Pro Čechy a Češky jsou vajíčka symbolem jara, ale jejich reputace v minulosti dostala pořádně zabrat. Dlouho se tvrdilo, že konzumace žloutků přímo ucpává cévy. Moderní věda má však pro milovníky vajíček dobrou zprávu.
Tělo si cholesterol řídí samo
Hlavním argumentem proti vejcím byl vždy obsah cholesterolu. Jenže realita je taková, že hladinu cholesterolu v naší krvi ovlivňuje strava mnohem méně, než jsme si mysleli.
„Je pravda, že vajíčka cholesterol obsahují, ale u většiny zdravé populace nemají zásadní vliv na hladinu cholesterolu v krvi,“ vysvětluje Markéta Veverková, nutriční specialistka Nestlé.
Většinu cholesterolu si totiž naše tělo vyrábí samo v játrech. Pokud ho přijmeme o něco více v potravě, zdravý organismus produkci v játrech jednoduše utlumí. Navíc vajíčka paradoxně pomáhají zvyšovat hladinu HDL (hodného) cholesterolu, který srdce a cévy naopak chrání.
Multivitamin v přírodním balení
Vejce nejsou jen „cholesterolová kulička“, ale jedna z nejvýživnějších potravin planety. Co všechno v jednom vajíčku najdete?
Vitamín D: Kterého máme po zimě všichni nedostatek
Minerální látky: Například selen nebo jód
Cholin: Látka nezbytná pro správnou funkci mozku a paměť
Podle odborníků není důvod se o Velikonocích (ani jindy) vajíčkům vyhýbat, pokud nemáš od lékaře specifická dietní omezení. V rámci vyváženého jídelníčku mají své pevné místo. Takže až letos dostaneš výslužku, můžeš si ji vychutnat bez výčitek svědomí.
Další výživové mýty, které je čas poslat k ledu
Aby toho nebylo málo, vajíčka nejsou jediným terčem dezinformací. Tady jsou další tři „klasiky“, které v regálech obchodů zbytečně vyvolávají paniku.
1) Mýtus: Přídatné látky, „éčka“, jsou jen chemie
Pravda: „Éčka“ zahrnují i přírodní látky, které zajišťují bezpečnost a kvalitu potravin. Každá potravina je vlastně „chemie“, i vitamín C má své chemické označení (E300). „Éčka“ jsou přídatné látky, které mají konkrétní funkci, například prodloužit trvanlivost nebo zlepšit konzistenci.
Jsou pečlivě testována a schválena pro bezpečné použití. Navíc mnoho z nich jsou látky, které se přirozeně vyskytují v potravinách, třeba kyselina askorbová (vitamín C) nebo pektin z ovoce. Důležité je sledovat celkové složení a vybírat kvalitní produkty, ne se děsit každého písmene „E“.
2) Mýtus: Konzervované potraviny jsou plné konzervantů
Pravda: Mnoho konzervovaných potravin neobsahuje žádné přidané konzervanty, konzervace probíhá tepelně. Většina konzervovaných potravin nepotřebuje chemii k tomu, aby vydržela roky. Trvanlivost zajišťuje tepelná úprava (sterilace) a hermetické uzavření, které zabrání přístupu mikroorganismů.
Konzervy jsou často jen zelenina, luštěniny nebo ryby ve vlastní šťávě či nálevu. Je to tedy fyzikální proces, nikoliv chemický koktejl.
3) Mýtus: Vegetariánská strava neposkytuje dostatek bílkovin
Pravda: Dobře sestavená vegetariánská strava poskytuje dostatek kvalitních bílkovin z rostlinných zdrojů. Bílkoviny nejsou jen v mase. Najdeme je v luštěninách, obilovinách, ořeších, semínkách i sójových výrobcích (tofu, tempeh).
Pokud vegetarián jí pestře a kombinuje různé zdroje (např. rýži s fazolemi nebo hummus s pečivem), získá všechny esenciální aminokyseliny, které tělo potřebuje. Rostlinná strava může být plnohodnotná, jen vyžaduje trochu více přemýšlení nad skladbou talíře.
