiecéze Mnichov a Freising, bude zpracovávat mezinárodní tým odborníků společně s Viewegem a profesorem Christianem Illiesem z univerzity v Bamberku.
„Hlavní části Hegelova díla jsou známé pouze z jeho přednášek, takže se učenci dlouho pokoušeli najít přepisy. Několik jich bylo nalezeno a publikováno v 19. a 20. století, ale v průběhu let bylo objevování nového materiálu stále méně pravděpodobné,“ uvedl Illies.
Největší svého druhu
Tento objev proto může mít větší význam, než se může laikovi zdát. Vieweg na něj narazil díky upozornění čtenáře biografie o Hegelovi, kterou sepsal archiv Friedricha Windischmanna, což byl profesor katolické teologie v Mnichově. Jeho otec, Karl Joseph Hieronymous Windischmann, byl filozof a přítel Hegela. Z dopisu mezi Hegelem a Karlem Windischmannem vyplývá, že Carové věnoval soubor rukopisů druhému zmíněnému jako dar.
A přestože průzkum zápisků teprve začal, již nyní byl objeven například záznam jedné z prvních přednášek Hegela o estetice. „Text ukazuje, jak Hegel definuje umění jako krásný střed mezi myšlením a realitou. Naznačuje, že správnou funkcí umění je harmonie abstrakce a reality. Vidíme samotný základ jeho pozdějších teorií. V této fázi se jedná o nedokončenou práci,“ dodal Vieweg.
Z prvního zkoumání je taktéž možné, že by zápisky mohly obsahovat téma svobody, jímž je Hegel možná nejznámější.
