Připomínáme si osmapadesáté výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, neboli události, která kompletně přepsala naši historii. Tohle jsou ty nejlepší filmy, které o ní vypráví.
Na minulost bychom neměli zapomínat. Tyto filmy ti ale navíc přiblíží i příběhy, o nichž jsi možná dosud neměl*a tušení.
Vlny (2024)
Dobový film režiséra Jiřího Mádla ukáže napínavé a doposud utajené příběhy novinářů Československého rozhlasu. Na konci 60. let, kdy zněl z rádiových vln rokenrol a studentské revolty měnily svět, nastoupí starší z bratrů do prestižní redakce rozhlasu. Záhy se ocitne v nebezpečném souboji redaktorů a tajných služeb.
Ve víru událostí půjde brzy všem o život a hlavní hrdina stojí před drsnou volbou: ochránit bratra, nebo pravdu a kolegy? Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů mezinárodní redakce Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet obyvatelstvu nezávislé zprávy o právě probíhající okupaci.
Rebelové (2001)
Ikonický muzikál přenáší diváky*divačky do prosluněného léta roku 1968, kdy ještě všechno dýchá novou nadějí a hrozbu sovětské okupace si nikdo nedokáže představit ani v tom nejčernějším snu. Na pozadí toho vzniká jedna velká láska, které však dějiny nebyly zrovna nakloněny.
Maturantka Tereza a Šimon, který utekl z vojny, jsou ústředními postavami příběhu, v němž má dominantní úlohu tanec, splněné i nesplněné naděje, a především melodie, které nelze vymazat z paměti. V hlavních rolích se představili Zuzana Norisová, Jan Révai, Betka Stanková, Jaromír Nosek, Anna Veselá a Ľuboš Kostelný.
Muž, který stál v cestě (2023)
Strhující příběh lékaře a politika Františka Kriegla ztvárněného Tomášem Töpferem
zachycuje dramatické události 21. srpna 1968, kdy byl v noci společně s čelními představiteli KSČ zatčen a unesen do Moskvy. Byl jediným československým politikem, který se v zajetí i pod hrozbou likvidace postavil Leonidu Iljiči Brežněvovi a nepodepsal Moskevský protokol, dokument, jenž znamenal souhlas s okupací Československa.
Drama odhaluje zrůdnost komunistického režimu se zaměřením na hrdinu Pražského jara a nejvyhrocenější úsek jeho života i novodobých dějin Československa.
Jan Palach (2018)
Film se nezaměřuje pouze na tragickou lednovou událost, ale pozoruje posledních několik měsíců života Jana Palacha v přesvědčivém podání Viktora Zavadila. Sleduje jeho život v době vratké srpnové okupace, pozoruje jeho vztah s přítelkyní Helenkou, bouřlivý kolejní život, soužití s maminkou doma ve Všetatech či studentské brigády v Kazachstánu a Francii.
Film tak nabízí velmi civilní, komorní a střízlivý pohled na posledních několik měsíců života ústředního hrdiny, režii se daří vyhýbat lacinému sentimentu a hysterii. Skvěle funguje dobová atmosféra a postupné ztišování děje, které zrcadlí rezignaci tehdejší společnosti i Palachovo vnitřní rozhodování. Celkově jde o solidní, poctivé a důstojné historické drama, které úspěšně polidšťuje dějinnou ikonu, byť se vyhýbá větším emocím.
Krycí jméno Holec (2016)
Počátkem roku 1968 začíná rakouský novinář Helmut Zilk, kterého ztvárňuje Johannes Zeiler, uskutečňovat živé vysílání rozhovorů z komunistického Československa pro rakouskou televizi. Při natáčení se seznámí s rebelujícím českým režisérem Janem Davidem v podání Kryštofa Hádka a jeho krásnou přítelkyní, herečkou Evou, jejíž role se ujala Vica Kerekes. Mezi úspěšným novinářem a vzdorovitým umělcem se rozhoří vášnivý souboj o srdce Evy, které každý nabízí budoucnost po svém.
Do milostného trojúhelníku zasáhne srpnová okupace Prahy, při níž se Honzovi podaří natočit brutalitu a násilí okupantů. Film je třeba urychleně dostat k mezinárodní veřejnosti. Paradoxně jedinou cestu na Západ představuje právě Zilk. Lze mu však věřit a nebude mít nakonec dramatický útěk do Rakouska pro Honzu a Evu fatální následky?
