2) Trautenberk (Krkonošské pohádky)
Krkonošské pohádky platí za nejoblíbenější večerníček. Chamtivý a lakomý Trautenberk, žijící v horách na samé hranici Krakonošova hájemství, by chtěl být velkým pánem, vymýšlí proto, jak zbohatnout nebo ošidit chudinu. Ale celé jeho panství tvoří chalupa, kousek lesa, pár luk a polí. Jedinými jeho poddanými jsou Kuba, Anče a hajný, které neustále sekýruje.
Hlavní postavu ztvárňuje přísný, spravedlivý a moudrý Krakonoš, toho se všemožnými kličkami a absurdními plány snaží obelstít Trautenberk ztvárněný Iljou Prachařem, kvůli němuž večerníček všichni sledují, drží totiž veškerou dynamiku a zábavu celého seriálu. Postava se mezi lidmi tak vžila, že Prachařovi se začalo běžně přezdívat Trautenberk. O jeho vnukovi, herci Jakubu Prachařovi se mimo jiné říká, že mu je velmi podobný, a proto si v pohádce Krakonošovo tajemství zahrál postavu, která měla stejného ducha. Tento komický odkaz pozorní diváci a divačky hned pochopili.
1) Vraník (S čerty nejsou žerty)
Pohádka s nejvyšším hodnocením na ČSFD vypráví příběh o chudém Petrovi, kterého připraví chamtivá macecha Dorota Máchalová o všechno, včetně dědictví po jeho otci. Petr se seznámí s dcerami místního knížete, když je zachrání během projížďky, při které se jim splašili koně, a zaujme ho vyzývavá Angelína. Petr však pro ni nic neznamená. To její hodná a skromná sestra Adélka se do něj hned zamiluje.
Petrova macecha se neštítí ničeho, a aby se ho zbavila, spikne se s místním správcem a společně proti Petrovi kují pikle, pošlou ho do vězení a poté i na vojnu. Petr však uteče a protlouká se světem. Když už neví kudy kam, potká věrného a spravedlivého přítele - samotného čerta v podání Ondřeje Vetchého.
Čerti bývají obecně v pohádkách za záporáky, Vraník je ale jiný. Svou naivitou, popleteností, bezprostředností, roztomilostí a obrovskou loajalitou si okamžitě získal pozornost diváků a divaček. Petrovi a Adélce sice přejeme, aby jim to vyšlo, ale spíše mnohé z nás baví scény Petra s Vraníkem. Právě oni dva potvrzují, že přátelská dvojice je mnohdy divácky více naplňující než ta romantická.
