Musk usedl k ostře sledovanému rozhovoru se šéfredaktorkou The Economist. Vizionářské plány o umělé inteligenci ale rychle vystřídala křečovitá defenziva, popírání faktů a osobní útoky. Tenhle rozhovor musíš vidět.
Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že by se interview mělo vymykat kontrole. Zanny Minton Beddoes otevřela debatu otázkami na umělou inteligenci a Musk zopakoval své oblíbené teze o věku hojnosti, kde „každý může mít cokoli, co si zamane“.
Utopie podle Muska
Musk predikuje, že AI překoná lidskou inteligenci už za pět let a do deseti let lidé přestanou řídit tento svět. Úplně se má proměnit i ekonomika. Na dotaz, jak budou jeho firmy v takovém světě vydělávat, Musk odvětil, že v roce 2036 už na penězích nebude záležet. Lidé by podle něj měli mít vysoký příjem prakticky za nic a práci by vykonávali spíše jako koníček.
„Myslím, že ministerstvo financí by mělo lidem prostě jen vystavovat šeky,“ prohlásil Musk na otázku, jak by jeho vize fungovala v praxi.
Když Beddoes jako ekonomka namítla, že pouhé rozdávání natištěných peněz logicky vyvolá inflaci, miliardář to odmítl. Musk si myslí, že se vytiskne tolik peněz a vyprodukuje tolik hojnosti, že to naopak povede k deflaci.
Od AI k drastickým škrtům a popírání
Atmosféra v místnosti zhoustla ve chvíli, kdy se téma přesunulo k Muskovu působení v Ministerstvu pro vládní efektivitu (DOGE). Beddoes poukázala na to, že jím nařízená destrukce agentury USAID a škrty v zahraniční pomoci měly za následek utrpení a smrt lidí.
Musk přešel do extrémní defenzivy. Kategoricky popřel, že by kdokoli zemřel. Tvrdil, že funkce agentury byly pouze převedeny pod americké ministerstvo zahraničí a jediné, co on sám udělal, bylo „odstranění podvodů“.
Občanská válka a rasismus
Další střet přišel ohledně Muskova chování na jeho sociální síti X. Editorka mu připomněla, že na internetu často antagonizuje lidi, propaguje krajně pravicové politiky ve Velké Británii i Německu a opakuje predikce o nevyhnutelné občanské válce v Británii.
Beddoes se podivovala nad tím, jak může Musk na jedné straně věřit v transformativní a úžasnou budoucnost civilizace, a na straně druhé být aktivním účastníkem „toho nejhoršího tribalismu v žumpě sociálních sítí“.
„Nemyslím si, že by to bylo nekonzistentní,“ odpověděl Musk. Hlouběji své myšlenkové pochody nevysvětlil.
Došlo i na přímá obvinění z rasismu. Těm se miliardář bránil poukazem na svou rodinu, argumentoval tím, že jeho partnerka a manažerka Neuralinku, Shivon Zilis, je napůl Indka. Když se ho však vzápětí novinářka zeptala, zda je zaujatý vůči muslimům, Musk to už tak ochotně a explicitně popřít nedokázal.
Zbraně vs. klimatizace
Musk v rozhovoru opakovaně trval na tom, že Evropa je na ústupu a je nebezpečná. Beddoes ho proto konfrontovala s faktem, že Spojené státy jsou z hlediska násilné trestné činnosti mnohem nebezpečnější než Velká Británie. Musk těmto statistikám odmítl uvěřit.
Svůj postoj k násilí v USA se následně pokusil obhájit zcela nečekaným přirovnáním, kterým se snažil převzít kontrolu nad tématem. „V Evropě zemře víc lidí na následky veder než kolik jich v Americe zemře na následky střelby. Proč nenapíšete článek o klimatizacích?“ zeptal se novinářky.
Frustrace a útok na závěr
V závěru rozhovoru už byl Musk z konfrontačních otázek viditelně rozrušený. Svou oblibu u veřejnosti začal dokládat počtem sledujících na vlastní sociální síti.
„Sleduje mě čtvrt miliardy lidí. Myslím, že mnohem více lidí mě má ve skutečnosti rádo, než nemá,“ prohlásil a vzápětí přešel do protiútoku proti samotné Beddoes a médiím. „Nenávidí vás víc lidí, než si vůbec uvědomujete,“ dodal.
I když Beddoes v klidu uznala, že mnoho lidí novináře skutečně v lásce nemá, Muskovi to nestačilo. Rozhodl se opakovat frázi „nenávidí vás, nenávidí vás“ a do konce interview se už jen snažil najít způsob, jak zaútočit na magazín The Economist a média.
