Už v neděli 12. dubna rozhodnou voliči v Maďarsku o budoucnosti své země. Letos mohou přinést velkou změnu.
Když se řekne maďarská politika, nejspíš tě napadne jen jedno jméno. Viktor Orbán totiž na premiérském křesle sedí už od roku 2010. Nejspíš tě tak ani nenapadlo volby sledovat s pocitem, že už je předem rozhodnuto. Letos bys ale měl*a udělat výjimku. Orbánovi totiž poprvé od nástupu k moci před 16 lety reálně hrozí, že bude muset z čela vlády odejít. Na politickém poli se totiž objevil silný soupeř, Péter Magyar a jeho Tisza. A i když jsi o něm už možná slyšel*a, v tomto článku si k němu uděláme menší deep dive.
EU se zabývá Maďarskem. Zprávy o únicích k Rusku označila za znepokojivé
10. dubna 2026 v 10:26
Myšlenka, že se Orbána podaří z premiérské pozice sesadit, ještě před pár lety zněla jako naprosté sci-fi. Jenže volební průzkumy ukazují, že tato možnost až tak nemožná není. Server Politico, který shromáždil data hned z několika různých průzkumů veřejného mínění, totiž uvádí, že Tisza má před stranou Fidesz náskok o zhruba 10 procent.
Proč se ale vůbec schyluje ke změně? Je to jednoduché. V zemi, kde jsou obyvatelé spokojeni a žije se jim dobře, zpravidla k takto velkým změnám moc nedochází. V Maďarsku se ale lidé dobře nemají. Země patří k nejchudším členským státům EU, v mezinárodních žebříčcích se řadí mezi ty s nejvyšší mírou korupce a mladí lidé mají pocit, že jim stát krade budoucnost.
Voliči a voličky tak stojí před velkým rozhodnutím. Dají šanci novému kandidátovi a po 16 letech se dočkají velké změny? Nebo se jí zaleknou a raději vsadí na to, co znají? O tom rozhodnou oni. My ti ale shrneme, co si myslíme, že se v zemi stane, pokud zvítězí Péter Magyar a Tisza.
Rozložit systém zevnitř
Péter Magyar není na maďarské politické scéně žádným nováčkem. A dokonce není cizincem ani pro samotného Orbána, Magyar byl totiž ještě v nedávné minulosti členem Fideszu. Poté, co se strana dostala k moci v parlamentních volbách v roce 2010, byl jmenován úředníkem na ministerstvu zahraničních věcí. O rok později, v době maďarského předsednictví v EU, nastoupil na Stálé zastoupení Maďarska při Evropské unii a v roce 2015 nastoupil do úřadu předsedy vlády. Se současnou vládou má tak bohaté zkušenosti.
Jejich rozkol nastal teprve v roce 2024 po obřím skandálu s prezidentskou milostí pro muže, který kryl sexuální zneužívání dětí v dětském domově. Poté, co musela odstoupit prezidentka i Magyarova exmanželka, tehdejší ministryně spravedlnosti Judit Varga, se Magyar rozhodl pro veřejný odchod. Na Facebooku šokoval veřejnost, když oznámil, že končí ve všech státních funkcí a otevřeně přiznal, že Orbánův koncept „národního Maďarska“ je jen marketingovým produktem, který má zakrýt gigantickou korupci a přesouvání státního majetku do kapes hrstky vyvolených rodin.
Z digitálního odboje do ulic
Jeho vzestup v médiích byl následně bleskový a pro vládní stranu naprosto nečekaný. Magyar začal v nejsledovanějších nezávislých médiích odhalovat špínu z vnitřního okruhu premiéra a jeho první rozhovor, kde popsal Maďarsko jako zemi vlastněnou několika oligarchy, nasbíral miliony zhlédnutí. Z digitálního odboje se rychle stalo masové hnutí v ulicích. Na jaře 2024 dokázal do Budapešti opakovaně svolat statisíce lidí protestujících proti systému. Pro Orbána tak představuje největší hrozbu za posledních 16 let právě proto, že jako bývalý člen systému mluví přímo k voličům Fideszu a útočí na nejcitlivější místa režimu, který sám léta pomáhal budovat.
Magyar se do čela strany Tisza postavil v momentě, kdy byla ještě poměrně slabým politickým subjektem a právě díky změně, kterou Maďarsku slibuje, se mu podařilo rychle stranu vystřelit až před vládnoucí Fidesz. Jenže potenciální revoluce, kterou země od případné výměny premiéra očekává, možná nebude až tak velkolepá, jak se může na první pohled zdát. Šance, že by po tolika letech došlo k sesazení Viktora Orbána sice zní sladce, při bližším prozkoumání jeho programu nám ale trochu tuhne úsměv na rtech. Magyar totiž rozhodně není žádným liberálním politikem, jak si někteří myslí.
