Veronika Smolková je nadějná slovenská bojovnice. Sama o sobě říká, že nemá talent, ale je velký dříč, který každý den tvrdě maká v gymu. Díky tomu už dosáhla řady úspěchů. Jejím cílem je být šampionkou a inspirovat další ženy.
Turnaj Oktagon 47, který proběhne 7. října v Bratislavě, bude speciální hned z několika důvodů. Kromě domácích hvězd a titulového zápasu totiž dostanou příležitost i vycházející bojovníci a bojovnice, kteří před sebou mají velkou kariéru. Mezi ně patří i Veronika Smolková ze Slovenska, několikanásobná mistryně šampionátu Gamma, která reprezentuje vyhlášený Dracula MONACObet Gym legendárního Vlada Moravčíka.
Přes údery a přes krev
V kleci se Veronika pobije s nebezpečnou Angličankou Megan Morris. Slovenská bojovnice pro Refresher svoji soupeřku zhodnotila a vyzdvihla její kvality. „Je dobrá a zkušená. Vyhrála v IMMAF, což je velmi dobrá organizace. Sledovala jsem její zápasy a řekla bych, že je mi dost podobná tím, že je taky taková srdcařka. Jde dopředu přes údery a přes krev. Podle mě bude zápas velmi dobrý a nemyslím si, že to bude na tři kola, a to ať už z její, nebo z mé strany. Tento zápas na tři kola nevidím,“ nabídla predikci zápasu.
Pro Veroniku se bude jednat o premiéru na půdě Oktagonu, který je největší česko-slovenskou organizací. Bojovnice si zde klade jen ty nejvyšší cíle a plánuje se probít až k opasku.
„Moje plány a cíle v Oktagonu jsou jasné,“ říká sebevědomě. „O tomto jsem snila od doby, co jsem začala dělat bojové sporty. Chci dělat atraktivní zápasy a vyhrávat. Můj cíl je vybojovat titul v 57 (ženská muší váha, pozn. red) a být inspirací pro ostatní fighterky, které si třeba myslí, že na to nemají. Já nejsem talent, jak se všude píše, jsem prostě jen makač. Tímto způsobem jim chci ukázat, že když bude baba makat, makat, makat, tak může dosáhnout všeho, co chce,“ prozradila nám.
Každý den tvrdě maká v gymu
Veronika Smolková neoddiskutovatelně patří mezi nejzajímavější slovenské prospekty, bulvární média si však daleko více než jejích dovedností a úspěchů všímají jejího vzhledu. Často je popisována jako „ta pěkná“ a to, že si vše musela tvrdě odmakat, se už tolik nezdůrazňuje. To ji částečně mrzí, protože za jejími výsledky stojí obrovský kus poctivé práce.
„Když o mně takový článek vyšel, tak mi i máma s otcem řekli, že na sobě takto tvrdě makám a od rána do večera jsem v gymu, ale většinou se píše jen o tom, jak vypadám. Na jednu stranu to chápu, protože bohužel dnešní doba Instagramu je o tom, vypadat dobře,“ uvádí. „Jsem ráda, když se sama cítím dobře, jsem ráda, že jsem žena, a ráda se upravuju, ale nemělo by se zapomínat na to, že jsem od rána do večera v gymu. Bojové sporty dělám už čtyři a půl roku, za tu dobu už mám výsledky a věřím, že další mít budu. Hodně pláču, hodně se potím, hodně trénuju a dávám do toho všechno, takže nechci, aby se zapomínalo na to, jak tvrdě makám,“ popisuje své úsilí.
Veronika však nesouhlasí s tím, že by byla přirozený talent. S nadáním pro bojové sporty se nenarodila, o to víc si všechno musí odpracovat. „Talent určitě nejsem a ví to každý, kdo se mnou trénuje. Talent je ten, kdo se s tím narodí. Já hodně trénuju a talent nejsem. Je to tím, že hodně makám, a jak se říká, tvrdá dřina poráží talent,“ řekla pro Refresher.
Bojovnice jsme se také zeptali na to, jak by si sama přála, aby byla lidmi vnímána. „Sama sebe se často ptám na tuto otázku,“ říká a jedním dechem dodává: „Není pro mě důležité ani tak to, jak mě vnímají ostatní, ale to, jak se sama vnímám já. Vnímám se jako silná, sebevědomá žena, která se nebojí povědět svůj názor, která se nebojí sebe samotné zastat, když je to potřeba, a která se už má natolik ráda, aby nedovolila, aby jí druzí ubližovali. Jsem cílevědomá, a když něco chci, tak si za tím půjdu. Vím, že jsem se pro tento sport narodila a budu ho dělat tak dlouho, dokud nedosáhnu toho nejvyššího, co se dá. Miluju svoji rodinu, pro ni bych dala i svůj život. Moje rodina je ale i můj gym a všichni lidé, kteří mi pomáhají – trenéři, sparring partneři. Všichni tito lidé jsou moje rodina.“
Mají bojovnice respekt, jaký si zaslouží?
Smíšená bojová umění patří poslední roky k nejrychleji rostoucím sportům u nás. MMA už není okrajovým sportem, ale proniká i do mainstreamu a naplňuje ty největší haly v Česku a na Slovensku. Svůj podíl na tom mají i ženské zápasnice, stále se ale čas od času objeví názory některých fanoušků, podle kterých ženy do klece nepatří. Situace už se však zlepšuje a sama Veronika dodává, že cítí, že se jí dostává stejného respektu jako mužům, a za všechnu podporu je vděčná.
„Byla jsem v Amsterdamu na mistrovství světa a byla tam i jedna baba z Albánie. Přesně o tomto tématu jsme se spolu bavily. Vím, že kdyby tato otázka byla položena jí, tak o respektu v její zemi a ženách by toho mohla říct hodně, protože tam za to bojují,“ porovnává situaci s jinými zeměmi.
„V Česku a na Slovensku takový problém nemáme. Já cítím velkou podporu od lidí, rodiny a všech dalších. Celkově mám pocit, že se lidem ženské zápasy líbí. Někdy je to ale 50 na 50, někomu se to líbí a někomu ne. Ale to už je mi jedno. Já chci motivovat ty, kterým se to líbí, a to je jediné, na čem mi záleží. U nás v tomto takový problém není,“ uvedla.
Miluje rodinu, sport i kérky
Fanoušci a fanynky Veroniky vědí, že bojovnice má v oblibě také tetování, právě v nich se totiž odráží její osobnost, přístup k boji i životu.
„Dohromady mám 18 tetování a největší význam pro mě mají ta první. Jako první jsem si nechala vytetovat motýla na stehno, který pro mě znamená svobodu a svobodné kroky. Nikdo mi nemůže nic zakazovat, nenechám se ovlivňovat a budu se svobodně rozhodovat. Na žebra jsem si nechala vytetovat ‚Born To Fight‘ – ‚Narozená bojovat‘, protože bojuju v kleci i v životě. To má pro mě také velký význam. Zezadu na lýtku mám vytetovaného Toma a bratr má Jerryho (smích). Máme sourozenecké tetování, takže to pro mě taky hodně znamená,“ poodkryla význam svých oblíbených kérek.
Do akce se Veronika pustí už za pár dní. Její zápasy bývají zárukou atraktivní podívané, takže si její nadcházející bitvu nenech ujít ani ty.