Liberální past
Pokud čekáš, že s Magyarem přijde do Budapešti liberální revoluce západního střihu, nejspíš budeš zklamaný*á. Magyar je v jádru konzervativec a patriot, který dlouhá léta v systému Fideszu dobrovolně fungoval. Jeho cílem není smazat vše, co Orbán vybudoval, ale spíše tento systém vyčistit od korupce a vrátit mu tvář, kterou měl předtím, než se z něj stala autokracie. Ano, dojde k posunu k lepšímu, rozhodně ale nečekej obrat o 180 stupňů. Jeho volební úspěch navíc není vůbec jistý. I když průzkumy vypadají nadějně, musíme zůstat nohama na zemi. Orbán si za roky u moci překreslil volební mapy tak šikovně, že Magyarovi nestačí jen vyhrát, ale musí vyhrát drtivě. Je to jako hrát hru proti někomu, kdo si sám napsal pravidla.
Pro mladou generaci, která doufá v okamžité zrovnoprávnění LGBTQ+ komunit nebo radikální zelenou politiku, tak může být Magyarovo vítězství studenou sprchou. Politik se těmto tématům v kampani spíše vyhýbá, aby neodradil konzervativní voliče, které přetáhl Orbánovi. Jeho prioritou jsou ekonomika, školství a zdravotnictví, tedy oblasti, které pálí úplně všechny bez ohledu na politické vyznání.
Magyar nenabízí liberální ráj, ale funkční stát. Pro mnohé je to po 16 letech Orbánova chaosu víc než dost, pro jiné je to jen slabá náplast. Magyar například jasně odmítá povinné kvóty a v otázce ochrany hranic mluví v podstatě stejně jako současný premiér. Naopak, co by se mohlo změnit, jsou vztahy Maďarska s ostatními zeměmi.
Tisza totiž prosazuje demokratické reformy a návrat Maďarska k úzké spolupráci s EU a Západem. S Ruskem chce udržet pragmatické vztahy. Nevylučuje odebírání ruské ropy, ale zároveň uvedl, že nechce, aby se Maďarsko stalo ruskou kolonií. Ve veřejném prostoru se v souvislosti s jeho kandidaturou objevily naděje, že by mohlo Maďarsko změnit svůj postoj k pomoci napadené Ukrajině. Ty se však zdají být liché. Pro Česko je také důležité, jak se Magyar případně v roli premiéra postaví k fungování V4, zatím uvádí, že by chtěl obnovit maďarsko-polské politické, hospodářské a kulturní vztahy, které momentálně této spolupráci brání.
Stopka korupci a návrat k Evropě
Jeho úplně prvním krokem by mělo být připojení Maďarska k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), což Orbán roky odmítal, aby Brusel nemohl kontrolovat, kam tečou dotace. To by zemi mohlo okamžitě zaručit miliardy eur zmrazených v unijních fondech, kterě chce Magyar využít především ke stabilizaci forintu. Součástí jeho úklidu by poté měl být i nekompromisní audit státních zakázek a majetků oligarchů napojených na systém NER, kterým chce vzkázat, že éra beztrestného bohatnutí skončila.
Další prioritou je totální otočka ve státních investicích. Zatímco Orbán utápěl miliardy v megalomanských fotbalových stadionech a vládní propagandě, Magyar slibuje nalít peníze do kolabujícího školství a zdravotnictví. Změny by se mohly dočkat i média, Tisza plánuje omezit vliv nadace KESMA a vrátit veřejnoprávním médiím jejich nezávislou roli, aby přestala sloužit jako hlásná trouba jedné strany. Pro mladou generaci to znamená naději na kvalitnější školy a modernější nemocnice, i když společenská témata jako práva menšin pravděpodobně zůstanou v Magyarově konzervativním Maďarsku i nadále až na druhé koleji.
Kritici varují, že Magyar by mohl být jen převlečenou verzí současného premiéra, která sice nekrade tak okatě a nekamarádí se s Putinem, ale v otázkách svobody a práv menšin zůstane Maďarsko i nadále na okraji evropského mainstreamu. Změna, které by se Maďarsko dočkalo, by byla v první řadě symbolická. Znamenala by, že demokracie má stále sílu přežít i v systému, který se ji pokusil zardousit. Pokud v neděli vyhraje strana Tisza, Maďarsko se sice konečně nadechne čerstvého vzduchu, ale rozhodně nečekej, že se z něj přes noc stane liberální utopie. Bude to spíše návrat k normálu, ale po 16 letech Orbána je i normál velkým posunem.
